Hloh je trnitý strom či keř s jemnými květy a zpravidla červenými plody. Přirozeně roste v mírném pásmu severní polokoule, takže si jej lze vlastnoručně nasbírat třeba i v našich nížinách. Tyto rostliny jsou ceněny pro své potenciální přínosy, zejména v oblasti podpory srdce a oběhového systému, mimo jiné také v zahradách jako okrasné keře. V dnešní době je hloh předmětem vědeckého výzkumu, který se zaměřuje na prozkoumání jeho potenciálních terapeutických využití.
Hloh patří do čeledi růžovitých (Rosaceae), což je rozsáhlá skupina zahrnující mnoho významných rostlin, včetně růží, jablek a třešní. Rod Crataegus je pak v této čeledi obzvláště početný a různorodý, s několika stovkami uznávaných druhů rozšířených především v mírných oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie. Díky této rozmanitosti a širokému rozšíření jsou hlohy přizpůsobené široké škále životních podmínek a mohou nabývat různé formy od nízkých keřů po stromy.
Mezi nejznámější a u nás často vysazované i volně rostoucí druhy patří zejména tyto dva:
Hloh obecný je známý svými hluboce vykrajovanými listy a nápadnými bílými až růžovými květy, které se objevují v pozdním jarním období. U nás jej můžeme nejčastěji nalézt na polostinných místech na okraji lesů a u potoků, nebo také jako živé ploty v zahrádkách.
Hloh jednosemenný má charakteristické jednoduché květy a plody s jediným semenem, což odráží jeho název. Tento druh má raději slunce, nalezneme jej podél cest, na světlejších okrajích listnatých lesů, rovněž se využívají na i živé ploty.
Vzhled hlohu může být velmi proměnlivý v závislosti na konkrétním druhu, ale existují určité společné rysy, které umožňují jeho snadnou identifikaci. Hlohy jsou typicky keře nebo malé stromy, které mohou dorůst výšky 1 až 10 metrů. Charakteristické pro hloh jsou jeho trny, které mohou mít délku až několik centimetrů a jsou často umístěné po celé délce větví. Tyto trny pomáhají rostlině chránit se před býložravci.
Listy hlohu jsou střídavé, jednoduché a často mají hluboce vykrajovaný nebo zubatý okraj, což jim dodává dobře rozpoznatelný vzhled. Květy hlohu jsou dalším nápadným znakem, většinou bílé nebo růžové barvy, s pěti okvětními lístky a mnoha tyčinkami. Květy se objevují na konci jara a začátku léta a jsou uspořádány ve svazečcích, což dodává rostlině velmi dekorativní charakter. Plody hlohu, známé jako hložinky, jsou malé, kulaté a obvykle červené nebo černé. Dozrávají na podzim a jsou oblíbenou potravou pro mnoho druhů ptáků.
Sběr hlohu je činnost, která vyžaduje určité znalosti a načasování, aby bylo zajištěno, že sbírané části rostliny budou mít optimální kvalitu. Nejlepší období pro sběr květů hlohu je pozdní jaro, kdy jsou plně rozkvetlé a nejvíce aromatické. Květy by měly být sbírány za suchého počasí, nejlépe v dopoledních hodinách po vyprchání ranní rosy. Důležité je vybírat květy z rostlin, které nejsou vystaveny znečištění z dopravy nebo průmyslových zdrojů.
Plody hlohu, známé jako hložinky, se zase sbírají na podzim, když jsou plně zralé a mají sytě červenou nebo téměř černou barvu. Je důležité sbírat plody ještě před prvními mrazíky, neboť ty mohou ovlivnit jejich kvalitu. Při sběru je doporučeno nosit ochranné rukavice, aby se předešlo poranění od trnů hlohu. Sbírané plody by měly být pečlivě vybírány, aby byly čisté, bez známek hniloby nebo poškození. Po sběru je důležité hložinky správně usušit nebo zpracovat, aby se zachovaly jejich přirozené vlastnosti.
Malé, červené až téměř černé plody hlohu jsou ceněny pro svůj jedinečný sladko-kyselý chuťový profil a výživové benefity, včetně obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů. Hložinky lze konzumovat čerstvé, ale jsou často zpracovávány sušením či tepelnou úpravou, abychom si je mohli užívat i během zimy.
Připravuje se z čerstvých nebo sušených plodů (hložinek), případně ze sušených květů a listů hlohu. Květy či listy (2 lžičky nebo sáček) klasicky zalijeme vodou a necháme louhovat 10 minut, u plodů počkáme 15–20 minut.
Čerstvé, kompotované či jinak zpracované hložinky se rovněž používají jako zvláštní přísada při pečení moučníků, kterým dodají zajímavou chuťovou nuanci.
Hložinky se také dají přidávat do ovocných kompotů nebo marmelád, kde jejich jemně kyselý podtón obohatí celkovou chuť.
