Zánět slepého střeva: příznaky a léčba

Slepé střevo se nachází na pravé straně podbřišku. Jeho délka je 6 až 8 cm a šířka 6 až 7,5 cm. Jeho koncovou částí je malý červovitý výběžek neboli appendix vermiformis, dlouhý asi 5 až 10 cm.

Pro vyhledání polohy apendixu se používají dva body, za kterými se může nacházet:
 

• McBurneyův bod – Pokud bychom si nakreslili přímku mezi předním trnem pravé kyčelní kosti a pupkem, pak daný bod leží zhruba v jedné třetině této přímky (tj. blíže kyčelní kosti).
• Lanzův bod – Leží na spojnici mezi předními trny kyčelních kostí, opět přibližně v jedné třetině od pravého kyčle.
   

Role slepého střeva v těle není zcela jasná. Předpokládalo se, že jde o pozůstatek evoluce lidského těla z dob, kdy se člověk živil obtížně stravitelnou rostlinnou potravou. Momentálně je však apendix vnímán jako zásobárna prospěšných bakterií střevní mikroflóry. Pokud například organismus prodělá nějakou nemoc, která způsobí nerovnováhu bakterií ve střevech, tak je může „doplnit“ ze slepého střeva. Pokud je však slepé střevo odstraněno, nemá to žádný významný dopad na celkové zdraví.

Apendicitida neboli zánět slepého střeva patří mezi nejčastější náhlé příhody břišní. Vyskytnout se může kdykoliv –⁠ v každém věku, u dětí i u dospělých. Hlavní příčiny vzniku zánětu nejsou přesně známy. Existují ale rizikové faktory, které k rozvinutí zánětu mohou přispět:

• délka apendixu
• zvnějšku útlak jizvou
• špatná výživa
• městnání střevního obsahu
• nerovnováha střevní mikroflóry (rizikové je zejména časté užívání antibiotik)

Pro zánět slepého střeva je typické hlavně to, že přichází za plného zdraví. Příznaky se objeví náhle a rychle se vyvíjí:
 

• bodavá bolest v pravé dolní části břicha
• porucha trávení, průjem nebo zácpa
• nevolnost a zvracení
• nechutenství a nadýmání
• zvýšená tepová frekvence
• horečka do 39 °C
• celková slabost, únava a citlivost břicha na dotek
   

Pilulka průzkum mezi čtenáři

V rámci ankety jsme se čtenářů a čtenářek tohoto článku ptali, jaký příznak nebo jaké příznaky u nich vedly k podezření na „slepák“. Pro většinu to byla právě ona ostrá bolest v pravém podbřišku (73 % respondentů). Častá však byla i nevolnost (45%), únava (40 %) a zvýšená teplota (24 %).

Když jsme se dále ptali, jak rychle navštívili lékařskou pomoc po výskytu potíží, 16 % respondentů reagovalo ihned a dalších 35 % do několika hodin. Zbývající polovina se k tomu odhodlala až po jednom nebo více dnech.

Zajímavým zjištěním je také to, že celkem 36 % respondentů hodnotilo své znalosti o této problematice před příchodem potíží za velmi dobré nebo alespoň dostatečné, zatímco 64 % respondentů mělo jen malé nebo žádné povědomí o apendicitidě a museli si dohledávat další informace.

Člověka může rozbolet břicho z různých důvodů, proto může být obtížné rozpoznat zrovna akutní zánět slepého střeva. V případě zánětu je však nutné neotálet, protože hrozí prasknutí slepého střeva, kdy se jeho obsah dostane do dutiny břišní a zde pak způsobí zánět. Tento stav bohužel může končit i smrtí, není-li poskytnuta adekvátní pomoc. 

Onemocnění, která mohou imitovat zánět slepého střeva, je celá řada. Nejčastějšími z nich jsou:
 

• akutní mezenteriální lymfadenitida (zánět lymfatických uzlin)
• Meckelův divertikl (střevní výchlipka u zhruba 2 % populace, většinou bezpříznaková)
• Crohnova nemoc
• onemocnění žlučníku (cholecystitida, biliární kolika)
• perforovaný gastroduodenální vřed
• akutní gastroenteritida
• renální (ledvinová) kolika
   

U žen také přichází diagnosticky v úvahu také gynekologická onemocnění – pravostranná adnexitida, perforace ovariální cysty, torze cysty ovaria, prasklé mimoděložní těhotenství.
 

Jak tedy laik pozná zánět slepého střeva? Důležitý je náhlý nástup potíží, aniž by jim předcházela nějaká dietní chyba. Na člověka padne únava a malátnost, objeví se zvýšená teplota a může zvracet. 

Když si sáhnete na pravou část podbřišku, bude citlivější na dotek. Bolest břicha se postupně se zhoršuje, může mít kolikovitý charakter a dočasně ustupovat. Je také pravděpodobné, že ve vzpřímené poloze budou příznaky zánětu horší a silná bolest bude nemocného nutit ke schoulení do úlevové polohy s pokrčenýma nohama.

Na nic nečekejte a volejte linku 155. Je lepší se mýlit, než nečinnosti později litovat.

