Tento článek se zaměřuje na hlavní aspekty problematiky spály, včetně její historie, příčiny a přenosu, příznaků, diagnostice, léčby a prevence a komplikací spojených s onemocněním.

Spála, také známá jako scarlatina nebo spálová angína, je závažné infekční onemocnění způsobené streptokoky skupiny A  (nejvýznamnějším zástupcem je Streptococcus pyogenes), které se vyskytuje u některých lidí se streptokokem v krku, a které může být dokonce i smrtelné, a to hlavně u dětí a starších osob. Vyznačuje se jasně červenou vyrážkou, která pokrývá většinu těla. Tato lehce přenositelná nemoc téměř vždy zahrnuje bolest v krku a vysokou horečku.

I když byla spála v minulosti téměř vymýcena, v poslední době narůstá počet případů tohoto nebezpečného onemocnění. Informovanost o této nemoci je důležitá nejen z hlediska veřejného zdraví, ale také kvůli vyššímu riziku vzniku epidemie.

Definice a léčba spály se za posledních několik set let významně vyvinula. Onemocnění bylo kdysi enormně rozšířeno po celém světě a způsobilo vysokou úmrtnost.

Od 20. století se nakonec spála stala zvládnutelnou a relativně snadno léčitelnou nemocí díky antibiotikům, což v mnoha zemích vedlo k významnému poklesu počtu případů a úmrtnosti.

V roce 2022 však v Evropě došlo k rozšířenému výskytu spály u dětí a v poslední době byl zaznamenán nárůst případů i v USA. Případy jsou zvláštní tím, že se objevily mimo sezónu a nastala vyšší úmrtnost než obvykle.

Spálu způsobují bakterie zvané streptokoky skupiny A a tyto bakterie jsou také příčinou streptokoku v krku. Pouze některé kmeny vytvářejí toxin, který způsobuje spálovou vyrážku.

Bakterie streptokoků skupiny A jsou vysoce nakažlivé. Zdrojem onemocnění je nemocný člověk nebo nosič streptokoka. Bakterie se šíří prostřednictvím kapének z dýchacích cest (šíření vzduchem při kašlání či kýchání) nebo přímým kontaktem s nakaženou osobou. Lidé mohou vzácně šířit bakterie skrze jídlo, se kterým není správně manipulováno. Inkubační doba onemocnění je 1–3 dny. Je dobré vědět, že i lidé, kteří neprojevují žádné symptomy jsou nakažliví. Nej­častěji se jedná o onemocnění dětí předškolního a školního věku.

Onemocnění obvykle začíná náhlou horečkou a bolestí v krku. Některé symptomy spály jsou stejné i pro jiné infekční onemocnění.

Mezi hlavní příznaky patří:

• horečka (38 °C nebo vyšší) nebo zimnice
• bolest v krku a bolest při polykání
• bolest hlavy, těla nebo břicha
• nevolnost nebo zvracení

Spála se může projevovat i viditelně na jazyku, krku a kůži. Příznaky v oblasti jazyku a krku  se mohou ukázat následně: 

• bělavý povlak na jazyku na začátku onemocnění
• „jahodový“ (červený a hrbolatý) jazyk
• zarudlé hrdlo
• červené a oteklé mandle
• bílé skvrny nebo pruhy hnisu na mandlích
• drobné, červené skvrny v ústech, zvané petechie
• zduřelé lymfatické uzliny v přední části krku

Spolu s klinickými a fyzickými příznaky se může objevit i spálová vyrážka červené barvy. Naopak okolí kolem úst je bledé. Spálová vyrážka se obvykle projeví jeden až dva dny po začátku nemoci, ale může se objevit i před onemocněním nebo až po 7 dnech. Nejdříve postihuje okolí krku, podpaží a slabin, a později se šíří po celém těle. Vyrážka převážně začíná jako malé, ploché skvrny, které se postupně mění na jemné hrbolky. Spálová vyrážka mizí asi po 7 dnech, kdy se kůže může odlupovat kolem špiček prstů na rukou i na nohou a v oblasti slabin. Toto odlupování může trvat až několik týdnů.

