Zánět jícnu (Ezofagitida): Příčiny, příznaky a léčba

Zánět jícnu (odborně ezofagitida) je pestrou skupinou chorob, které se odlišují vyvolávající příčinou. Nejčastěji jde o refluxní ezofagitidu, která je následkem častého pálení žáhy. Projevuje se především bolestí při přijímání potravy, celkovou nevolností a ztrátou chuti k jídlu. Některé záněty mohou být prakticky bezpříznakové, jiné mají těžké projevy a mohou postiženého ohrozit na životě. Existují ale i jiné příčiny zanícení jícnu, na které se podrobně podíváme v tomto článku, stejně jako na diagnostické postupy, léčbu a účinnou prevenci ezofagitidy.

Jícen, odborně esophagus, se nachází téměř na začátku trávící soustavy. Primární funkcí jícnu je posun sousta směrem k žaludku. Sousto je posouváno v rámci peristaltické vlny, která je umožněna postupným stahem a relaxací svaloviny žaludku okolo sousta. Je dlouhý zhruba 25 centimetrů a nažvýkaná potrava jím prosviští za pár sekund. Podle potřeby se tento trubicovitý orgán při příjmu potravy roztahuje, jeho průměr se pohybuje v rozmezí 1,5 až 3 centimetry. 

Na svém spodním konci je jícen zakončený svalovým svěračem, který zabraňuje tomu, aby se natrávená potrava vracela z žaludku zpět nahoru. Problém nastává zejména tehdy, když tento spodní svěrač funguje nedostatečně a propouští kyselé obsahy žaludku do jícnu.

Existuje celá řada faktorů, které mohou způsobit zánět jícnu. Zřejmě nejčastější je refluxní nemoc, kdy se kyselý žaludeční obsah vrací do jícnu a poškozuje jeho sliznici. Dále se pak relativně často vyskytují některé infekční záněty jícnu, které mohou být způsobeny viry (např. cytomegalovirus, papilomavirus, herpesviry) nebo kvasinkami. Zánět jícnu je způsoben i poleptáním po vypití některých agresivních kapalin, jako jsou kyseliny a louhy. Z méně častých příčin jmenujme tzv.  alergickou (eozinofilní) ezofagitidu.

Zcela nejčastější příčinou zanícení jícnu je gastroezofageální reflux. V trochu lidštějším jazyce se v podstatě jedná o to, co všichni známe jako pálení žáhy (jeden z průvodních příznaků). Kyselý obsah žaludku se zde z různých důvodů navrací zpět do jícnu, který na to ale vůbec není stavěný. V nějaké podobě se s takovýmto refluxem setká čas od času každý z nás, spíše se tu jedná o míru. Pokud kyseliny dráždí jícen často a dlouhodobě, pak je to již refluxní choroba jícnu, která mimo jiné způsobuje zánět.

Jiné příčiny zánětu jícnu už jsou mnohem méně časté. Ezofagitidu mohou způsobit například některé druhy léků proti bolesti a zánětu (aspirin, ibuprofen a další), některá antibiotika, chlorid draselný, některá chemoterapeutika, bisfosfonáty k léčbě osteoporózy – u nich je přímo doporučení 30 min po užití si nelehat! Víte, jak je u léků vždy napsáno „zapijte dostatečným množství vody“? Přesně tohle je ten důvod. Bez zapití totiž mohou v jícnu zůstávat jejich zbytky a dráždit jícen. Stejně tak není vhodné léky užívat v leže, ani si po nich hned lehat.

Problémové je pochopitelně i polknutí nebezpečných chemikálií, což hrozí zejména u malých dětí. Vypitá tekutina ošklivě poraní dutinu ústní, hltan a jícen (se vznikem zánětu jícnu odborně označovaným jako korozivní ezofagitida). Krátce po vypití se objeví prudká bolest, která se zhoršuje při polykání. Kromě toho se může objevit zvracení krve. Tekutina se může dostat i do dýchacích cest a v tom případě může způsobit dušnost a vykašlávání krve. Po vypití žíraviny se nesmí vyvolat zvracení – návrat zpět a riziko dalšího popálení a možnost vdechnutí.

Z hlediska lékařských zákroků může mít neblahý vliv na jícen i radioterapie či zavedení „hadičky“.

