Zánět nosohltanu: příznaky, diagnóza a léčba

Zánět nosohltanu neboli nazofaryngitida je velice časté respirační onemocnění. Pro mnoho lidí je to jen obyčejné nachlazení, případně i ona pověstná „rýmička“, kvůli které se údajně vymlouváme z práce. Většinou stačí se ze zánětu týden vyležet na čajích a pomerančích. Pokud se však průběh zánětu zkomplikuje nebo trvá déle jak 10 dní, je už třeba zpozornět.

Zánět nosohltanu má většinou na svědomí několik virů. Nejčastější příčinou bývají vysoce nakažlivé rhinoviry, které většinou nezpůsobují vážnější komplikace, ale zapříčinit jej mohou až dvě stovky jiných druhů virů. A to včetně nedávného koronaviru SARS-CoV-2, který se za krátkou dobu dokázal rozšířit po celé planetě. Méně častější je pak bakteriální příčina.
 

Ačkoli to nebývá přímou příčinou akutního zánětu nosohltanu, existují určité rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost jeho výskytu. K těm patří například krátkodobé i dlouhodobé vystavení se nadměrnému množství znečisťujících látek v ovzduší, stejně jako vdechování cigaretového kouře či pobyt v prašném prostředí. K zanícení může dojít i vlivem alergie, ačkoli ta postihuje primárně oblast dutiny nosní a samotný hltan.

Příznaky zánětu nosohltanu známe všichni moc dobře. Průměrný dospělý člověk jím trpí zhruba dvakrát za rok převážně v chladných měsících, děti pak i mnohem častěji. U zánětů způsobených viry dochází typicky ke kýchání, kašlání a tvorbě hlenů, díky čemuž se tyto patogeny snadno přenáší na další osoby. 
 

To pak často doplňuje i zvýšená teplota, bolest či nepříjemné škrábání v krku, bolest hlavy, bolest kloubů, svědění očí a také celková unavenost. Symptomy zánětu většinou přicházejí pozvolna, na rozdíl od takové chřipky, která nás zprudka udeří vysokou horečkou a zimnicí. 
 

V případě akutní formy zánětu nosohltanu většinou stačí obyčejné fyzikální vyšetření – lékař se v podstatě jen podívá na vaše sliznice, poslechne si plíce a případně provede i stěr. Pokud jste obecně zdraví a praktický lékař nevidí v zánětu symptomy vážnějšího onemocnění, nejspíš vás pošle rovnou domů do postele. Nicméně při komplikacích nebo při chronické podobě zánětu vás lékař nejspíš doporučí na ORL k podrobnějšímu vyšetření.

Laik může zánět nosohltanu (nazofaryngitida) snadno zaměnit za podobná onemocnění, která postihují horní oblast dýchacích cest. Může jít o záněty těch částí těla, které s nosohltanem těsně sousedí – dutina nosní, hltan a v podstatě i hrtan. Záněty všech těchto oblastí se mohou vyznačovat velice podobnými příznaky, jako je bolest hlavy a kloubů, únava, zvýšená teplota atd. Kromě toho však mají i svá specifika, na která se teď stručně podíváme.
 

Zánět hltanu (faryngitida) se projeví především suchým, podrážděným až škrábavým hrdlem. Typická je bolest při mluvení a polykání. Na hltan se pak úzce napojuje hrtan vedoucí do plic. Zánět hrtanu (laryngitida) se projeví zejména suchým kašlem, chrapotem, případně můžeme i dočasně přijít o hlas. V suchém hrdle to někdy nepříjemně lechtá.
 

Akutní rýma (rhinitida) potrápí nejen zanícenou nosní dutinu, ale někdy i oči (pálení, slzení) nebo uši (pocit zalehnutí). Nos svědí, je ucpaný, a hlavně to z něj pořádně teče. Kromě virových a bakteriálních nákaz je častou příčinou i styk s alergenem, kouřem nebo s jinou dráždivou látkou. Akutní rýma se někdy může komplikovat, pak nastává nepříjemný zánět vedlejších dutin nosních (sinusitida). Jedná se o čtyři páry menších dutin, které zasahují do čela, do tváří a k horní čelisti, kde všude můžete pocítit bolestivé otoky. Typická je v této fázi i vysoká horečka.

