Kýla neboli Hernia je patrné vyklenutí, které vzniká posunutím tkáně nebo defektem na svalu. Může vzniknout kdekoliv na těle, nejčastěji se však setkáváme s defektem na břišní stěně nebo v tříslech. Tříselná kýla je u dospělých nejčastějším typem kýly. Tato forma představuje až 80 % všech kýlních diagnóz. Na vzniku tohoto onemocnění se podílí fyzická námaha s nečekanou zátěží, porod, zácpa nebo chronický kašel. A jaké jsou příčiny vzniku, léčba a prevence tohoto onemocnění? 

V historii se kýla řešila různými způsoby, nejčastěji pak bandážemi, antisepsí s následnou operací v hlubších vrstvách svalstva. Roku 1882 přišel italský lékař Edoardo Bassini s průlomovou metodou, která byla široce přijata veřejností. Jednalo se o sešití okrajů defektů a štěrbin stěny břišní. Při tomto postupu došlo k zániku otvoru kýlní branky a vychlípenina byla odstraněna a zašita. Tento postup se aplikoval dlouhá léta, až do roku 1945, kdy kanadský lékař Shouldice navrhl jeho vylepšení. Jednalo se o vícevrstvé plastiky s využitím vlastních tkání jedince. Objev byl mimořádně úspěšný na svou dobu. V roce 1967 pak francouzští chirurgové Stoppa a Rives při operacích začali vkládat mezi vrstvy břišní stěny síťky ze syntetického materiálu. Tento postup dokázal posílit segment stěny svou vlastní pevností a podnítil vazivo, aby do síťky vzrůstalo. 

Během dalších desetiletí došlo k postupnému přechodu od chirurgie invazivní k chirurgii moderní. Současné aloplastické implantáty představují moderní technologii, s vhodně zvolenou velikostí materiálu, uloženou těsně před pobřišnicí. 

Jedná se o typ kýly, který nejčastěji postihuje dospělou populaci. Více případů je diagnostikováno u mužů, především z důvodu, že na tomto místě jsou lokalizovány cévy a chámovod vedoucí do varlat. Muži mají z hlediska vývoje častěji oslabenou tříselnou oblast. Před narozením varlata rostou v břišní dutině, až pak sestupují do šourku. Později se oblast uzavře a zůstane pouze průchod pro chámovod. Pokud toto uzavření neproběhne, jak má, zůstanou třísla oslabena.

U žen se v oblastí třísel nacházejí vazy, které pomáhají udržovat dělohu, a proto se pacientky potýkají spíše s kýlou pupeční nebo s kýlou břišní. U tříselné kýly se setkáváme s vakovitým vyklenutím do míst tzv. tříselného kanálu, kde je fyziologicky břišní stěna oslabena. Velikost může být od třešně, švestky až po velikost pěsti a větší.

V závislosti na anatomii můžeme kýly rozdělit na: 

• Nepřímé tříselné kýly

Tato forma vzniká v průběhu života nebo může být dokonce vrozená. Kýlní vak zde prostupuje kanálem, kde prochází chámovodem a může dosáhnout až takových velikostí, že ovlivňuje šourek. V tomto případě nazýváme kýlu skrotální.

• Přímé tříselné kýly

Vzniká v průběhu života porušením pevnosti břišní stěny s následným provalením kýlního vaku do oblasti mezi epigastrickými cévy a močovým měchýřem. 

Pro definici, složení a lokalizaci kýly se rozlišují tři samostatné části tohoto útvaru: 

• kýlní vak – samostatné vyklenutí pobřišnice,
• kýlní branka – oslabení břišní stěny, kudy se orgány tlačí ven,
• kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, vyklenovat se však mohou kromě slinivky všechny orgány dutiny břišní. 

Pokud se kýla diagnostikuje včas, nejedná se o nebezpečný stav. V případě oddalování léčby může dojít k tzv. uskřihnutí. V tomto případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní, střevo se stane neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Pacient pociťuje výraznou bolest a tento stav vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.

Pacient nejčastěji nahmatá nebolestivou bulku v třísle, která se zmenšuje v poloze vleže na zádech. Při kašli, stání a kýchání se zpravidla zvětšuje. U pacienta se setkáváme také s pálením, tlakem nebo mírnou bolestí v třísle po námaze. Při vyklenutí v oblasti šourku se může projevit také otokem v oblasti varlat. Při mírném projevu lze kýlu zpravidla zatlačit zpět do břišní dutiny. Při opakovaném zatlačování pak dochází k rozšíření defektu a ke zvětšování kýly s následným uskřinutím. Jedná se o velmi vážný stav, kdy do uvíznuté tkáně neproudí krev a hrozí její odumření. Pacient se potýká s výraznou bolestí, nevolností, zvracením a horečkou. Pokud nedojde k časnému lékařskému zásahu (repozice, operace) hrozí nekróza obsahu kýly, kdy může dojít až k zánětu pobřišnice. 

