Nervové zhroucení – příčiny, příznaky, prevence a léčba

Co je a není nervové zhroucení?

Jak už zaznělo v úvodu, termín „nervové zhroucení“ je jen vágní označení pro rozličné psychické a tělesné stavy, odborné příručky nic takového bohužel neznají. Nicméně pro potřeby tohoto článku budeme k “nervovému zhroucení” přistupovat jako k potížím způsobeným stresem, které zhruba odpovídají spektru diagnóz, jimž se odborně říká porucha přizpůsobení, případně akutní stresová reakce.

Pokud se u člověka rozvíjí jakékoliv duševní těžkosti, je důležité rozlišit, zda se jedná opravdu „jen" o reakci na stres, nebo zda už jde o rozvoj některé z duševních poruch. Tohoto vhledu nemusí být samotný laik schopen, proto je vhodné navštívit psychiatra nebo alespoň praktického lékaře.

Akutní příznaky nervového zhroucení

Pod nervovým zhroucením si lze představit stav, který zasahuje všechny oblasti zdraví – tedy jak psychické příznaky (například výkyvy nálady, potíže se soustředěním), tak i tělesné příznaky (například únava, bolestivost, nechutenství či bušení srdce). K tomu se navíc mnohdy přidávají i behaviorální příznaky (změny v chování), které mohou zasahovat blízké okolí pacienta. V následujících odstavcích se na každou z těchto kategorií podíváme zvlášť.

Psychické příznaky

Mezi nejčastější psychické příznaky „psychického kolapsu“ může patřit:
 

• Problémy s koncentrací a pamětí: Dlouhodobý stres může výrazně oslabit schopnost udržet pozornost a negativně ovlivnit paměť.
• Obtížné rozhodování: Vli­vem zvýšenému stresu může být pro jedince obtížné činit rozhodnutí, dokonce i v běžných a drobných věcech.
• Pocit odtržení od reality: Může se objevit pocit, že okolní svět není skutečný – tento stav nazýváme derealizace. Podobně může mít člověk pocit, jakoby jeho vlastní chování či prožívání byly cizí – to pak nazýváme depersonalizací.
• Změny nálad: časté oscilace mezi různými emocemi jako je smutek, apatie a podrážděnost. Také může výrazně kolísat sebevědomí jedince.

Tělesné příznaky

Příznaky nervového zhroucení se nemusí odehrávat pouze v hlavě, ale projevují se i tělesně. To může zahrnovat:
 

• Neustálý pocit únavy
• Nespavost nebo nadměrný spánek
• Bolesti svalů
• Tlak na hrudi
• Zvýšená srdeční frekvence
• Bolesti hlavy
• Nechutenství nebo přejídání se

Behaviorální příznaky

Behaviorálními příznaky myslíme změny v chování, které navazují na duševní a tělesné příznaky. Často právě tato reakce může přispívat k udržování pocitu zhroucení a dostává tak člověka do sestupné spirály. Navíc také mohou výrazně ovlivňovat blízké osoby, které si jich mnohdy velmi brzy všimnou. Nejčastější změny chování, které lze při psychickém kolapsu pozorovat jsou:
 

• Ztráta zájmu o sociální kontakty a izolace: Může se projevit snížením sociálních interakcí, ztrátou zájmu o dříve oblíbené aktivity nebo několikadenní absencí v práci.
• Změny v komunikaci: Často se může jednat o podrážděnost projevující se i v situacích, kdy působí nepatřičně. Jedinec také může mít úzce zaměřenou pozornost a být méně všímavý k potřebám okolí, což mívá negativní dopad na vztahy. 

Varovné signály nervového zhroucení

Pojmy „zhroucení“ nebo „kolaps“ naznačují, že se jedná o akutní, náhle přicházející stav. To však nemusí nutně znamenat, že přijde jen tak zčistajasna – v některých případech lze vypozorovat varovné signály, kterými nám naše tělo a hlava dávají najevo, že jsme vystavování zvýšenému stresu. Pokud dokážeme těmto signálům věnovat pozornost, je možné předejít zhoršení stavu.

Často může jít o podobné příznaky, které jsou uvedeny v předchozích odstavcích, jen v mírnější podobě. Může jít například o zvýšený pocit úzkosti, emoční labilitu, sníženou schopnost plnit každodenní úkoly a rostoucí pocity frustrace.