Jak praví lidové rčení, čistota půl zdraví – u patogenů vedoucích k zánětu nosohltanu to platí stoprocentně. Obzvláště v chladných měsících je na místě důkladné mytí rukou mýdlem, případně se vyplatí si s sebou nosit i nějakou malou dezinfekci na ruce. Neumytýma rukama se zásadně nedotýkáme obličeje. Doma je zase vhodné dezinfikovat často používané předměty jako jsou dveřní kliky, telefon, klávesnice a myš nebo také dětské hračky.
 

Účinné je i pravidelné preventivní proplachování nosu fyziologickým roztokem – ve vodě rozpuštěnou solí, mořskou vodou nebo Vincentkou. Používá se k tomu speciální konvička na výplach nosu, případně k tomu určený sprej na nosní hygienu. Není to nic nepříjemného, a zvládnou to již děti ve školkovém věku.
 

Kromě hygieny je pak v prevenci zásadní i posílení imunitního systému. Zejména během podzimu a zimy je v našich klimatických podmínkách potřeba doplňovat především vitamín D, zaručenou klasikou je i vitamín C a zinek. To pak ideálně doplňte i dostatkem pohybu a spoustou čerstvého vzduchu.

Léčbu běžného zánětu nosohltanu nejspíš všichni důkladně známe už z nejranějšího dět­ství. Je to především klid a dostatečný příjem tekutin. Kuřáci by si minimálně do odeznění příznaků zánětu měli dát absolutní pauzu od cigaret. Zanícenému nosohltanu také uleví zvlhčování vzduchu v ložnici, ten totiž během topné sezóny bývá přesušený. U velmi malých dětí můžeme využít odsávačku hlenů. 
 

Existuje mnoho léčiv bez předpisu, které pomohou na zánět nosohltanu a jeho nepříjemné symptomy. Jedná se o rozličné nosní spreje a kapky, léčivé pastilky, tablety i sladké sirupy pro malé děti. Dejte však pozor na jejich případné kombinování, některé přípravky totiž mohou obsahovat stejnou léčivou látku. Ideálně se tak poraďte s lékárníkem. V případě bakteriální příčiny zánětu nosohltanu může lékař předepsat antibiotika, u virové nákazy nemá jejich využití smysl.

Kromě standardní symptomatické léčby existuje i alternativní pomoc a minulostí osvědčené babské rady. Nutno však dopředu podotknout, že jejich účinnost nemusí být vždy podložená oficiální lékařskou vědou. Z bylinné říše lze využít takřka všechny rostliny, které uvolňují horní dýchací cesty nebo působí protizánětlivě. Mezi ně patří například rýmovník, jitrocel, majoránka, dobromysl, heřmánek, šalvěj či echinacea. Výborné protizánětlivé účinky má také zázvor, nejlépe čerstvý.
 

Byliny a bylinné přípravky lze pak užívat různými způsoby. Základem jsou samozřejmě bylinné čaje, často k dostání v již namíchaných směsích. Další možností je inhalace par, ať už z vámi připravených bylinných výluhů, nebo také z esenciálních olejů zmiňovaných bylin. V neposlední řadě můžeme také některé bylinné přípravky a výluhy využít jako kloktadlo. 
 

V rámci homeopatie se doporučuje například polykomponentní léčivý přípravek Engystol, případně monokomponentní přípravek belladonna 9ch.

Ve většině případů odezní akutní zánět nosohltanu zhruba za týden. Nicméně v případech, kdy lidé zánět podceňují nebo si jej nedoléčí, se může stát, že na virovou infekci „nasedne“ bakteriální infekce. Ta už pak bývá pro lékaře a jejich pacienty náročnějším soupeřem. Může vyžadovat nasazení antibiotik a vystavení delší pracovní neschopnosti.
 

Obdobnou komplikací je pak chronická forma zánětu nosohltanu. Ta je sice poměrně vzácná, o to náročnější však bývá léčba. Ne vždy je příčina chronického zánětu hned zřejmá. Někdy bývá následkem dlouhodobého ignorování akutních zánětů a opakovaných infekcí v horních dýchacích cestách. Vliv však může mít také celkový zdravotní stav člověka, aktivní či pasivní kouření, nadměrné užívání alkoholu, častý pobyt v prašném prostředí nebo třeba i skrytá alergie.

Tento článek slouží pouze k informativním účelům a nenahrazuje konzultaci s lékaři či odborníky.

https://farma­ciepropraxi.cz/pdfs/lek­/2016/06/03.pdf

https://www.sci­encedirect.com/sci­ence/article/ab­s/pii/S051537001­6301276

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/pmc/ar­ticles/PMC7127­764/