Zánět žil: příznaky, prevence a léčba

Zánět žil je bolestivé onemocnění, které se většinou vyskytuje na nohách, vzácněji na ruce. Nejčastěji postihuje žíly poblíž povrchu kůže, proto bývá zánět dobře rozpoznatelný – oblast je zarudlá, nateklá a svědí. I přes nepříjemné projevy se ale většinou nejedná o nic vážného. Pokud však zánět postihne hlubší žíly, jedná se už o potenciálně nebezpečný stav, který je nutné řešit.

Zánět žil je onemocnění, které je většinou spojeno s přítomností krevních sraženin. Krevní sraženina se přilepí na žílu, kde blokuje průtok krve. Tělo na to zareaguje tak, že se postižená žíla zanítí.

Mezi hlavní rizikové faktory jejich výskytu patří:
 

• sedavý způsob života
• nedostatečný pohyb
• obezita
• kouření
• hormonální antikoncepce či hormonální léčba
• těhotenství
• různé druhy onemocnění krve
• křečové žíly
• rakovina
   

Méně častou příčinou bývají infekce nebo také mechanické poškození žíly – děje se tak například po injekci či po zavedení kanyly během lékařského výkonu, případně po úrazu.  

Nástup zánětu žil bývá zpravidla pozvolný. Dochází k zarudnutí podlouhlé oblasti kolem některé povrchové žíly a postupně nabíhají typické příznaky, které známe i z jiných druhů zánětů.

Zanícená oblast je:
 

• nateklá
• teplá
• zatvrdlá
• nepříjemně svědí

Nakonec může i silně pálit, případně pulzovat. Někteří lidé to popisují i jako „bolest žil“. Tyto hlavní symptomy zánětu žil někdy doplňuje i zvýšená teplota (nad 37 °C).

Správnou diagnózu stanoví jen lékař. Kromě výše popsaných viditelných příznaků může pro potvrzení použít krevní test, který u vás na základě protilátek zjistí pravděpodobnost výskytu krevní sraženiny.

U zánětu ve větších žilách lze využít i ultrazvuk, na kterém půjde samotnou sraženinu vidět. U tenčích a hlubších žil může zase lékař využít metodu venografie – jde o kombinaci rentgenu a speciálního barviva vstříknutého injekcí.

Od bolesti vám při zánětu žil uleví zejména zdravotní kompresní punčochy, které jsou zároveň i skvělou prevencí. Speciálně na záněty povrchových žil je také určen také gel s heparinem, který zabraňuje srážení krve, případně i protizánětlivé gely, masti či léky. 

Od bolestí také pomáhá zvednutí postižené končetiny do vyšší polohy, případně i chladivý nebo teplý obklad. A jak dlouho takový zánět žil trvá? V lehčí podobě a při správné péči může zánět zmizet do dvou až šesti týdnů. Při vážnějších příznacích trvá zánět žil i několik týdnů.

Zejména při zanícení hlubších žil je na místě zvýšená pozornost. Lékař vám může předepsat léky snižující srážlivost krve, díky kterým nevzniknou žádné nové sraženiny a zároveň se nezvětší ty stávající.

Pokud lékař vyhodnotí krevní sraženiny v hlubších žilách jako potenciálně nebezpečné, může nasadit i léky na rozpuštění krevních sraženin, tzv. trombolytika. Jen ve vážných případech se krevní sraženiny odstraňují chirurgicky pomocí katetru.

Pokud jsou opakované záněty žil a jejich případné příčiny ponechány bez pozornosti, může časem dojít k vážným komplikacím. Tím spíše je na místě návštěva lékaře, že symptomy vážnějších obtíží bývají někdy i bez znatelných symptomů. To platí zejména pro hlubokou žilní trombózu (HŽT). Ta se sice může projevit velice bolestivým otokem nohy (a dokonce i změnou barvy pokožky), může však také zůstat nebezpečně bezpříznaková.

Při HŽT už vzniká velké riziko, že se větší krevní sraženina uvolní a krevním oběhem se dostane do plic, kde dojde k ucpání. Tento vážný stav se pak nazývá plicní embolie a kvůli nedostatečnému okysličování už jde o život. Embolie už vyžaduje lékařskou pohotovost. Projevuje se:
 

• náhlou dušností
• kašlem
• bolestí na hrudi
• zrychleným tepem

Dobrou zprávou je, že zánětu žil se lze dobře vyvarovat zejména aktivnějším životem a častějším pohybem.

Kdykoli někde dlouho sedíte či stojíte, pokuste se najít chvilku alespoň na protažení nohou, ideálně i na cvičení. Pomůže kroužení chodidly a zvedání se na špičkách, inspirovat se můžete také cviky určenými na křečové žíly.

I mimo zaměstnání nezapomeňte na pravidelný pohyb několikrát do týdne. Počítá se i půlhodinová procházka, ideálně něco akčnějšího. 

Zásadním faktorem je také dodržování pitného režimu, neboť dehydratace zatěžuje krevní oběh. Obdobnou zátěží je pro naše cévy nadměrný příjem cukrů, soli a nezdravých tuků. Do stravy naopak zařaďte panenský olivový olej, rybí tuk a především dostatek listové zeleniny. Jestliže však užíváte léky na ředění krve, poraďte se o stravě s odborníkem. 

Na místě je nakonec také redukce rizikových faktorů, u kterých je to aspoň trochu možné:
 

• kouření
• dlouhé sezení
• nadměrná kila
• vysazení hormonální antikoncepce

Jestliže se zánět objeví jen na povrchové žíle a zároveň netrpíte vážnějšími zdravotními potížemi, praktický lékař vás po prohlídce s největší pravděpodobností hned pustí domů. Standardní terapií jsou kompresní punčochy a léčivé gely. Aby se problém s cévami v budoucnu už nevracel, pomůže úprava životosprávy. Pokud však trpíte na záněty žil pravidelně, rozhodně se poraďte s lékařem – včasná diagnostika skrytějších potíží vám může doslova zachránit život.
 

Tento článek má pouze edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako plnohodnotná náhrada lékařské či lékárnické konzultace.

https://www.me­dicinapropraxi­.cz/pdfs/med/2006/04/09­.pdf

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/throm­bophlebitis/sym­ptoms-causes/syc-20354607

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/23311-thrombophlebitis

https://www.nzip­.cz/clanek/949-zanet-povrchovych-zil