Prakticky jen u lidí s oslabenou imunitou může nastat zánět jícnu způsobený infekcí. Bakteriální, virová nebo plísňová infekce v tkáních jícnu může způsobit zánět. Infekční ezofagitida je poměrně vzácná a vyskytuje se nejčastěji u lidí se špatnou funkcí imunitního systému, jako jsou lidé s HIV/AIDS nebo rakovinou, případně u nemocných cukrovkou. Infekční ezofagitida je třetí nejčastější příčinou onemocnění jícnu po refluxní chorobě jícnu a eozinofilní ezofagitidě. Nej­častější je jícnová kandidóza (Candida albicans), která tvoří cca 88% všech infekčních ezofagitid.

Zpravidla jde o houbovou infekci (kvasinka candida), může to však být i virus (lidský papilomavirus, herpes virus a cytomegalovirus)­. Vyskytuje se zejména u pacientů imunokompromi­tovaných, ať už imunosupresivní terapií či hematoonkologickým onemocněním, AIDS, diabetem, dále také po chemoterapii nebo antibiotické terapii, ale může vznikat i v souvislosti s poruchami jícnové motility (achalázie, systémová sklerodermie) a v neposlední řadě nesmíme opomenout i malnutrici a mechanické poškození jícnu. Rizikovým faktorem jsou tedy všechny nemoci a způsoby léčby, které výrazně oslabují imunitní systém.

Zvláštním případem je také alergická ezofagitida způsobená potravinovou alergií. Příčina vzniku eozinofilní ezofagitidy není zcela jasně prozkoumána. Dochází ke vzniku zánětu sliznice jícnu a pravděpodobně možnými spouštěči mohou být vlivy prostředí (pyl, zvířata, plíseň, roztoči), případně potraviny (mléčné výrobky, sója, pšenice, vejce).

Některé záněty mohou být prakticky bezpříznakové, jiné se mohou projevit bolestí na hrudi, obtížným polykáním, nebo dokonce přímo bolestmi při polykání. U infekčních zánětů jícnu bývá zvýšená teplota. Velmi dramatický bývá stav u těžkého zánětu při poleptání jícnu, který se projevuje prudkou bolestí a někdy i zvracením krve. Nejzávažnějším akutním důsledkem pak je život ohrožující protržení jícnu.

Zánět jícnu narušuje mnoho procesů přijímání potravy. Typické je pálení žáhy. Můžeme pociťovat bolest při polykání a průchodu potravy jícnem – ta se typicky objeví za hrudní kostí. Někdy se může potrava v jícnu i zaseknout. Symptomy může doprovázet ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, kašel a také vředy. 

Lékařským odborníkem na jícen a celý zažívací trakt je gastroenterolog. Záleží na typu zánětu, čím je způsobený, ale obecně řečeno je pro diagnózu nejdůležitější endoskopie (tj. gastroskopie), při které si lékař prohlédne sliznici jícnu, může vidět zánětlivé změny na vlastní oči a navíc může odebrat vzorky na histologické, nebo mikrobiologické vyšetření. Někdy může být využit také rentgen při podezření na problém anatomického charakteru. 

Mezi chronické komplikace zánětů jícnu patří vznik pozánětlivého jizevnatého zúžení jícnu a vznik tzv. Barrettova jícnu (při refluxní chorobě). To pak vede k potížím s polykáním a podvýživě. Přímo v jícnu se také mohou následkem zánětů tvořit vředy. Ve vzácných případech mohou neléčené vředy vést až k protrhnutí jícnu a nebezpečné sepsi. U poleptání jícnu může s mnohaletým odstupem vzniknout nejen jizevnaté zúžení, ale i rakovina jícnu.

Relativně častou komplikací je Barretův syndrom, známý též jako Barretův jícen. Sliznice je drážděná a vzniká v ní zánět. Jako obranná (přesto však nežádoucí) reakce se může časem uplatnit změna sliznice jícnu. Ta se začne proměňovat ve sliznici podobnou sliznici střevní. Je to zřejmě dáno tím, že je tato sliznice odolnější vůči působení žaludeční šťávy. Barretův jícen jinak nemá žádné zvláštní symptomy, proto často zůstává neodhalen. Výrazně však zvyšuje riziko rakoviny jícnu, v podstatě je jejím přímým předchůdcem. Četnost Barretova jícnu v populaci lze jen přibližně odhadovat, podle různých studií postihuje 10 až 25 % osob s refluxní chorobou jícnu. Je nicméně nutné zdůraznit, že již proběhlé změny sliznice jsou nevratné a pacienti s existujícím Barrettovým jícnem by měli být pravidelně sledováni. V případě, že jsou v ložisku Barrettova jícnu nalezeny změny s vyšším rizikem nádorového zvratu, je nutné sliznici odstranit.