Léčba nervového zhroucení

Vzhledem k tomu, že nervové zhroucení je nejasně vymezený termín pro různé stavy, léčebné přístupy se mohou značně lišit. Základem je posouzení závažnosti – zjednodušeně lze říct, že pokud potíže výrazně zasahují do života jedince či jeho okolí, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Často pomůže už úprava životního stylu (pravidelný pohyb, vyvážená strava, odpočinek) či změna okolností, které působí dlouhodobý stres. Někdy ale změna není jednoduše možná a léčba se tak orientuje spíše na zvýšení zvládací kapacity, případně na zpracování traumatické události. Profesionální pomoc přitom může mít různou podobu:

Kognitivně behaviorální terapií k lepší náladě

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je psychoterapeutický směr s bohatou historií a vědecky prokazatelnými výsledky. Umí velmi efektivně pracovat s emocemi, myšlenkami a tělem. Strategie a metody, které se klienti učí, jsou určeny pro využívání v každodenních situacích. Nejen, že dokáží vyřešit aktuální problém, ale při pravidelném používání přispívají v rámci duševní psychohygieny k dlouhodobému pocitu klidu, posilují sebedůvěru, sebevědomí a pocit soběstačnosti. Snižují pocit bezmoci. Učí, jak efektivně řešit problémové situace, jak správně interpretovat realitu. To vše zlepšuje celkové emocionální rozpoložení a radost ze života, který se tak stává snadněji zvládnutelný, pochopitelnější. 

Jak KBT funguje

KBT staví na předpokladu, že za neefektivními vzorci a poruchami chování jsou reakce, které jsme se kdysi naučili a je možné je přeučit. Stejně tak se opírá o teorii, že emoční poruchy – nepříjemné pocity, které prožíváme – mají na svědomí poruchy myšlení. 

Výhody KBT a komu může pomoci

KBT je vhodná naprosto pro každého a na jakékoliv životní téma, ať již řešíte zlobení svých dětí ve škole, rozvod, rozchod nebo se nemůžete rozhodnout, zda odejít z práce, trpíte depresí, úzkostmi, fobiemi či nespavostí. Díky komplexnímu přístupu k léčbě, který zahrnuje práci s myšlenkami, emocemi i tělem, je KBT pomocnou rukou pro kohokoliv, včetně dětí (pro ty má svůj systém práce upraven, aby jim vyhovoval).

Terapie využívá i mnoho dalších, velmi účinných přístupů, jako jsou motivační rozhovory, mindfullness, autogenní tréning, progresivní svalovou relaxaci a další. Zejména s posledně jmenovanou technikou, progresivní svalovou relaxací, se můžete setkat v digitálních terapeutických programech Mindwell. Nespornou výhodou KBT oproti mnohým jiným psychoterapeutickým technikám je, že patří mezi tzv. “evidence based”, tedy na výzkumech založeném psychoterapeutickém směru.

Jedním z principů KBT také je, že učí a dává klientům do rukou způsoby, jak pracovat sám se sebou i v okamžicích, kdy není terapeut po ruce. Zvyšuje se tak sebevědomí, jistota a důvěra ve vlastní schopnost situaci – ať už je jakákoliv – zvládnout svými vlastními silami sám. Přináší radost a vnitřní sílu z vědomí, že klient není bezmocný, ale že má naopak v rukou nástroje, díky kterým situaci zvládne.

Nevýhody KBT a kdo by měl využití zvážit

Za kontraindikace k provádění KBT (a psychoterapie obecně) obvykle považujeme závažné poruchy, které narušují schopnost jasně myslet, jako je například probíhající akutní psychotická ataka, delirium, nebo z dlouhodobého hlediska rozvíjející se poruchy paměti a demence.

V KBT se obvykle očekává, že pacient bude aktivně spolupracovat, zapisovat si poznámky a plnit domácí úkoly. Řada technik se dá přizpůsobit, například osobám, které ze zdravotních důvodů psát nemohou. Dále je nutné, aby terapeut měl dostatečnou kvalifikaci, ale i specifické zkušenosti – zejména když by v průběhu terapie mohlo dojít k ohrožení pacienta, například sebevražednými myšlenkami.

Jak s KBT začít?

​​Rozhodnutím udělat první krok. Jednou z možností, jak začít s KBT terapií je vyzkoušet si ji online v některém z digitálních terapeutických programů Mindwell. Další možností je vyhledat osobně nebo online terapeuta s akreditovaným KBT výcvikem.

Fyzická aktivita zlepšuje náladu i zdraví

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak čelit a předcházet psychickému zhroucení, je fyzická aktivita. Cvičení může zvyšovat hladiny endorfinů, hormonů produkovaných tělem, které vyvolávají pocit štěstí a euforie. Pravidelná fyzická aktivita může také zlepšovat kvalitu spánku, posilovat sebevědomí a snižovat úzkost.

Kvalitní vztahy zvyšují pocit štěstí

Sociální opora je důležitým prvkem v prevenci a řízení psychického zhroucení. Silná skupina přátel, rodiny a kolegů může pomoci jedincům cítit se méně izolovaně a více propojeně s komunitou. Sdílení pocitů a zkušeností může být terapeutické a pomáhá lidem lépe rozumět a zvládat své psychické problémy.

