Zánět dásní a paradentóza: příčiny a léčba

Zánět dásní neboli gingivitida (od gingiva = dáseň) patří k nejčastějším onemocněním ústní dutiny. Vzniká většinou z nedostatečné hygieny. Prvotním příznakem je nepříjemný zápach z úst a krvácivost dásní. To by pro vás mělo být varováním, že se v ústech děje něco nekalého.

Ne nadarmo zubní lékaři nabádají k tomu, aby si lidé zuby čistili alespoň dvakrát za den, a to ráno a večer. Nestačí si ovšem zuby jen vyčistit zubním kartáčkem, ale záleží i na metodě čištění a použitých čisticích prostředcích. Určitě by měly být součástí ústní hygieny také mezizubní kartáčky nebo dentální nit.

Vedle již zmiňovaného zápachu z úst a krvácivosti dásní při čištění zubů nebo při jídle je typickým příznakem zánětu dásní:

• Otok dásní
• Dásně jsou měkké a snadno se poraní.
• Dásně ustupují a odhalují se zubní krčky.
• Chronický zánět dásní nebolí.

Těhotenská gingivitida je způsobena změnou složením zubního plaku. Zvyšuje se množství estrogenu a progesteronu, což způsobuje zduření a zvětšení dásní. Ty jsou bolestivé a objevuje se u nich silná krvácivost. Problémy začínají obvykle od 2. měsíce těhotenství a trvají až do porodu, než hormony klesnou opět na původní hodnoty.

Důležité je věnovat pozornost péči o zuby, samozřejmostí je preventivní prohlídka u zubního lékaře. Zuby by si nastávající maminka měla čistit nejlépe po každém jídle, a to s použitím měkkého zubního kartáčku. Po ruce by měla mít také dentální nit, mezizubní kartáček a ústní vodu s antibakteriálním účinkem.

Chronický zánět dásní vzniká jako následek zanedbané hygieny ústní dutiny. Kdo si pravidelně zuby nečistí, nemůže se pak divit, že se u něho postupem času objeví problémy s krvácivostí dásní. Tímto celý problém začíná. Jestliže se postižená osoba nadále nebude o své zuby nijak starat, dopracuje se takovým nezájmem až k parodontitidě. 

V takovém případě se může objevit i hnisavý zánět dásní, kdy na zaníceném závěsném aparátu zubu vzniká hnis, vytékající po zatlačení na dáseň u zubního krčku.

K čištění zubů je vhodné používat tak akorát měkký kartáček, který nebude dráždit dásně. Pravidelně by měl být měněný každé tři měsíce, protože se jeho čisticí účinky zmenšují. Štětiny ztrácejí svůj pevný tvar a otupují. Na čištění zubů si najděte čas vždy ráno a večer. Obětujte ústní hygieně dvě minuty, po které budete zuby čistit. Nosíte-li pevná rovnátka, tak se samozřejmostí si zuby čistit po každém jídle. 

Zubní kartáček je lépe volit menší, aby se pohodlně dostal na každé čištěné místo v ústech, s rovnými vlákny. Kartáček se nasadí na dáseň pod úhlem asi 45° a malými krouživými pohyby se čistí jednotlivé zuby.  Nemusíte na zubní kartáček příliš tlačit. Zubní pasty stačí dát množství o velikosti hrášku. Zuby čištěte tak dlouho, dokud nejsou hladké.

Mezizubní prostory se čistí 1× denně, obvykle večer před spaním, a to mezizubním kartáčkem s odpovídající tloušťkou. Máte-li zuby příliš u sebe, pak je vhodnější je dočistit zubní nití. Oplatí se mít po ruce navíc ještě jednosvazkový zubní kartáček, který se používá k dočišťování míst, kam se běžným kartáčkem hůře dostává.

Paradentóza (parodontóza, odborně parodontitida) je nemoc tkáně obklopující zuby. Tu tvoří dásně, zubní cement, kostěné lůžko, ozubice, dásňový žlábek. Onemocnění může skončit až ztrátou zubu a nutností pořídit zubní implantát nebo zubní náhradu. Při parodontitidě dochází k bakteriálnímu zánětu parodontu, čemuž často předchází zánět dásní.

Postižené dásně krvácí, tvoří se parodontální choboty, obnažují se zubní krčky a dásně začínají ustupovat. Zuby se mohou viklat a putovat. Na infekci organismus reaguje rozkladem kostěného lůžka zubu, který se vlivem toho uvolní a může vypadnout.

Nepříjemné u paradentózy je zejména to, že je zpočátku nebolestivá. Pokud se bolest objeví, je to vždy až v pozdější fázi onemocnění, kdy se již začaly tvořit abscesy. Mnoho lidí ani žádné příznaky nezaznamená a jejich problémy odhalí až zubní lékař vyšetřením speciální sondou nebo rentgenovým snímkem, který ukáže úbytek kosti zubního lůžka.

Léčba paradentózy záleží na jejím stádiu:

• Je-li mírné, pak postačí odstraňování plaku a zubního kamene, aby neměly bakterie šanci na zubech ulpívat.
• Ve středním stádiu už je zapotřebí odstranit naddásňový a poddásňový zubní kámen.
• V kritickém stádiu se pacient neobejde bez chirurgické léčby a často dochází ke ztrátě zubů.

Paradentóza v mnoha případech končí vypadnutím postižených zubů. Za této situace je pak řešením pořízení zubní náhrady nebo zubního implantátu.

Zubní implantát se napojuje na kost čelisti. Jeho výhodou je, že nahradí chybějící zub, aniž by bylo nutné zasahovat do zbylého chrupu. Takto lze nahradit pouze jeden zub i celý zubní oblouk. 

Zubní implantáty mohou sloužit i k přidržování snímatelných zubních náhrad, a to hlavně v dolní čelisti. Kromě této varianty existují snímatelné zubní náhrady, které v ústech drží na principu podtlaku. 

Zubní náhrady mohou být i fixní, kdy jsou pevně fixované na zubech nebo zubních implantátech. Pevné zubní náhrady se dělí na částečné korunky, korunky a můstky.