Je třeba si uvědomit, že bolest vzniklou zánětem slepého střeva nerozchodíte a ani nerozeženete pitím bylinných čajů. Zde pomůže jen lékař – chirurg. V počátečních fázích zánětu je možné podstoupit konzervativní léčbu, která obsahuje pobyt na nemocničním lůžku, podávání výživy infuzí a ledové obklady. Zánět pak může ustoupit, ale po nějaké době se může opět vrátit, proto je jediným konečným řešením operace (apendektomie).

Máte-li podezření na toto onemocnění, je třeba lékaře urychleně navštívit. Ten odebere anamnézu –⁠ zjistí si informace o zdravotním stavu pacienta, které jsou důležité pro zhodnocení současného stavu. Pak lékař provede klinické vyšetření:
 

• Změří puls, teplotu, dechovou frekvenci.
• Vyšetří břicho pohmatem, poklepem a poslechne si střevní pohyby.
• Provádí se také vyšetření per rectum.
• Pacient bývá odeslán na vyšetření břicha ultrazvukem či CT.
• Bývá proveden odběr krve k potvrzení probíhajícího zánětu a k vyloučení jiných onemocnění. Sou­částí standardního postupu je vyšetření krevního obrazu, C-reaktivního proteinu a moči.

Chirurgického zákroku, při kterém je odstraněn zanícený červovitý výběžek slepého střeva, se není třeba obávat. Jedná se totiž o jednu z nejběžnějších operací, kterou chirurgové provádějí. Navíc odstranění apendixu nemá na lidský organismus negativní efekt.

V současné době se dává přednost laparoskopickému odstranění apendixu. Jde o šetrnější metodu, při které se přes dva až tři menší otvory (zhruba 1 cm, nad stydkou sponou a v levém podbřišku) zavede kamera a tenké operační nástroje. Vše proběhne rychle a bez nutnosti otevírat břišní dutinu, čímž se také zkracuje doba hojení a následného pobytu v nemocnici. 

Komplikace při apendektomii jsou spíše vzácné. Může jít o krvácení z operační rány nebo infekci, která koneckonců hrozí u každé operace. Krátkodobě zvýšená teplota nebo horečka je po operaci běžná, avšak pokud by přetrvávala, mohlo by jít o známku infekce.

Po operaci slepého střeva se vždy řiďte radami lékařů a nebojte se na vše zeptat. Co můžete během rekonvalescence očekávat? Po krátké hospitalizaci je nejdůležitější dodržovat šetřící dietu (bezezbytkovou), která po sobě nechává co nejméně nestravitelných zbytků a nedráždí střeva. Toto jsou příklady, jak budete muset upravit svůj jídelníček:

• Šetřící dieta začíná kašovitou stravou s nízkým obsahem vlákniny.
• Vynechají se všechna dráždivá jídla (kořeněná, smažená, tučná) a nápoje s alkoholem.
• Vyřadí se nadýmavé potraviny, jako je květák, zelí, brokolice, luštěniny, čerstvé pečivo a další. Pečivo konzumujte pouze bílé a alespoň jeden den staré.
• Zakázané jsou potraviny s vysokým podílem nestravitelných zbytků. Jde především o tvrdé kůrky, zrníčka, či slupky. Nevhodné je tedy celozrnné pečivo, citrusy, ořechy, semínka, luštěniny a další.
• Jako přípravu volte dušení, pečení a vaření. Tuk (nejlépe máslo) používejte pouze v malém množství a až do hotových pokrmů, aby nedošlo k přepalování.
• Nenadýmavou zeleninu konzumujte spíše upravenou než syrovou. Co nejvíce ji upravte také mechanicky (mixováním, strouháním), aby se narušila vláknina. 
• Stejně tak ovoce je lepší ve formě kompotu nebo pyré, jako syrové je přijatelné pouze strouhané jablko nebo banán.
• Maso je vhodné pouze libové a ryby s menším obsahem tuku. 
• Mléčné výrobky podle snášenlivosti a spíše nízkotučné.
• Jídlo konzumujte v přiměřené teplotě, není vhodné moc horké ani moc studené.

Během hojení operačních ran není vhodné koupání (vana ani koupaliště). Krátké sprchování by mělo být možné po několika dnech. Na jizvu můžete nanášet hojivé masti, ale výběr konzultujte s lékařem. Délka pracovní neschopnosti závisí na mnoha faktorech (druh zaměstnání, komplikace atp.), zpravidla jde o 3 týdny a více.

U dětí do tří let se zánět vyskytuje zřídka, nejčastěji nastane u dětí od 10 do 15 let. Mezi příznaky patří bolest břicha, nucení na zvracení až zvracení, průjem a nechutenství. Jako test můžete použít skok, např. seskočení na zem ze židle s dopadem na obě nohy. Pokud skok nespustí silnou bolest, pravděpodobně se nejedná o zánět slepého střeva. Pro děti je jeden charakteristický příznak navíc: vybočování pravou nohou a vyhýbání se chůzi po pravé noze. Protože skok spustí bolest, dítě nechce ani poskakovat po jedné noze. Pokud si však dítě stěžuje na silnou bolest břicha v místě slepého střeva a nedokáže pořádně stát, protože jej bolest nutí ke schoulení do klubíčka, rozhodně neváhejte a kontaktujte lékaře.

https://www.in­ternimedicina­.cz/pdfs/int/2004/08/06­.pdf

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2003/04/12.pdf

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/ap­pendicitis/sym­ptoms-causes/syc-20369543