Úzkost je stav, který je charakterizován pocity napětí,
obav a strachu. Může být reakcí na konkrétní situaci nebo stavem bez
jednoznačně zřejmého důvodu. Zatímco mírná úzkost může povzbudit
k řešení nepříjemného problému, chronická a intenzivní úzkost
negativně ovlivňuje každodenní život jedince. V tomto článku zjistíte,
co úzkostná porucha je a jak se s ní vyrovnat.
Existuje několik druhů úzkostných poruch. Každá z nich má své specifické příznaky a projevy. Pro správnou a efektivní léčbu je potřebné nejdříve vědět, jakým typem úzkosti trpíte. Je třeba, aby vám s určením dané poruchy pomohl kvalifikovaný odborník. Mezi úzkostné poruchy patří například:
Sociální fobie je psychická porucha charakterizovaná strachem a úzkostí ve společenských situacích. Někdy během svého života jí trpí 3–13 % lidí a v kterémkoliv čase 1–3 % lidí. Jedinci se sociální fobií se obávají, že budou negativně hodnoceni nebo kritizováni ostatními, což vede k vyhýbání se sociálním interakcím a aktivitám. Tělesné příznaky sociální fobie se mohou projevovat v podobě červenání, nadměrného pocení, třesu, rychlého bušení srdce, bolesti v oblasti žaludku nebo ztuhlosti těla.
Tato porucha může značně omezovat osobní a profesní život. Léčba zahrnuje psychoterapeutické i farmakoterapeutické přístupy, které pomáhají snížit úzkost a obnovit zapojení do společenských událostí.
Panická porucha je charakterizovaná náhlými a intenzivními záchvaty paniky. Tyto záchvaty se projevují silným strachem, pocity ohrožení a řadou fyzických příznaků, jako jsou bušení srdce, závratě, potíže s dýcháním a pocity nereálnosti či odpojení od vlastního těla. Panickou poruchou trpí v nějakém okamžiku svého života 3,7 % populace. Alespoň jeden plně vyjádřený panický záchvat zažije v průběhu života 22,5 % populace. Panická úzkost může výrazně ovlivnit každodenní život a vést k vyhýbání situacím, ve kterých by mohly záchvaty nastat.
Léčba může být psychoterapeutická i farmakoterapeutická. V řadě případů pacientům pomohou léčiva ze skupiny antidepresiv. Doplňkové užívání léků rychle snižujících úzkost (benzodiazepinů) by mělo být pouze krátkodobé. Tato farmaka totiž provází riziko závislosti.
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD: generalized anxiety disorder) je psychické charakterizované dlouhotrvající a nadměrnou úzkostí týkající se běžných životních situací. Celoživotně se s GAD potýká 3,7 % populace. U 50 % z nich se porucha projeví před 39. rokem života. Lidé s GAD často zažívají obavy a napětí, které přesahují běžné starosti. Mezi charakteristické projevy GAD patří pocity neklidu, rozrušení, snadná únava, obtíže se soustředěním, bolesti hlavy, svalů, žaludku nebo jiné nevysvětlitelné bolesti.
Může zasahovat do každodenních aktivit a zhoršovat kvalitu života. Léčba GAD zahrnuje farmakoterapii a psychoterapii, které mohou významně pomoci zvládat příznaky a zlepšit celkový stav.
U smíšené úzkostně-depresivní poruchy se projevují symptomy úzkosti a deprese. Těchto symptomů ovšem není tolik, aby bylo možné učinit diagnózu depresivní poruchy či některé z úzkostných poruch. Tato porucha ovlivňuje každodenní fungování a kvalitu života. Léčba obvykle spočívá ve farmakoterapii a psychoterapii, které pomáhají zmírnit příznaky a zlepšit duševní stav pacienta.
