Vyhřezlá ploténka, odborně známá
jako hernie disku, je stav, při kterém část ploténky vyčnívá mimo své
normální místo mezi obratli. Při tom může tlačit na sousední nervy,
což způsobuje bolest, necitlivost nebo slabost v přidružených oblastech,
do kterých skřípnutý nerv vede. Nejčastěji se objevuje v oblasti
bederní páteře.
Meziobratlové ploténky jsou měkké, želatinovité polštářky, které slouží k absorpci nárazů a umožňují pohyb páteře. Meziobratlové ploténky jsou hlavním odpružujícím systémem páteře. Zdravotní problém je obvykle způsoben prasknutím vazivového prstence meziobratlové ploténky a výhřezem jejího dřeňového jádra.
Nárazy a úrazy páteře mohou způsobit prasknutí nebo poškození ploténky a následně i její vyhřeznutí.
Nadměrné zatížení páteře, zejména při zvedání těžkých
předmětů nesprávným způsobem.
Ploténky mohou s věkem ztratit svou pružnost a odolnost, což zvyšuje riziko jejich vyhřeznutí.
Někteří lidé mají vyšší riziko vyhřeznutí ploténky kvůli zděděným predispozicím.
Nadměrná tělesná
váha zvyšuje zátěž na ploténky, což může přispět k jejich
vyhřeznutí.
V mnoha případech může být vyhřezlá ploténka bezpříznaková.
Příznaky se objevují zejména tehdy, když vyčnívající část ploténky
tlačí na nerv. Tyto příznaky pak mohou zahrnovat:
Diagnóza vyhřeznuté ploténky obvykle začíná podrobným lékařským
vyšetřením a anamnézou. Lékař se bude ptát na charakter
a trvání bolesti, na omezení pohybu a na jakékoli dalších symptomy.
Několik diagnostických nástrojů pak může pomoci potvrdit diagnózu.
Magnetická rezonance (MRI) je nejčastěji používanou
metodou pro zobrazení vyhřeznuté ploténky a postižených
nervů. Rentgen může odhalit případné změny
v obratlích, nemusí však nutně ukázat vyhřeznutou ploténku.
Elektromyogram (EMG) zase může být použit k měření
elektrické aktivity svalů a nervů pomocí elektrod.
Léčba vyhřeznuté ploténky obvykle začíná konzervativními metodami,
základem je klid na lůžku. Speciální cvičení a terapeutické
techniky mohou pomoci zlepšit pohyblivost jedince a zmírnit bolest.
Bolestivé příznaky mohou být také zvládány léky proti
bolesti, svalovými relaxanty (tzv. myorelaxancia) nebo nesteroidními protizánětlivými
léky (NSAID). K úlevě od bolesti a zánětu také někdy mohou
pomoci epidurální injekce kortikosteroidů.
Teprve až v případech, kdy konzervativní léčba selže, nebo pokud je
nervové poškození velmi vážné, může být
vyžadován chirurgický zákrok.
„Výhřez meziobratlové ploténky je velmi bolestivý stav
páteře a jedná se o častý důvod pracovní neschopnosti. K výhřezu
dochází v důsledku nepřiměřené námahy, mezi rizikové faktory patří
věk, úrazy, nadváha a nesprávná manipulace s břemeny.
Léčba by měla zahrnovat klid na lůžku. Pokud nedojde k zlepšení,
přichází na řadu rehabilitace s fyzioterapeutem. Rehabilitace zahrnují
cvičení, vodoléčbu či elektroléčbu. Pokud se stav přece jen nezlepší,
pak je nutná chirurgická léčba."
Existuje několik obecných doporučení, která mohou snížit riziko výskytu tohoto stavu:
Posilování břišních a zádových svalů může podpořit páteř a
snížit riziko vyhřeznutí ploténky.
Vždy se snažte zvedat těžké předměty správným způsobem, tzn. ohýbat kolena a držet předmět blízko těla.
Správné držení těla, zejména při sezení, může pomoci snížit
zátěž na páteř a ploténky.
Kouření může z dlouhodobého hlediska oslabovat ploténky a zvýšit riziko vyhřeznutí.
V prevenci je také důležitá postel s kvalitní matrací.
Rehabilitace a cvičení jsou klíčovými komponenty při léčbě
vyhřeznuté ploténky. Cvičení může pomoci:
Většině lidí s vyhřeznutou ploténkou se zlepší jejich stav během
několika týdnů až měsíců konzervativní léčby. Nicméně v některých
případech může vyhřeznutá ploténka způsobit trvalejší komplikace,
například v podobě chronických bolestí.
Pokud vyčnívající ploténka tlačí na nerv po dlouhou dobu, může to vést
k trvalému poškození nervu. Poškození nervu může
způsobit slabost v končetinách. V závažných případech může
vyhřeznutá ploténka způsobit tzv. syndrom kaudy, který
mimo jiné vede k inkontinenci moči a stolice. Jde je nouzový stav, který
vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
Vyhřeznutá ploténka je častým onemocněním páteře, které může
způsobit bolest a omezení pohybu. Pro úspěšné zotavení jsou klíčové
správná diagnostika a léčba. I když se většina lidí zotaví
konzervativní léčbou, některé spíše vzácnější případy mohou
vyžadovat i chirurgický zákrok. Celková prevence je vždy lepší než
léčba, takže udržování zdravého životního stylu a dodržování
doporučení týkajících se zdvihání předmětů a držení těla může
snížit riziko vyhřeznutí ploténky.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje
odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte
s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK441822/
https://www.health.harvard.edu/a_to_z/herniated-disk-a-to-z
https://medlineplus.gov/herniateddisk.html
https://www.aans.org/Patients/Neurosurgical-Conditions-and-Treatments/Herniated-Disc
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/herniated-disk/diagnosis-treatment/drc-20354101
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/12768-herniated-disk
https://www.pennmedicine.org/for-patients-and-visitors/patient-information/conditions-treated-a-to-z/herniated-disc-disorders
https://www.medicalnewstoday.com/articles/191979
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.