Se startem školního roku bohužel také začíná období infekčních nemocí, kterými se děti snadno nakazí v kolektivu. Jedním z velice nepříjemných onemocnění je spálová angína, která je způsobena β-hemolytickým streptokokem skupiny A – Streptococcus pyogenes. Spálová angína je často považována za dětskou chorobu, ale mohou se nakazit i dospělí. Choroba se projevuje bolestí krku, horečkou, problémy s polykáním, malinovým jazykem či dokonce vyrážkou na těle. Ačkoliv je spálová angína léčitelná antibiotiky, nesmí se podcenit, jelikož může způsobit vážné komplikace.

Mezi nejčastější symptomy spálové angíny patří:

• nepříjemná bolest v krku, bolest hlavy a břicha;
• nateklé mandle s bílým či nažloutlým povlakem;
• problémy s polykáním;
• silně zarudlý jazyk s malými tečkami;
• horečka či zimnice;
• únava;
• malé pupínky okolo lůžek nehtů a ušních boltců (tzv. Šrámkův příznak);
• zarudnutí obličeje, kdy střed a okolí úst zůstává bledé;
• nesvědivá vyrážka projevující se červenými flíčky v oblasti břicha, hrudi, podpaží, loketních jamek, stehen, třísel, kolenou a na dalších kožních záhybech.

Pokud se u nakaženého objeví tyto příznaky, je doporučené navštívit lékaře, jelikož zanedbaná léčba může vést až k zánětům ledvin, poruše srdce a nervové soustavy nebo k revmatické horečce. 

Infekční nemoc je způsobena β-hemolytickým streptokokem skupiny A – Streptococcus pyogenes. Tato bakterie produkuje řadu enzymů a toxinů, které se uvolňují do krve a vyvolávají doprovodné příznaky onemocnění. 

Streptokokové bakterie jsou nakažlivé a mohou se šířit kapénkami, sdílením jídla nebo pití a prostřednictvím infikovaných předmětů. K nákaze může dojít přenesením bakterie skrze nos, ústa nebo oči. Zdrojem infekce je tedy nemocný člověk nebo nosič.

Inkubační doba choroby je 1–3 dny. Po zahájení léčby antibiotiky je nemocný infekční ještě 1–2 dny.

První příznaky streptokokové infekce krku se projevují náhlou bolestí krku. Kromě toho se může velmi rychle objevit horečka, přičemž nejvyšší teplota je obvykle druhý den po infekci. Mezi další příznaky streptokokové infekce hrdla patří zimnice, bolest hlavy, ztráta chuti k jídlu, bolest břicha, nevolnost a zvracení. Jedním z příznaků, které streptokok obvykle nezpůsobuje, je kašel.

V další fázi onemocnění se může objevit vyrážka, která obvykle vyskočí v okolí břicha a šíří se na hrudník, stehna, podpaží a další záhyby těla. V lepším případě vyrážka ustupuje po 4 dnech. V horším případě spálová vyrážka připomíná spálení od slunce, kdy se po týdnu začne zrohovatělá kůže loupat. K vyrážce se mohou přidružit také další příznaky, jako například Filatovův a Šrámkův příznak či malinový jazyk. 

Pokud se začnou u člověka projevovat symptomy nákazy je důležité navštívit lékaře, jelikož neléčená spálová angína může vyvolat vážnější problémy. 

Vyšetření a diagnostika spálové angíny probíhá následně. Lékař se podívá na stav krku, mandlí a jazyka nakaženého a prohmatá krk, aby zjistil, zda jsou lymfatické uzliny zvětšené. Následně odebere výtěr z krku, popřípadě krev. Vzorek je poslán do laboratoře, kde se potvrdí, zda jde o streptokokovou nákazu. Dle výsledků testů z laboratoře lékař nasadí vhodnou léčbu.

Spálová angína postihuje především děti ve věku 4–10 let, ale může se objevit v jakémkoli věku. U zhruba poloviny dětí není prvním příznakem spálové angíny horečka, zimnice a intenzivní bolest v krku. Někdy se mohou objevit jen mírné symptomy, jako je například mírně zvýšená teplota a bolest v krku. To může způsobit záměnu s jiným onemocněním. Rodiče obvykle nepoznají, že jde o spálovou angínu, dokud se na kůži neobjeví vyrážka a malinový jazyk. U mladších dětí se spálovou angínou jsou časté příznaky hlenohnisavá rýma, zvětšené mízní uzliny a zánět středního ucha.

