Svalová horečka je stav známý především sportovcům nebo těm, kdo při fyzickém výkonu přecenili své síly a bolí je namáhané svaly. Její příčinou je jednak ve svalech nahromaděná kyselina mléčná a také drobná poranění svalových vláken. Tato bolest svalů by měla do týdne odeznít a jejím úkolem je ochránit organismus tak, abychom ho nechali těch několik dní odpočívat. Nejedná se tedy o horečku v pravém slova smyslu.

Žlutá zimnice se v Evropě vyskytuje jen zřídka, jedná se o nemoc vyskytující se převážně v Africe a Jižní Americe. Nebezpečné krvácivé infekční onemocnění je v těchto oblastech přenášeno komáry a projevuje se horečkou, bolestí kloubů a svalů, krvácením a také žloutenkou. Účinnou zbraní je proti ní očkování.

„Horečka je nejčastěji zapříčiněna infekcí. Ne každá infekce a zánět musí být doprovázeny horečkou. Optimální metodou měření tělesné teploty v ambulantních podmínkách je bezkontaktní tympanický, ušní teploměr. Vždy, pokud je to možné, léčíme příčinu horečky. Kromě farmakoterapie je při léčbě horečky důležitá hydratace pacienta. Při závažných symptomech neváháme indikovat podrobná vyšetření a případně požádat o hospitalizaci pacienta.“

U dětí v batolecím věku mohou při rychlém nárůstu teploty (nad 38 °C) hrozit febrilní křeče. Jedná se o záchvat, u kterého se objevují záškuby končetin, dítě nereaguje na oslovení, má oči v sloup a může na chvíli ztratit vědomí.

Při tomto stavu je dobré zachovat klid, zajistit, aby se dítě nezranilo a zavolat rychlou záchrannou službu. Častokrát křeče odezní ještě před jejím příjezdem, nicméně i tak je dobré, aby dítě prohlédl lékař a určil další postup. Febrilních křečí se rodiče právem velmi obávají, nejsou však tak vážné, jak by se mohlo zdát. Drtivá většina případů je bez jakýchkoliv trvalých následků.