Diagnostika spály se obvykle provádí v následujících krocích:

Lékař provede anamnézu a klinické vyšetření, přičemž klade otázky týkající se příznaků a průběhu nemoci. Poté provede tělesnou prohlídku pacienta, aby zjistil přítomnost typických symptomů spály. 

Pokud si myslí, že se jedná o spálu, odebere vzorek z krku, aby se přesvědčil o přítomnosti bakterie Streptococcus pyogenes, což je bakterie, která je obvykle zodpovědná za vznik spály. Vzorek je následně zkoumán v laboratoři. Součástí vyšetření mohou být také krevní testy k potvrzení diagnózy, které určí hladinu bílkovin a protilátek.

Diagnostika podle příznaků pomáhá lékaři při určení onemocnění. Spála má typické symptomy, jako jsou horečka, vyrážka, zarudlé hrdlo a malé tečky na jazyku. 

Pacient může také podstoupit tzv. diferenciální diagnózu. To znamená, že lékař vyloučí jiné infekční nebo neinfekční onemocnění, která by se mohla projevovat podobně jako spála.

Spála se léčí antibiotiky, ob­vykle penicilinem, přičemž typ a délka léčby závisí na fázi nemoci a individuálních okolnostech pacienta. Po ukončení léčby antibiotiky je vhodná kontrola u lékaře, který bude sledovat průběh onemocnění. Tento krok je důležitý pro zajištění kompletního vyléčení a prevence. Nemocný člověk spálou je nakažlivý ještě 1–2 dny po zahájení léčby antibiotiky.

Výhody antibiotik zahrnují: 

• zkrácení doby onemocnění, 
• zkrácení příznaků,
• zabránění šíření bakterií,
• zabránění závažným komplikacím, jako je revmatická horečka.

Lidé mohou onemocnět spálou opakovaně, proto je prevence důležitá pro ochranu sebe i druhých. Základem prevence je důkladná hygiena. Mytí rukou je zvlášť důležité po kašli nebo kýchání a před přípravou jídla nebo samotným jídlem. 

Mezi další kroky prevence patří například vyhazování použitých kapesníků do odpadkového koše, kašlání a kýchání do horního rukávu nebo loktu (ne do rukou, pokud nemáte kapesník), časté mytí rukou mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund (pokud nemáte k dispozici vodu a mýdlo, použijte dezinfekční gel).

Informovanost veřejnosti o spále, jejich rizicích a přenosu může podpořit snížení šíření nemoci. Zdravotní vzdělání se může zajistit skrze kampaně, brožury a osvěty ve školách. Spála podléhá povinnému hlášení krajským hygienickým stanicím. V dětských kolektivech se provádí zvýšený zdravotnický dozor.

Pokud není toto infekční onemocnění včas a důkladně léčeno, může způsobit řadu vážných komplikací, které postihují různé části těla a orgány. 

Mezi tyto komplikace se mohou zařadit: 

• abscesy (dutina vyplněná hnisem) kolem mandlí,
• oteklé lymfatické uzliny v krku, 
• infekce uší, dutin a kůže, 
• pneumonie (zápal plic), 
• revmatická horečka (nemoc, která postihuje srdce, klouby, mozek a kůži),
• poststreptokoková glomerulonefritida (nemoc ledvin), 
• artritida (zánět kloubů).

Zdroje: 
nzip.cz/clanek/632-spala
szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/s/strep­tokokova-infekce/strep­tococcus-pyogenes/
szu.cz/aktuali­ty/zaznamenava­me-zvyseny-vyskyt-streptokoka-skupiny-a-ktery-nejcasteji-zpusobuje-anginy-a-spalu/
mayoclinic.or­g/diseases-conditions/scarlet-fever/symptoms-causes/syc-20377406
 

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.