Hydrokéla (vodní kýla): Komplexní průvodce

Hydrokéla je stav, při kterém dochází k nahromadění tekutiny jantarové barvy v šourku, což vede k otoku jednoho nebo obou varlat. Tento zdravotní problém se může objevit u mužů jakéhokoliv věku, ale nejčastěji je diagnostikován u novorozenců a starších mužů. I když hydrokéla obvykle není bolestivá, může způsobit nepohodlí a tlak v oblasti třísel.

 

Obsah

  1. Příčiny hydrokély
  2. Příznaky hydrokély
  3. Diagnostika hydrokély
  4. Léčba hydrokély
  5. Prevence
  6. Závěr
  7. Zdroje
pilulka

Příčiny hydrokély

Příčiny – potažmo i typy hydrokély – se liší zejména podle věku pacienta. U novorozenců může být vrozená hydrokéla důsledkem neúplného uzavření tzv. processus vaginalis, kterým průchod tekutiny z dutiny břišní do šourku normálně postupně mizí. Tento typ může být spojený s nepřímou tříselnou kýlou.

U dospělých se hydrokéla dělí na primární a sekundární. Příčinou primární hydrokély je pravděpodobně nerovnováha mezi produkcí a resorpcí tekutiny, vyvolávající faktor ale není známý. U sekundární hydrokély mohou být příčinou zánět, úraz, nebo nádorová onemocnění, která mohou vést k zablokování odtoku tekutiny a v důsledku toho ke vzniku hydrokély.

Příznaky hydrokély

V některých případech se hydrokéla vyskytuje bez zjevnějších symptomů, zpravidla se však projevuje následovně:
 

  • zvětšení šourku, které je obvykle bezbolestné
  • pocit plnosti nebo tlaku v oblasti třísel
  • mírný až střední diskomfort způsobený zvětšením šourku
  • bolest, zčervenání nebo teplota, což může naznačovat přítomnost infekce

Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:

„Hydrokéla je stav, kdy se v šourku hromadí tekutina jantarové barvy, což vede k otoku varlete. Zvětšení šourku je obvykle bezbolestné, občasně se může objevit bolest a tlak a tím značný diskomfort. Hydrokéla se typicky objevuje u novorozenců, ale i u dospělých jedinců.

Doporučuje se preventivně navštívit urologa pro vyloučení jiné diagnózy. Pokud se jedná o bezbolestnou hydrokélu, tak se doporučuje stav sledovat. Pokud by se přidala bolest či značné zvětšení, volí se léčba punkcí a ve vážnějších případech až chirurgický zákrok."

Diagnostika hydrokély

Základem pro diagnostiku je anamnéza, během které zpravidla urolog vyhodnotí šourek. Kromě toho mohou být doporučeny i další diagnostické metody, jako je ultrazvuk, který pomáhá určit množství a příčinu nahromaděné tekutiny. Při nejistotě se může provést punkce hydrokély.

Rovněž nutné vyloučit další podobné stavy, jako je spermatokéla (tekutinou se zde plní cysta v nadvarleti) a varikokéla (patologické rozšíření žil v šourku), stejně jako zánětlivá či nádorová onemocnění varlat a nadvarlat.

Léčba hydrokély

Většina případu hydrokély nevyžaduje okamžitou léčbu a pouze se sleduje, jestliže není způsobena jiným základním onemocněním a nevytváří značný diskomfort. V některých případech se hydrokéla vstřebá sama bez lékařského zásahu, zvláště u novorozenců.

U dospělých mužů, kde hydrokéla způsobuje problémy nebo se nezmenšuje, mohou být zváženy léčebné postupy jako vypuštění tekutiny pomocí punkce, které je však jen dočasným řešením, nebo se volí chirurgický zákrok. Ten se volí v případech, kdy pacient pociťuje bolest a značný diskomfort. Pro­cedura zvaná hydrokelektomie zahrnuje odstranění nahromaděné tekutiny a možnou rekonstrukci skrotálního obalu. Obvykle se provádí pod celkovou nebo jen lokální anestezií.

Prevence

Ačkoli není vždy možné předcházet vzniku hydrokély, existují kroky, které mohou potenciálně snížit riziko jejího vývoje, zvláště u novorozenců. K těmto krokům patří správná péče o dítě po narození a monitorování jakýchkoli změn na šourku.

U dospělých je prevence zaměřena na minimalizaci rizika zranění a infekcí šourku, které by mohly vést k hydrokéle.

Závěr

Hydrokéla je obvykle neškodný stav, který může postihnout muže a chlapce v jakémkoli věku. Diagnostika a léčba jsou relativně jednoduché a ve většině případů léčba vede k úplnému uzdravení. Chirurgický zákrok bývá obvykle úspěšný a komplikace jsou vzácné. Důležitá je zde především včasná diagnostika a správné lékařské vedení.


Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK559125/

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/16294-hydrocele

https://www.he­althline.com/he­alth/hydrocele

https://emedi­cine.medscape­.com/article/438724-overview?form=fpf

https://www.news-medical.net/he­alth/Hydrocele-in-Adults.aspx

https://www.web­md.com/parentin­g/baby/hydroce­le-baby-boys

Autor článku

Bc. Marie Siatka

Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.