K léčbě onemocnění lékaři nasadí antibiotika, nicméně pokud se vyskytne vysoká horečka, je možné sáhnout po volně dostupných léčivech pro snížení teploty. U dětí je možné použít paracetamol čí ibuprofen v případě bolesti. Děti do 16 let by se měly vyhnout přípravkům obsahujícím kyselinu salicylovou, jako jsou acylpyrin nebo aspirin. Pro tišení intenzivní bolesti v krku jsou vhodné pastilky, spreje nebo kloktadla.

Lékaři zdůrazňují dodržování několika základních opatření, jako je udržování klidového režimu, zvýšený příjem tekutin, konzumace jemných potravin, zajištění vlhkého vzduchu, příjem vitamínů skupiny B a vitamínu C a izolace nemocného od ostatních členů domácnosti. Klidový režim by měl být dodržován minimálně po dobu jednoho týdne, ideálně však po dobu několika týdnů po ukončení antibiotické léčby.

Spálová angína je zařazena mezi onemocnění, která se především šíří u dětí. Dospělí bývají často jen přenašeči bez příznaků a nemusí nutně zažít závažné symptomy. Nicméně není vyloučeno, že i u dospělých pacientů může docházet k podobnému průběhu spálové angíny jako u dětí. Tato situace je však spíše výjimečná.

Kromě rizika prodlouženého průběhu může nevyřízené onemocnění způsobit i záněty ledvin, poruchy nervového systému, srdeční problémy či revmatickou horečku.

Spálová angína je během těhotenství, bohužel, častým jevem, přestože není nalezena žádná přímá vazba mezi těhotenstvím a streptokokovou infekcí. Pozitivní však je, že onemocnění není přímým ohrožením pro plod, avšak samotné onemocnění a příjem antibiotik může více vyčerpávat organismus.

Při nákaze v těhotenství je vhodné se vyhýbat fyzické námaze, udržovat dostatečný přísun tekutin a konzumovat potraviny bohaté na přírodní vitamíny. Je pravděpodobné, že i těhotným ženám budou předepsány antibiotika. Existuje několik typů antibiotik, které jsou bezpečné během těhotenství a nemají nepříznivý vliv na ženu nebo dítě. 

K léčbě onemocnění lékaři nasadí antibiotika, která zabíjejí bakterie a pomáhají imunitnímu systému těla bojovat proti bakteriím, které způsobují infekci. Je nutné dodržet celou dobu užívání předepsaného léku. Dodržení léčby pomůže zabránit vzniku komplikací nebo dalšímu rozvoji infekce. Po 2–3 týdnech by měla proběhnou kontrola u lékaře s kontrolou moči.

Symptomatická léčba zahrnuje opatření, jako je dodržování klidového režimu, dostatečný příjem tekutin, použití obkladů, užívání léků proti horečce a bolestem (jako paracetamol, ibuprofen), kloktadla, použití léčiv podporujících vykašlávání nebo utlumujících kašel.

Nejlepším způsobem, jak předcházet nákaze spálovou angínou je dodržování hygieny. Obzvlášť důležité je mytí rukou před jídlem a po kašli a kýchnutí. Další kroky, které předchází onemocnění jsou používání dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu, využití kapesníku při kašli a kýchání, vyhýbání se sdílení nádobí. Proti této nemoci není dostupná vakcinace. Výskyt spálové angíny podléhá povinnému hlášení krajským hygienickým stanicím. Při výskytu spály v dětských kolektivech se provádí zvýšený zdravotnický dozor.

Problematikou spojenou s dětskými kolektivy je skutečnost, že mnoho rodičů posílá své děti do škol i v případě, kdy u nich začíná onemocnění. Tato dětská skupina se stává zdrojem infekce pro ostatní děti. Nynější legislativa neumožňuje školám provádět kroky spojené se zdravotním stavem dětí, a odpovědnost za zdravotní stav dítěte nese jeho rodič. Proto není vhodné poslat dítě do školy, dokud neuplyne alespoň 48 hodin po ukončení užívání antibiotik.

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.