Zánět střev

Autoimunitní reakce

Když začne tělo bojovat s vlastními buňkami a považuje je za nepřátele, vznikají různá onemocnění. Lékaři stále přesně neví, jak jejich propuknutí zabránit. V případě střev se nejčastěji jedná o Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu a celiakii. Nelze je zcela vyléčit, pouze zmírnit příznaky a upravit jídelníček, aby se potíže snížily na minimum.

Infekce

Nákaza od nemocných osob nebo ze zkažených potravin s sebou přináší velmi nepříjemné potíže v podobě střevní chřipky (gastroenteritidy). Střevní infekce jsou na druhém místě v četnosti infekčních onemocnění, hned za respiračními infekcemi. Způsobují je bakterie, viry nebo paraziti. Se sníženými hygienickými návyky se zvyšuje riziko nákazy.

Genetické faktory

Dědičnost zánětů ve střevech je prokázaná několika studiemi, jedná se však o chronickou, nikoliv akutní podobu. Pokud rodiče trpí některým z typů zánětů, je pravděpodobné, že určitý zánět střev se vyskytne i u jejich dětí. Geneticky podmíněnou chorobou je třeba celiakie – autoimunitní onemocnění způsobující nesnášenlivost lepku. V těchto případech je důležité nechat děti otestovat, obzvlášť pokud trpí nevysvětlitelnými bolestmi břicha nebo poruchami růstu.

Stres a životní styl

Stres a nezdravý životní styl sice nejsou přímou příčinou vzniku zánětu střev, ale rozhodně mu také nezabrání. Při stresové reakci se v těle uvolňuje adrenalin a kortizol, oba mají za úkol člověka připravit na boj s nebezpečím nebo na útěk, a proto zpomalují proces trávení, který zrovna není tím nejdůležitějším. Často zmiňovaným ve spojení se stresem bývá syndrom dráždivého tračníku IBS. S životním stylem souvisí i strava a pohyb.

Nadměrná konzumace smažených a vysoce zpracovaných potravin vede k růstu viscerálního tuku, který v určitém množství slouží jako ochrana orgánu v břišní dutině, avšak když je ho nadbytek, orgánům naopak škodí, protože zpomaluje jejich fungování. Zároveň je třeba zařadit pravidelnou pohybovou aktivitu, která zajistí prevenci nadváhy, při které je riziko nemocí ještě vyšší. Kouření zvyšuje náchylnost k onemocnění Crohnovou chorobou, také je spojené s agresivnějším průběhem choroby a horší reakcí na léčbu.

Crohnova nemoc

Nejčastějšími příznaky Crohnovy choroby jsou chronické průjmy, bolesti břicha a úbytek hmotnosti. Okolo konečníku se mohou vyskytovat kožní výrůstky.  Crohnova choroba postihuje kteroukoliv část trávicí trubice, typické je, že se postižené části sliznice střídají se zdravou sliznicí. K diagnostice se využívá biopsie – odebrání vzorku tlustého střeva a rentgen.

Ulcerózní kolitida (chronický zánět tlustého střeva)

Příznakem ulcerózní kolitidy je především intenzivní průjem (s krví i bez krve) spojený s bolestmi břicha. Nemoc postihuje vždy konečník a šíří se na různě rozsáhlou část tlustého střeva.. Diagnóza bývá stanovena na základě vyšetření stolice, kolonoskopie nebo zobrazovacích metod jako je CT nebo rentgen. Dieta při zánětu tlustého střeva obsahuje lehce stravitelné potraviny a vyšší obsah bílkovin.

Zánět slepého střeva

Zánět slepého střeva je akutní problém doprovázený bolestí pravého podbřišku, střevními potížemi, zvracením a zvýšenou teplotou nebo horečkou. Jak již z názvu vyplývá, postihuje slepé střevo – červovitý výběžek. Jedná se o náhlou příhodu břišní, která vyžaduje okamžitou chirurgickou léčbu. Lékaři zánět slepého střeva poznají podle příznaků, prohmatáním břicha a výsledků ultrazvuku či CT.

Zánět tenkého střeva

U zánětu tenkého střeva je trávicí trakt nejčastěji postižen bakteriální nebo virovou infekcí. Jedná se o tzv. enteritidu. Mezi neinfekční příčiny patří: konzumace jedovatých hub, nadměrná konzumace jídla nebo alkoholu. Léčba zánětu tenkého střeva pak spočívá v odstranění příčiny, tedy změně jídelníčku.

Se střevními záněty se pojí příznaky spojené především s trávením. Jsou to bolesti a křeče v břiše, většinou déletrvajícího charakteru a změny ve stolici v podobě zácpy či průjmu. S narušeným střevním prostředím souvisí také únava a slabost, protože často na jídlo nejsou ani myšlenky a tělo potom nemá odkud čerpat energii. Následkem toho může dojít k úbytku hmotnosti, popřípadě dehydrataci. Stejně jako ostatní záněty bývají záněty střev doprovázeny zvýšenou teplotou až horečkou.

