Lehká mozková dysfunkce (LMD): příznaky, prevence a léčba

Lehká mozková dysfunkce je neurovývojová porucha, kterou lze nalézt u dětí ve školním věku, přičemž může přetrvávat až do dospělosti. Je charakterizována známkami nezralosti v oblastech kontroly aktivity, emocí a chování a také specifickými poruchami učení zahrnujícími komunikační dovednosti potřebné ve čtení, psaní a matematice. V podstatě se jedná o již zastaralý pojem pro ADHD.

Možnými příčinami LMD může být kombinace dědičných i environmentálních faktorů. Existuje mnoho teorií ohledně potenciálních příčin – například týkající se špatného rodičovství, poškození mozku v důsledku traumatu hlavy, infekce, expozice alkoholu nebo olovu, potravinová alergie či příliš mnoho cukru. Pro žádnou z těchto tezí ale zatím neexistují dostatečné důkazy.

Biochemické a strukturální změny v mozku u LMD mohou být mírnější než u vážných neurodegenera­tivních onemocnění. Zde jsou některé z nich: 
 

• Změny v mozkovém spojení: LMD může ovlivňovat spojení mezi neurony, přičemž důsledkem mohou být problémy s přenosy signálů v mozku. To se může projevovat poruchami paměti, pozornosti a kognice. 
• Změny v neurotransmi­terech: Biochemické změny mohou zahrnovat nerovnováhu neurotransmiterů (chemických látek), které umožňují komunikaci mezi buňkami v mozku. Nerovnováha těchto látek může ovlivňovat náladu, paměť a další kognitivní funkce. 
• Zánětlivé procesy: Zánětlivé reakce mohou ovlivňovat funkci mozkové tkáně a mohou být spojovány s kognitivními poruchami jedince.
• Vaskulární změny: Například ateroskleróza nebo malé cévní abnormality, které mohou ovlivňovat tok krve a zásobování mozku kyslíkem a živinami.
• Metabolické změny: Poruchy metabolismu mohou ovlivňovat energetické potřeby mozku a způsobovat subtilní kognitivní problémy.

LMD může může vykazovat některé společné příznaky s jinými neurokognitivními poruchami, ale zároveň se od nich lišit. Níže jsou uvedené některé rozdíly mezi LMD a jinými neurokognitivními poruchami: 
 

• LMD a demence: LMD je charakterizována mírnými kognitivními poruchami, které nejsou tak vážné, aby výrazně omezovaly každodenní fungování. Osoby s LMD mohou stále provádět běžné aktivity, i když s potížemi. Demence je vážnější neurokognitivní porucha, která způsobuje výrazný pokles kognitivních funkcí a schopnosti vykonávat běžné aktivity. 
• LMD a mírná kognitivní porucha (MCI): LMD může být přirovnávána k MCI, ale MCI je obvykle diagnostikována, pokud jsou kognitivní potíže vážnější než u LMD, aniž by dosáhly úrovně demence. MCI je mezistupeň mezi stárnutím a demencí. Lidé s MCI mají výraznější kognitivní problémy, které zvyšují riziko vývoje demence. 
• LMD a depresivní porucha: LMD je spíše spojená s kognitivními poruchami než s emočními symptomy, i když může zahrnovat subtilní změny nálad. Deprese je emoční porucha, která se projevuje smutkem, ztrátou zájmu o běžné aktivity a dalšími emočními symptomy.

Diagnostika LMD se provádí v několika krocích. Neurop­sychologické testy jsou velmi důležité při diagnostice LMD, jelikož tyto testy hodnotí různé kognitivní funkce (paměť, pozornost, jazyk, řešení problémů, abstraktní myšlení a prostorové dovednosti). Odborníci provedou testy a vyhodnotí výsledky pro získání komplexního pohledu na kognitivní funkce osoby. Zároveň je vhodné provést tzv. diferenciální diagnostiku, která pomáhá odlišit LMD od jiných neurokognitivních poruch.

Magnetická rezonance (MRI) umožňuje podrobné zobrazení mozku, za pomocí kterého se mohou odhalit strukturální změny, jako jsou malé léze nebo atrofie mozkových oblastí. Pozitronová emisní tomografie (PET scan) určuje metabolické aktivity v mozku a detekuje anomálie v mozkovém funkčním obvodu. 

Farmakoterapie by měla být podávána velmi uvážlivě. Mohou se podávat stimulanty (ú­činná látka metylfe­nidát nebo am­fetamin) nebo inhibitory zpětného vychytávání no­radrenalinu (ú­činná látka atomoxetin). Obě skupiny léků zasahují do metabolismu ne­urotransmiterů a umožňují jejich lepší regulaci. V průběhu medi­kamentózní léč­by jsou nezbytné pravidelné kontroly u lékaře. 

Kognitivní rehabilitace spočívá v tréninku a posilování kognitivních funkcí (paměť, pozornost, řeč, prostorová orientace a řešení problémů). Existují individuální i skupinové terapie, které zahrnují různá cvičení a strategie za účelem zlepšení kognitivních dovedností. Kognitivní terapie, jako je kognitivně-behaviorální terapie (KBT), se zaměřuje na emoční a behaviorální příznaky (deprese, úzkost a motivace).

Fyzioterapie se využívá pro řešení fyzických příznaků LMD, jako jsou rovnováha, chůze a svalová slabost. Cvičení a terapie pomáhají udržovat fyzickou stránku jedince. Ergoterapie se zaměřuje na pomoc s běžnými a úkoly. V rámci ergoterapie se mohou vytvořit strategie a úpravy prostředí pro usnadnění každodenního života.

Doporučuje se zdravá strava bohatá především na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny podpo­rující zdraví mozku. Pomoci může také omezení příjmu nasycených tuků a jednoduchých sacharidů. Aktivní životní styl zase podporuje krevní oběh do mozku a zlepšuje kognitivní funkce, důležité je i řízení nadměrného stresu.
 

Včasná diagnostika kognitivních problémů a jejich příčin umožňuje okamžitou léčbu a intervence, které mohou zlepšit kvalitu života. Pravidelné lékařské kontroly a testy pomáhají objevit potíže v rané fázi. 

LMD je neurovývojová porucha, která má dopady na každodenní fungování a kvalitu života. Možnou příčinou LMD může být kombinace genetických a environmentálních faktorů (traumata hlavy, infekce, špatný životní styl a stres). Klinické projevy LMD jsou různorodé a zahrnují například poruchy paměti, pozornosti a řeči, úzkosti, deprese a apatii. Zdravý životní styl, včasná diagnostika a intervence, stejně jako vzdělávání a osvěta pomáhají v prevenci této poruchy. 

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.

https://www.sci­encedirect.com/to­pics/medicine-and-dentistry/minimal-brain-dysfunction

https://pubmed­.ncbi.nlm.nih­.gov/1273628/

https://www.bri­tannica.com/sci­ence/attention-deficit-hyperactivity-disorder

https://jamanet­work.com/journal­s/jamapsychia­try/article-abstract/491638

https://www.nzip­.cz/clanek/675-adhd-u-deti-priciny-a-diagnoza