Správná výživa je základem pro zdravou mysl

Správná výživa hraje také důležitou roli v udržování zdraví – tělesného i duševního. Pestře složená strava obsahující komplexní sacharidy, čerstvé ovoce a zeleninu, bílkoviny a zdravé tuky pomáhá udržovat kapacity pro zvládání náročných situací.

V současné době nabírají na popularitě různé přípravky pro zvýšení duševní odolnosti.  I tyto látky mohou mít nežádoucí účinky a interakce s jinými léky, rozhodnutí o užívání jakýchkoliv látek je proto vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem. V kontextu dostupných informací se na ně obecně nedá pohlížet jako na alternativní léčbu závažnějších psychiatrických poruch. Také se obvykle nedoporučuje jejich užívání u žen těhotných a kojících. Jde například o:
 

• Adaptogeny: Označují skupinu látek, které by měly zvyšovat odolnost vůči stresu, často vychází z tradiční medicíny. Patří mezi ně například ženšen (Panax Ginseng), nebo Ashwagandha (Withania somnifera). Podle dostupných dat by ženšen mohl vykazovat mírný pozitivní efekt na myšlenkové procesy, snižovat únavnost u lidí s některými tělesnými problémy a pozitivně ovlivňovat sexuální funkce. Doplňky s Ashwagandhou u by mohly mít účinek na přetrvávající úzkostnost, nespavost a stres.
• Třezalka tečkovaná: Standardizovaný extrakt třezalky tečkované může dle studií mít podobnou účinnost jako antidepresiva u pacientů s mírnými až středně závažnými depresivními příznaky. Tento doplněk by se neměl kombinovat s léky na depresi a může mít potencionálně závažné interakce i s jinými léky.
• Hořčík: Část odborné veřejnosti má k hořčíku rezervovaný postoj, ale ukazuje se, že by mohl mít částečný efekt na snížení napětí, možná i na depresivní příznaky. Je dobré také vědět, že hořčík může také způsobovat nežádoucí účinky, zejména průjmy v některých formách. Může také ovlivňovat vstřebávání jiných léků, například antibiotik, pokud je s nimi užíván současně.
• Omega-3 mastné kyseliny: Některé studie naznačují, že přípravky s vyšším obsahem eikosapentaenové kyseliny by mohly mít efekt na depresivní a úzkostné příznaky. Ostatní přípravky s omega-3 mastnými kyselinami tento efekt nevykazovaly.
• Vitamíny skupiny B:  Přípravky s vitamíny ze skupiny B mají svojí roli v prevenci, zejména u pacientů s nedostatečným nutričním příjmem. Vitamin B6 by navíc mohl mít efekt na kvalitu paměti a myšlení u starších lidí. 
• Vitamin D: Má poměrně komplexní efekt na řadu tělesných procesů. Nižší hladiny vitamínu D byly asociovány s depresí, zejména u starších lidí. Užívání vitaminu D by mohlo mít protektivní účinek a zmírňovat příznaky deprese, ale tyto efekty nebyly dostatečně vědecky prokázány.

Závěr

Nervové zhroucení je většinou chápáno jako následek silného a/nebo dlouhodobě působícího stresu. Abychom se mu dokázali snadněji vyhnout, lze ve svém životě přijmout řadu opatření. Mezi tyto kroky patří udržování zdravého životního stylu, vyvarování se alkoholu a drog, budování a udržování sociálních vztahů a efektivní zvládání stresu. Sebepomocné techniky, jako je meditace, uvědomění si přítomného okamžiku (mindfulness), hluboké dýchání a cvičení mohou rovněž napomoci lidem v zvládání symptomů psychického zhroucení a ve zlepšení celkové pohody.

Pokud k nervovému zhroucení už jednou dojde, je lepší to raději řešit s odborníkem na duševní zdraví, neboť se může jednat i o projev vážnější poruchy. Léčba pak přitom nemusí mít podobu braní prášků nebo dokonce hospitalizace, v mnoha případech je nejefektivnějším řešením psychoterapie. Mezi osvědčené a dobře prostudované patří například kognitivně behaviorální terapie, na výběr je však i celá řada dalších více či méně efektivních přístupů.

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje

https://medli­neplus.gov/dru­ginfo/natural/953­.html

https://medli­neplus.gov/dru­ginfo/natural/1000­.html

https://www.nccih­.nih.gov/heal­th/omega3-supplements-in-depth

https://ods.od­.nih.gov/factshe­ets/VitaminD-Consumer/

https://ods.od­.nih.gov/factshe­ets/VitaminB6-Consumer/

https://www.nccih­.nih.gov/heal­th/st-johns-wort

Pickering G, Mazur A, Trousselard M, Bienkowski P, Yaltsewa N, Amessou M, Noah L, Pouteau E. Magnesium Status and Stress: The Vicious Circle Concept Revisited. Nutrients. 2020 Nov 28;12(12):3672. doi: 10.3390/nu12123672. PMID: 33260549; PMCID: PMC7761127.