Příčiny úzkosti mohou být různé a často kombinují genetické, biologické, environmentální a psychologické faktory. Některé běžné příčiny zahrnují:
Příznaky úzkosti se mohou lišit v závislosti na druhu úzkostné poruchy, ale existují obecné příznaky, které mohou být přítomny napříč různými formami úzkosti:
Projevy úzkosti lze do určité míry minimalizovat svépomocí. Následující tipy vám mohou pomoci přirozeně snížit hladinu kortizolu, stresového hormonu:
Úzkost se nemusí vždy projevovat fyzicky jako například zvyšující se
frekvence dýchání a srdeční tepu, když se cítíme úzkostlivě. Její
dopady mohou být výrazně dalekosáhlejší a úzkost tak může ovlivnit
mnoho dalších oblastí lidského zdraví. Další projevy, které mohou být
s úzkostnými poruchami spojené, jsou úzkostné myšlenky a obavy, že se
stane něco zlé mé rodině, partnerovi. Strach, že mě lidé nebudou mít
rádi. Typicky jde o myšlenky: „Co když se něco stane?” „Co když se
na mě bude zlobit?” „Budu vypadat trapně.”
Kognitivní projevy úzkosti
Kognitivní aspekty úzkosti se týkají způsobu, jakým lidé myslí a vnímají své okolí a sebe sama, když jsou úzkostní. Tyto projevy zahrnují:
Emoční projevy úzkosti se týkají pocitů a emocí, které jedinec zažívá během úzkostného stavu:
Úzkost může mít řadu fyzických projevů, které mohou ovlivnit různé části těla. Tyto projevy zahrnují:
Chování jednotlivce může být také ovlivněno úzkostí. Některé běžné behaviorální projevy zahrnují:
Existují způsoby, díky kterým lze snížit riziko vzniku úzkostných poruch. Patří mezi ně například:
Léčba úzkosti obvykle zahrnuje kombinaci postupů, jako jsou farmakoterapie a psychoterapie, včetně svépomoci. Při spolupráci s psychiatrem nebo klinickým psychologem si zvolíte nejvhodnější postup nebo kombinaci léčebných přístupů.
Jednou z možností psychoterapie je také Kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Je to účinná forma terapie, která se zaměřuje na to, jak naše myšlenky, představy a chování ovlivňují naše emoce a tělesné prožívání.
Kognitivně-behaviorální terapie se soustředí na změnu myšlení a chování, které souvisí s psychickými problémy. Zaměřuje se na to, jak naše myšlení, představy a chování ovlivňují emoce, ne naopak.
„Někdy se stává, že se ocitneme v situaci, že nestíháme pracovní povinnosti dokončit v požadovaném termínu. Kvůli tomu se mohou dostavit různé negativní automatické myšlenky. Například: ‚Vůbec to nezvládám, někdo jiný by byl lepší, co když mě vyhodí?' Takové myšlenky v nás mohou vyvolat úzkost, dokonce se může stát, že se začneme náročným úkolům vyhýbat.
Nicméně, pokud se nad tím pořádně zamyslíme, je jen malá pravděpodobnost, že jeden nesplněný termín bude mít negativní vliv na celou vaši kariéru. Špatně se soustředíte, a tak se bojíte o to víc. Úkoly proto můžete začít odkládat. Na chvíli se vám uleví, ale stejně víte, že úkoly potřebujete splnit. Tíží vás to a vyvolává to ve vás vleklé napětí. Tak se úzkost udržuje v čase. Přitom když která dokáže způsobit, že se úkolům začnete vyhýbat. Pokud se nad tím ovšem zamyslíte, tak je velmi nepravděpodobné, že jeden zmeškaný termín negativně ovlivní celou vaši kariéru. Způsob, jakým myslíme a jednáme, v nás však dokáže vyvolat významnou nepohodu a stres.“
Učí rozpoznávat negativní myšlenky a pomáhá vám zjistit, jakým způsobem vás ovlivňují.
Umožňuje zjistit, jakým způsobem lze změnit negativní myšlenky, které vám neprospívají.
Pomáhá při nácviku základů zdravé komunikace s partnerem, rodinou, přáteli i kolegy.
Představuje způsob, jak proměnit své negativní životní postoje a přesvědčení o sobě a druhých na pozitivnější a zdravější.
Programy Mindwell
digitalizují postupy kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Jsou
složeny z 12 modulů, které obsahují edukační texty, videa,
praktická cvičení a standardizované škály, díky kterým
uvidíte, jak se váš psychický stav v průběhu terapie mění. Moduly
procházíte samostatně, vlastním tempem a po dokončení
každého modulu odesíláte vyplněný modul terapeutovi. Ten má 7 dní na
poskytnutí písemné zpětné vazby, kde reaguje na vaše
informace a cvičení konkrétní situace z modulu. Po obdržení
zpětné vazby se vám odemkne další modul a vy
můžete pokračovat dál v terapii.