Základem jsou čerstvé plody hlohu sbírané na podzim,
cukr a voda. Zpravidla se používá poměr hrnek cukru na hrnek hložinek a
hrnek vody, lze jej však upravit dle vlastních preferencí. Na mírném ohni
povaříme zhruba 10 minut, necháme chvíli odpočívat a následně scedíme.
Obdobně se hlohový sirup připravuje také z čerstvých květů na konci
jara.
Pečlivě vybrané, omyté a následně osušené čerstvé hložinky se zalijí vysokoprocentním alkoholem tak, aby byly celé ponořené. Nechají se tak ideálně tři týdny někde na tmavém místě, jednou denně proptřepeme. Následně se tinkura scedí přes plátno.
Květy a listy hlohu sušíme rozprostřené na suchém, teplém a tmavém místě, případně si lze pomoci univerzální sušičkou na ovoce zapnutou na nejnižší výkon. Pro plody hlohu je rovněž vhodná univerzální sušička na ovoce, alternativně lze sáhnout po troubě (max. 40 °C).
Účinkům hlohu na zdraví se věnovalo již vícero lékařských studií, které se zaměřily především na jeho vliv na srdce a oběhový systém. Ačkoli nelze hloh považovat za náhradu konzervativní léčby, užívání hlohu může potenciálně přispívat zejména k normální činnosti srdce a oběhového systému. Zaznamenány byly také mírné relaxační účinky. Jakékoli využití hlohu pro zdravotní účely je však vhodné konzultovat s odborným lékařem, aby se předešlo nežádoucím interakcím s jinými léky nebo stávajícími zdravotními stavy.
Přestože je hloh obecně považován za bezpečnou bylinu, mohou u některých osob nastat vedlejší účinky, zejména při vysokých dávkách nebo dlouhodobém užívání. Nejběžnějšími vedlejšími účinky jsou zažívací potíže, jako jsou nevolnost a žaludeční křeče, někteří lidé mohou také zaznamenat mírné bolesti hlavy a závratě. Vzácně může dojít i k výskytu kožních reakcí, jako je vyrážka.
Hloh může také interagovat s některými léky, zejména s těmi, které jsou předepsány pro léčbu srdečních onemocnění a vysokého krevního tlaku. Tyto interakce mohou vést k neočekávaným změnám v účinku léků a mohou vyžadovat úpravu dávkování. Proto je důležité poradit se s lékařem ještě před začátkem užívání hlohu, pokud užíváte jiné léky.
„Hloh, známý také pod vědeckým názvem Crataegus, je rostlina bohatá na bioaktivní látky. Jeho plody, listy a květy obsahují širokou škálu látek, včetně flavonoidů, antokyanů, polyfenolů a katechinů, které jsou známé svými podpůrnými účinky na srdce a cévy. Hlohové plody jsou také zdrojem vitaminů, jako je vitamin C.“
Hloh se obvykle považuje za bezpečný pro krátkodobé užívání,
maximálně do tří měsíců. Dlouhodobé užívání by mělo být
konzultováno s lékařem.
Užívání hlohu u dětí by mělo být pečlivě zváženo a konzultováno s pediatrem, jelikož údaje o bezpečnosti a účinnosti u této věkové skupiny jsou omezené.
Během těhotenství a kojení je doporučeno se vyhnout užívání hlohu, jelikož neexistují dostatečné důkazy o jeho bezpečnosti pro tyto skupiny.
Hloh lze užívat ve formě čajů, extraktů, kapslí, tinktur nebo jinak zpracovaných plodů a květů. Dávkování by mělo být upraveno podle individuálních potřeb a po konzultaci s odborníkem.
Květy hlohu i jeho plody zvané hložinky lze užívat na mnoho způsobů, od běžného čaje přes marmelády až po speciální přísadu do pečení. Je však zároveň důležité přistupovat k užívání hlohu s opatrností, zvláště pokud jste již pod lékařským dohledem nebo užíváte jiné léky. V takových případech je žádoucí poradit se s odborným lékařem před začleněním hlohu do vašeho zdravotního režimu, aby se předešlo potenciálním nežádoucím interakcím. S ohledem na tato varování může hloh nabídnout zajímavé výhody pro ty, kteří hledají podporu svého zdraví prostřednictvím přírodních zdrojů.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3249900/
https://www.amjmed.com/article/S0002–9343(03)00131–1/abstract
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7047282/
https://www.healthline.com/nutrition/hawthorn-berry-benefits
https://www.sciencedirect.com/topics/immunology-and-microbiology/crataegus
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212958817301106
Vystudovala jsem obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze. Rozumím tomu, jakým způsobem výživa ovlivňuje lidské zdraví a také trávicím procesům v lidském těle. Jsem převážně odborníkem na výživu dětí, kde čerpám mnohdy z osobních zkušeností. Absolvovala jsem také semestry anatomie a fyziologie, ve kterých se i nadále vzdělávám. Během studií jsem strávila rok v Itálii, kde jsem se naučila obstojně italsky a také to, v čem pro nás může být inspirací středomořská kuchyně. Když zrovna nepíšu články, tak cestuju, hraju volejbal a studuju marketing.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.