Vyšetřování tříselné kýly se provádí zejména pohmatem, v první fázi ve stoje, poté vleže. Toto vyšetření patří ke standardním a zpravidla plně dostačujícím při diagnostice onemocnění. Při nejasnostech je nutné pacienta odeslat na některé další zobrazovací vyšetření (sonografie břišní stěny). Toto vyšetření se však provádí pouze u max. 1 % pacientů.

Jediným efektivním způsobem léčby tříselné kýly je zpravidla chirurgická operace, která může být buď klasická nebo laparoskopická. Pobyt v nemocnici po zákroku většinou nepřesáhne 3 dny. 

• Klasická operace

Provádí se rozříznutím tkáně s následným zatlačením obsahu kýly zpět do dutiny břišní a následnou plastikou tkání. Tento postup je zpravidla aplikován u kýl menšího rozsahu, dále pak u žen a u dětí. V posledních letech se nejčastěji provádí tzv. beznapěťová plastika, kdy se do tříselného kanálku vloží síťka, která zpevňuje břišní stěnu. Rekonvalescence trvá zhruba 6 týdnů. 

• Laparoskopická operace

Jedná se o miniinvazivní zákrok, který se provádí speciální technologií několika malými otvory v břišní stěně. Podstata operace zůstává stejná, rekonvalescence je však kratší. Po zákroku zůstávají pouze malé jizvy.

Pokud není z nějakého důvodu možný chirurgický zákrok, pak lze využít tzv. kýlní pásy, jejich problémem je, že neřeší podstatu problému, ale pouze brání dalšímu vyklenování kýly. Jakmile se stav pacienta zlepší je důležité podstoupit operaci. 

I po správně provedeném výkonu často dochází k znovuobjevení se kýly, často na opačné straně. Recidiva kýly vzniká nadměrnou fyzickou zátěží nebo nedodržením klidového režimu při rekonvalescenci.

Vrozenému oslabení tříselného kanálu nelze zabránit, můžeme však omezit nadměrné namáhání břišních tkání a riziko rozvoje kýly snížit. Níže se podíváme na několik tipů prevence vzniku tohoto onemocnění: 

• optimální hmotnost, prevence vzniku nadváhy, 
• pravidelný pohyb,
• posilování břišní stěny vhodnými cviky,
• předcházení zácpy
• zdravá strava bohatá na vlákninu, 
• dostatečný pitný režim, 
• omezení zvedání těžkých věcí, 
• omezení vzniku chronického kašle – nezačínat s kouřením. 

Kýla sama nikdy nezmizí, proto je důležité při sebemenším podezření na rozvoj kýly, konzultovat zdravotní stav s lékařem. Je nezbytné mít na paměti, že čím menší kýla bude, tím se bude lépe léčit a nedojde k jejímu uskřinutí. 

Kýla je patrné vyklenutí, které vzniká posunutím tkáně nebo defektem na svalu. Může vzniknout kdekoliv na těle, nejčastěji se však setkáváme s defektem na břišní stěně nebo v tříslech. Tříselná kýla je u dospělých nejčastějším typem kýly. Na vzniku tříselné kýly se podílí fyzická námaha s nečekanou zátěží, porod, zácpa nebo chronický kašel. Jedná se o typ kýly, který nejčastěji postihuje dospělou populaci. Více případů je diagnostikováno u mužů, především z důvodu, že na tomto místě jsou lokalizovány cévy a chámovod vedoucí do varlat. Pacient nejčastěji nahmatá nebolestivou bulku v třísle, která se zmenšuje v poloze vleže na zádech. Při kašli, stání a kýchání se zpravidla zvětšuje. U pacienta se setkáváme také s pálením, tlakem nebo mírnou bolestí v třísle po námaze. Vyšetřování tříselné kýly se provádí zejména pohmatem, v první fázi ve stoje, poté vleže. Toto vyšetření patří ke standardním a zpravidla plně dostačujícím při diagnostice onemocnění. Jediným efektivním způsobem léčby tříselné kýly je zpravidla chirurgická operace, která může být buď klasická nebo laparoskopická. Při prevenci vzniku kýly je důležité udržovat si optimální tělesnou hmotnost, vyvarovat se zvedání těžkých předmětů, dodržovat zdravou životosprávu s pravidelným pohybem, předcházet zácpě a chronickému kašli.

Kýla sama nikdy nezmizí, proto je důležité při sebemenším podezření na rozvoj kýly konzultovat zdravotní stav se svým lékařem.

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.

https://www.eg­k.cz/www/cz/t­riselna-kyla.phtml

https://www.ns­kz.cz/aktuali­ty/novinky/tri­selna-kyla-priznaky-a-lecba-512

https://www.1chi­rurgie.cz/ope­race-triselne-kyly

https://is.mu­ni.cz/el/med/p­odzim2020/BKUV­011p/103985994/Vlak­nina_-_text_2020.pdf

https://www.zdra­vijakovasen.cz/clan­ky/co-je-triselna-kyla-jak-se-ji-zbavit