Jednou z nejúčinnějších forem léčby úzkostných poruch představuje kognitivně-behaviorální terapie. Tento druh terapie patří k intenzivním a poměrně krátkodobým terapiím, jejíž výsledky byly potvrzeny celou řadou studií. Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. je přední český psychiatr, psychoterapeut a jeden z největších odborníků na kognitivně-behaviorální terapii (KBT) v ČR i v zahraničí. Zároveň je spolu s PhDr. Marií Ociskovou, Ph.D. autorem české platformy Mindwell.
Mindwell je digitální platforma pro péči o duševní zdraví, založená na principech kognitivně-behaviorální terapie. Nabízí pacientům strukturovaný kognitivně-behaviorální program k předcházení i zvládání úzkosti systematickou terapii nejčastějších psychických poruch, anonymně a bez čekání. Poskytuje zdravotní služby v oborech psychiatrie a klinická psychologie a prochází certifikací jako zdravotnický prostředek při SÚKL. Česká lékařská společnost J. E. Purkyně doporučuje používání online psychoedukačních programů Mindwell.
Výzkumy ukazují, že digitální formy KBT jsou stejně účinné jako a účinnější než KBT tváří v tvář, např. při snižování závažnosti příznaků deprese. Také naznačují, že v případě hodnocení programů „živým terapeutem“ je účinnost programu v případě lehkých a středně těžkých obtíží srovnatelná s terapií tváří v tvář.
Kognitivně-behaviorální terapie může být skvělým pomocníkem pro ty, kteří chtějí pracovat se svým duševním zdravím. KBT poskytuje řešení pro širokou škálu problémů:
Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je široce používaná forma psychoterapie, ale není vhodná pro každého. Existují určité situace a typy lidí, pro které by KBT nemusela být ideální volbou. KBT se často zaměřuje na současné myšlenky, chování a strategie řešení problémů. Je více orientována na konkrétní symptomy a praktická řešení.
Pokud uvažujete o zahájení KBT, je vhodné zvážit, kterou formou vám bude vyhovovat nejvíce. Je možné podstoupit klasickou face-to-face terapii, která nabízí sezení s terapeutem vždy ve sjednaný termín v ordinaci terapeuta, případně prostřednictvím hovoru přes web kameru. Nebo můžete zvolit trend poslední doby – online KBT. Jedná se o zdigitalizovanou verzi této terapie, která je systematicky sestavena do modulů. Velkou výhodou digitální KBT je časová flexibilita. Záleží na vás, jakým tempem budete jednotlivé moduly procházet. Terapii lze navíc absolvovat z pohodlí domova a anonymně.
Existuje několik možností, které mohou přispět k vaší duševní pohodě, pokud zároveň podstupujete léčbu pomocí psychoterapie nebo farmakoterapie:
Pokud má někdo ve vašem okolí úzkost, je důležité vědět, jak mu můžete pomoci a podpořit ho:
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo se nachází ve stavu panické ataky, řiďte se následujícími zásadami:
Úzkost je komplexní stav, který může ovlivnit každou část života jednotlivce., Existuje mnoho způsobů, jak zmírnit příznaky úzkosti a zlepšit kvalitu života. Pokud máte pocit, že trpíte úzkostí, konzultujte svůj stav s lékařem či klinickým psychologem, kteří vás nasměrují k účinné terapii.
EClinicalMedicine . 2020 Jun 27:24:100442. doi:
10.1016/j.eclinm.2020.100442. eCollection 2020 Jul. A comparison of
electronically-delivered and face to face cognitive behavioural therapies in
depressive disorders: A systematic review and meta-analysis.
JAMA Psychiatry . 2017 Apr 1;74(4):351–359. doi: 10.1001/jamapsychiatry.2017.0044.. Efficacy of Self-guided Internet-Based Cognitive Behavioral Therapy in the Treatment of Depressive Symptoms: A Meta-analysis of Individual Participant Data.
Vystudovala jsem jednooborovou psychologii na FF MUNI, jsem v závěrečném ročníku pětiletého psychoterapeutického výcviku KBT (Mezinárodní institut Odyssea pod ved. prof. Praška). Od roku 2021 mám vlastní praxi.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.