Diagnostika zánětu střev začíná u anamnézy, kdy lékař zjišťuje délku trvání obtíží, konkrétní příznaky a výskyt zánětlivých onemocnění v rodině. Při aktuální bolesti pohmatem vyšetří břicho a zjistí, zda je v některých částech tvrdší nebo bolestivější. Dalším krokem jsou laboratorní testy – odběry krve, které určí hodnotu CRP bílkoviny, která signalizuje přítomnost zánětu nebo testy stolice, ve kterých mohou být viry či bakterie způsobující zánět. Dále se provádí test na okultní (skryté) krvácení ve stolici. Přesnější vyšetření probíhá na oddělení gastroenterologie a nazývá se gastroskopie či kolonoskopie (souhrnně endoskopie). V obou případech se jedná o zavedení trubičky s kamerou do trávicí trubice, buď ústy nebo konečníkem. Vyšetření umožňuje prohlédnout celou oblast a určit případný rozsah postižení. Současně lze provést i biopsii, při které se odebere nepatrná část střeva, která se později prozkoumá. Změny ve struktuře střev je možné pozorovat pomocí zobrazovacích metod jako je CT, magnetická rezonance.

Na základě diagnózy se k léčbě zánětu střev používají kortikoidy, imunomodulační léky, antibiotika nebo léky na zácpu či průjem. Doplňkem k farmakoterapii mohou být probiotika a prebiotika, ať už v potravinách, tak v podobě léčiv. Pestrá strava obsahující pro tělo potřebné vitamíny a minerální látka může pomoci rychlejšímu zotavení. Ve fázi akutního onemocnění je třeba dodržovat předepsanou dietu na zánět střev, převážně se jedná o lehce stravitelné potraviny. Když je váš stav lepší a proces dodržování striktní dietu už máte za sebou, svůj trávicí trakt podpoříte dostatečným příjmem vlákniny a nejen svému tělu, ale i mysli pomůžete zařazením pravidelné pohybové aktivity.

V některých případech se problémy vyřeší pouze odstraněním přebytečných výrůstků, vředů nebo poškozené sliznice chirurgickou cestou. I po jejich odstranění je ale nutné dodržovat zásady zdravého životního stylu, popřípadě konkrétní dietu předepsanou lékařem.
 

Doporučené jsou i doplňky stravy. Mezi bylinky doporučenými na zánětlivá onemocnění střev patří například řimbaba, heřmánek, rakytník, andělika nebo listy ostružiníku. Na zažívací problémy se prodávají čajové směsi, žádné bylinky však nevyřeší všechny příčiny, spíše zmírňují příznaky, proto není vhodné se spoléhat pouze na ně.

Život s chronickým zánětem střev je v určitých ohledech omezující. Vědomí toho, že některé potraviny už nebudete moct nikdy jíst a budete muset poctivě dodržovat zásady doporučené pro jednotlivá onemocnění může být svazující a stresující. Nejenže stres zažívací problémy zhoršuje, ale ony ho naopak také zvyšují. Nápomocné mohou být podpůrné skupiny lidí se stejnými potížemi i podpora blízkého okolí. Z důvodu možných komplikací je doporučené pravidelné testování a monitorování stavu. Když se budete řídit radami lékaře, dodržovat zdravý životní styl a vyhýbat se stresu, uděláte tak maximum pro to, aby se zánět nešířil a příznaky nezhoršovaly. Ne vždy to ale stačí, obzvláště v případě autoimunitních onemocnění, která se nedají léčit.

U zánětů střev se mohou vyskytovat komplikace, které rozhodně nepatří mezi běžné příznaky. Je tím například střevní krvácení, u něhož lze přibližně určit, odkud přichází. Když je krev načernalá, znamená to, že už prošla žaludkem a zreagovala s kyselinami, tudíž problém bude v horní části trávicího traktu. Červená krev potom signalizuje problém v dolní části trávicího traktu. Často se to vyskytuje u ulcerózní kolitidy.
 

Bakterie Helicobacter pylori způsobuje vředy jak ve střevech (dvanáctníku), tak častější vředy v žaludku. Způsobené mohou být také nadměrnou konzumací alkoholu nebo některých léků. Projevují se bolestí horní části břicha, v případě střevního vředu se bolest ozývá spíš nalačno, u žaludečních vředů je to bezprostředně po jídle.
 

U předčasně narozených novorozenců se vyskytuje tzv. nekrotizující gastroenteroko­litida, která způsobuje odumírání střevní tkáně, převážně v tlustém střevě. To vede ke striktuře střeva (zúžení) doprovázené kolísáním tělesné teploty, poruchami až zástavami dechu a oběhu.

V poslední době se zvyšuje povědomí o rakovině tlustého střeva a konečníku, jelikož se jedná o onemocnění s nepříliš specifickými příznaky, při kterém je důležitá prevence. Kolorektální karcinom se vyskytuje přibližně u 4 % osob s ulcerózní kolitidou. Riziko se zvyšuje s délkou trvání nemoci střev. Mezi příznaky patří obsah krve ve stolici, který však nemusí být pouhým okem viditelný, střídání průjmu a zácpy, bolesti a křeče v břiše a celková slabost. V rámci screeningového programu mají osoby starší 50 let nárok na státem hrazené testy na okultní krvácení do stolice jednou za 2 roky a jednou za deset let kolonoskopii.

Jak je z článku patrné, onemocnění střev mohou být různá a liší se nejen v jejich umístění, tak i v závažnosti. Proto je při jakýchkoliv pochybách vhodné navštívit lékaře pro určení správné diagnózy a zahájení včasné léčby.

Článek má pouze informativní charakter. V žádném případě nenahrazuje konzultaci s lékařem.

https://www.strevni-zanety.cz/co-jsou-strevni-zanety

https://www.nzip­.cz/clanek/514-dieta-pri-strevnich-zanetech

https://www.he­althline.com/he­alth/crohns-disease/biologic-therapies#remicade

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Chronick%C3%A9_st%C­5%99evn%C3%AD_z%C3­%A1n%C4%9Bty