Leidenská mutace: Komplexní přehled

 

Obsah článku

1. Definice Leidenské mutace
2. Historie objevení
3. Výskyt a demografie
4. Příčiny Leidenské mutace
5. Projevy a důsledky Leidenské mutace
6. Diagnostika mutace
7. Léčba a management
8. Prevence a doporučení
9. Závěr a současný výzkum
10. Zdroje

 

Definice Leidenské mutace

Leidenská mutace je vrozené onemocnění spojené s vyšší srážlivosti krve - trombofilií. Jedná se o mutaci genu pro srážlivý faktor V a o nejběžnější formu dědičné trombofílie. Osoby s touto mutací mají zvýšené riziko vzniku krevních sraženin, zejména hlubokých žilních trombóz (DVT) a plicních embolií.

 

Historie objevení

Leidenská mutace byla poprvé identifikována v roce 1994 ve městě Leiden v Nizozemsku, odkud také dostala své jméno. Byla objevena poté, co vědci zkoumali důvody zvýšeného výskytu krevních sraženin v některých rodinách. Výzkum odhalil, že dotčené osoby měly specifickou genetickou mutaci v pátém koagulačním faktoru, známém jako faktor V.

Od svého objevení se Leidenská mutace stala středem mnoha výzkumných studií, zaměřených na porozumění jejím důsledkům a možným terapeutickým intervencím.

 

Výskyt a demografie

Leidenská mutace je poměrně častá genetická abnormalita, zejména v evropských populacích. Odhaduje se, že 3–8% lidí s evropským původem jsou nosiči této mutace. Míra výskytu však může být v různých populacích velmi odlišná. Ve skupinách s nízkým rizikem trombózy, jako jsou například Asiaté, je výskyt Leidenské mutace mnohem nižší.

Důležité je poznamenat, že ne u všech osob s Leidenskou mutací se objeví vznik krevních sraženin. Existují další genetické a životní faktory, které mohou významně ovlivnit riziko vzniku trombózy.

 

Příčiny Leidenské mutace

Příčinou Leidenské mutace je vrozená porucha koagulačního systému krve. Jedná se o zvýšenou aktivitu tohoto systému a tím, je zapříčiněno riziko vzniku krevních sraženin způsobující ucpání cév. Leidenská mutace se dědí z generaci na generaci.

Rozeznáváme:

1. Heterozygot: Mutace se dědí pouze od jednoho z rodičů; jeho játra produkují směs normálního a změněného srážlivého faktoru, má zvýšené riziko rozvoje trombózy.
2. Homozygot: Mutace se dědí od obou rodičů; jeho játra produkují jen aktivnější srážlivý faktor s výraznějším efektem, proto má velmi vysoké riziko rozvoje trombózy.

 

Projevy a důsledky Leidenské mutace

Nebezpečí Leidenské mutace spočívá v tom, že se téměř nijak neprojevuje. Prvním příznakem bývá právě až vznik krevní sraženiny, která se projevuje bolestí končetin a otokem. Riziko se vyvine, pokud by došlo k odtržení trombu a jeho odcestování do cév zásobující jednotlivé orgány. Tím vznikají komplikace jako hluboká žilní trombóza, plicní embolie nebo cévní mozková příhoda. Hlavní faktory, které zvyšují riziko vzniku sraženin u osob s Leidenskou mutací, zahrnují těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, kouření, chirurgické zákroky a dlouhodobou imobilizaci.

 

Leidenská mutace a těhotenství

Speciální pozornost musíme věnovat Leidenské mutaci během těhotenství. Vzhledem k hormonálním změnám je riziko krevní sraženiny mnohem větší, zároveň mají tyto pacientky vyšší riziko potratu či jiných komplikací, jako je vysoký krevní tlak nebo preeklampsie. Pacientky s Leidenskou mutací jsou v těhotenství sledovány lékařem a dle typu mutace se následně rozhodne kdy se preventivně nasadí léky na ředění krve.

 

Je důležité konzultovat s lékařem možná osobní rizika a vhodná opatření ke snížení rizik.

 

Diagnostika mutace

Pro potvrzení přítomnosti Leidenské mutace je možné provést genetické testování. Běžně se k tomu využívá metoda polymerázové řetězové reakce (PCR). Vzorkem pro test může být krev nebo jiný typ tkáně. Testování může být doporučeno osobám, které měly nevysvětlené epizody krevních sraženin nebo u těch, kteří mají rodinnou anamnézu Leidenské mutace.

Ze zdravotního pojištění je test hrazen pouze u osob se žádankou od lékaře, pokud je vyšetření indikováno.

 

Léčba

Léčba Leidenské mutace není možná. Můžeme pouze předcházet vzniku trombózy u indikovaných osob se zvýšeným rizikem, jako je věk, těhotenství nebo pokud už někdy ke krevní sraženině došlo. K tomu se využívají léky na ředění krve:

• Warfarin: Jedná se o kumarinový antikoagulant, který působí inhibicí syntézy vitamínu K závislých koagulačních faktorů. Vyžaduje pravidelné monitorování hladiny INR (mezilaboratorní normalizovaný poměr) pro upravení dávkování.
• Heparin: Může být podáván intravenózně nebo subkutánně a je často používán v akutních situacích. Je to rychle působící antikoagulant, který inhibuje aktivitu trombinu a faktoru Xa.
• Přímé orální antikoagulanty (DOAC): Jsou to novější léky, které přímo inhibují trombin (např. Dabigatran) nebo faktor Xa (např. Rivaroxaban, Apixaban). DOACs nemají potřebu pravidelného monitorování jako Warfarin.

 

Prevence a doporučení

Prevence u Leidenské mutace je velmi důležitá, ale ne vždy je možná, jelikož Leidenská mutace se sama o sobě nemusí poměrně dlouho projevit a její nositelé o ní vůbec neví. Zde uvádíme několik doporučení před vznikem trombózy:

Změna životního stylu: Pravidelná fyzická aktivita, udržení zdravé tělesné hmotnosti a vyhýbání se kouření.

Omezení rizikových faktorů: Včetně vyhýbání se dlouhodobé imobilizaci, omezení užívání hormonální antikoncepce a konzultace s lékařem před plánovanými chirurgickými zákroky.

Konzultace před těhotenstvím: Ženy s Leidenskou mutací by měly konzultovat své riziko trombózy s lékařem před otěhotněním, protože těhotenství zvyšuje riziko trombózy.

Některým osobám s vysokým rizikem trombózy může být doporučeno krátkodobé užívání antikoagulantů v situacích, kdy je riziko trombózy zvýšené, například po chirurgickém zákroku nebo během těhotenství.

 

Závěr a současný výzkum

Leidenská mutace je důležitým genetickým faktorem přispívajícím k trombofílii. Ačkoli nese zvýšené riziko vzniku krevních sraženin, u mnoho nosičů k tomu nikdy nedojde. Výzkum v oblasti Leidenské mutace pokračuje s cílem lépe porozumět rizikovým faktorům, optimalizovat léčebné strategie a rozvíjet nové metody prevence.

 

Zdroje

https://www.ma­yoclinic.org/

https://raredi­seases.info.nih­.gov/

https://www.gen­net.cz/trombo­filni-mutace