Léčba ezofagitidy závisí na základní příčině a na tom, jak moc je tkáň lemující jícen poškozena. Pokud se neléčí, může ezofagitida poškodit tuto výstelku a narušit její funkci, kterou je přesun jídla a tekutiny z úst do žaludku. Jelikož je zánět většinou způsoben častým refluxem (pálení žáhy), je třeba primárně řešit právě tento problém. Základem léčby je snížení agresivity kyselých šťáv a především zamezení dalším refluxům. Podávají se na to léky – antacida, H2-blokátory a inhibitory protonové pumpy – ty však samy o sobě neřeší příčinu.

Vyžadována je restriktivní dieta a případně i osvojení některých návyků. Omezují se zejména tučná a kořeněná jídla, cibule, česnek, čerstvé pečivo, kyselé potraviny a nápoje, alkohol, čokoláda, kynuté, peprmint, zkrátka vše, co by mohlo zatěžovat trávící trakt (je třeba vypozorovat, po čem nastávají potíže a tyto potraviny pak také omezit). Po jídle je pak nutné setrvat nějakou dobu ve vzpřímené poloze, vyvarovat se zvedání těžkých věcí a případně i spát ve zvýšené poloze – podložená hlava, či nadzvednuté komplet čelo postele. Pokud změna životosprávy nestačí, přistupuje se k chirurgickému zákroku. Ten může mít podobu klasického otevřeného řezu, pokud možno se ale používá méně invazivní laparoskopie.

V případě jiných příčin zánětu může být léčba zásadně odlišná. V případě potravinových alergií se provádí alergologické testování, eliminační dieta, i farmakologická léčba (IPP, kortikoidy). Podstupuje se vyšetření u alergologa, který odhalí případné skryté alergie. Záněty jícnů způsobené infekcí se léčí farmakologicky, v závislosti na kvasinkové či virové příčině.

Zánětu jícnu se dá velmi často předejít změnou životosprávy. Jedná se zejména o stravu a zvyky, které způsobují pálení žáhy. V prvé řadě se jedná zejména o omezení alkoholu a kouření. Jídelníček nemusí nutně podstupovat nějaké razantní změny, jde především o omezení tučných, smažených a silně kořeněných jídel. Problémové mohou být pro některé jedince také citrusové plody, cibule, česnek, čokoláda a nápoje s kofeinem. Je tedy vhodné pozorně sledovat reakce vlastního těla po každém jídle a napříště se již vyvarovat pálení žáhy.

Vhodné je jíst menší porce, zato však častěji, než se nárazově přejídat. Především dbáme na to, abychom nechodili spát s plným žaludkem, neboť tehdy nejsnáze dochází k pálení žáhy. Poslední lehčí večerní jídlo bychom měli mít alespoň tři hodiny před ulehnutím.

‌U osob s refluxivní chorobou jícnu (časté pálení žáhy) nebo s odhaleným Ba­rretovým jícnem je zodpovědné do­držovat pravidelné lékařské kontroly. Sleduje se při nich případné zhoršování zdravotního stavu a především potenciální výskyt rakoviny jícnu. Při jejím časném odhalení je zde vysoká šance na úspěšné vyléčení.

Jícen se na první pohled zdá být takovým obyčejným orgánem, kterým „jen“ prochází jídlo a pití. Má však v našem těle podstatný význam a jeho zdraví rozhodně není samozřejmostí. Největším rizikem je pro něj časté pálení žáhy, které je v naší společnosti velmi časté. Zánět jícnu je pak zpravidla prvním varovným signálem, že je potřeba trochu poupravit naši životosprávu. Prevence je zde totiž mnohem účinnější než léčiva na pálení žáhy, která nemohou být dlouhodobým řešením.

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/esop­hagitis/symptoms-causes/syc-20361224

https://www.he­althline.com/he­alth/esophagi­tis

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/10138-esophagitis

https://www.web­md.com/digesti­ve-disorders/esop­hagitis

https://www.me­dicinapropraxi­.cz/pdfs/med/2022/03/10­.pdf

https://www.i­kem.cz/cs/tran­splantcentrum/kli­nika-hepatogastroen­terologie/o-nas/jaka-vysetreni-poskytujeme/24ho­dinova-ph-metrie/a-1586/

https://www.in­ternimedicina­.cz/pdfs/int/2015/04/08­.pdf

https://medli­neplus.gov/eo­sinophilicesop­hagitis.html