Gangréna: příznaky, diagnostika a léčba

Gangréna, česky také sněť, je nebezpečný stav, kdy živá tkáň nějaké části těla začne odumírat a tmavnout. Zpravidla se tak děje při narušení krevního oběhu, svou roli v tom ale mohou hrát i některé bakteriální infekce. Nejvíce ohroženi jsou cukrovkáři a kuřáci, rizikem jsou také vážné úrazy. Při výskytu gangrény je zásadní včasné vyhledání lékařské péče.

Existuje několik typů gangrén, které se odlišují jak příčinou, tak i průběhem. Zde jsou hlavní z nich:

• Suchá gangréna (mumufikace) se projevuje bolestí, vysycháním, svrašťováním a černáním postižené oblasti. Častou příčinou suché gangrény je ateroskleróza, tedy zužování tepen následkem ukládání cholesterolu a dalších látek do cévních stěn. To vede k horšímu průtoku krve – nejčastěji na chodidlech a rukách. Ze všech typů gangrén představuje suchá gangréna nejmenší ohrožení na životě, avšak i ona vyžaduje co nejrychlejší ošetření kvůli riziku infekce. Fyziologicky takto vysychá pupečník po porodu. 
• Mokrá gangréna (vlhká sněť) je způsobována bakteriální infekcí, kdy dochází k ucpání žíly, méně často tepny. Specificky se projevuje natékáním tkání, výskytem puchýřů s obsahem hnisu, tmavnutím, hnilobou, silným zápachem a také horečkou. Nekrotická tkáň má vlhký vzhled, zapáchá, cárovitě se rozpadá. Barva je špinavě zelená. Postihuje především plíce, střevo, nádory a nohy diabetiků­. Tento typ gangrény je podstatně nebezpečnější než suchá gangréna. Infekce se může rychle šířit po těle a hrozí zvýšeným rizikem sepse. Bez rychlého poskytnutí léčby může být fatální.
• Plynatá gangréna má rovněž původce v bakteriální infekci, tentokrát se však jedná o některé konkrétní druhy bakterie, zejména Clostridium perfringens. Zpravidla jde o bakterie z prostředí, které se otevřenou ránou dostanou do svalu, a tam se mohou v anaerobním prostředí množit. Nejčastěji tak tato gangréna vzniká následkem vážného poranění. Infekce způsobuje vznik plynů (dusík, vodík) a toxinů, které způsobují odumírání živých tkání. Opět se velmi rychle šíří po těle a bez léčby může způsobit smrt do dvou dnů. 
• Vnitřní gangréna (též interní gangréna) je zvláštním typem gangrény, který postihuje orgány a jiné vnitřní tkáně – zejména slepé střevo, střeva nebo žlučník. Na rozdíl od ostatních druhů se tedy nemusí projevovat viditelnými příznaky na kůži. Zato se však může projevit bolestí v dané oblasti, nižším krevním tlakem a nevysvětlitelným výskytem horečky.

Gangréna je obecně stav, kdy část živé tkáně začne z nějakého důvodu odumírat. Existují dva hlavní důvody. Tím prvním je ischémie, tedy nedostatečný průtok krve, kdy se do tkání nedostává dostatek nezbytného kyslíku. Za tím může stát například ucpání tepen při ateroskleróze nebo vážné zranění. 

Odlišný mechanismus gangrény existuje u některých bakteriálních infekcí, kdy nastává tvorba toxinů. Ty pak přímo poškozují tkáň. Mnohdy tyto dva mechanismy působí zároveň, například když se do hluboké řezné či tržné rány zanese infekce, nebo když se infikuje mrtvá tkáň způsobená ischemií.

Základem vyšetření gangrény je klinické vyšetření. Vzhledem ke specifickým příznakům bývá gangréna rozpoznatelná už samotným pohledem. Lékař se také zeptá na prodělaná onemocnění, průběh potíží a obdobné otázky. Krevní testy mohou prokázat možnou infekci. Lékař také může odebrat část tkáně, aby prověřil přítomnost bakterií a odumírání buněk.

Zobrazovací metody, zejména výpočetní tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI), mohou lékařům ukázat rozsah a případné šíření gangrény. Zvláštním vyšetřením je také arteriogram, který díky rentgenu a speciálnímu barvivu vytvoří obraz tepen.

Mezi rizikové faktory pro rozvoj gangrény patří prakticky cokoliv, co může nějakým způsobem narušit krevní oběh, ať už se jedná o různá chronická onemocnění, nezdravý životní styl nebo poranění. U infekčních typů gangrén navíc existuje zvýšené riziko pro osoby s oslabenou imunitou. Mezi základní rizikové faktory proto patří:

• Ateroskleróza, lidově známá i jako „kornatění tepen“, zhoršuje průtok krve.
• Periferní cévní onemocnění obdobně způsobuje zúžení tepen.
• Kouření podstatně zvyšuje riziko cévních onemocnění.
• Diabetes neboli cukrovka přímo poškozuje tepny a žíly, zároveň zvyšuje riziko infekcí.
• Vážné poranění, například při dopravní nehodě nebo při pracovním úrazu.
• Vážné popáleniny nebo omrzliny.
• Alkohol a návykové látky.
• Věk nad 60 let zvyšuje riziko infekce kvůli slabší imunitě i výskyt chronických onemocnění.
• Nadváha či obezita zvyšuje riziko aterosklerózy a jiných chronických onemocnění.
• Infekce, zejména při snížené imunitě.

Léčba gangrény stojí především na odstranění odumřelé tkáně, zastavení infekce a zlepšení krevního oběhu. Odumřelou tkáň je zapotřebí odstranit co nejdříve, aby se předešlo rozvoji či šíření infekce. Používá se k tomu postup zvaný debridement (termín převzatý z francouzštiny). Nekróza se může odstranit pomocí speciálních mastí s obsahem enzymu nebo chirurgicky s použitím rozličných nástrojů. Alternativou, v Česku zatím málo rozšířenou, je také larvoterapie. Na ránu se přikládají speciální zábaly s larvami bzučivky zelené, které efektivně konzumují výhradně mrtvou tkáň.  Ve velmi vážných případech může být potřeba amputace.

V případě bakteriální infekce se nasazují antibiotika, která se podávají nitrožilně. Avšak ne všechny případy gangrén jsou však infekční. Zejména u vlhké gangrény a u diabetiků se také využívá hyperbarická terapie (kyslíková terapie). Jde o speciální komoru s vyšším tlakem vzduchu, do které si pacient lehne. Proces může zpomalit růst bakterií a urychlit hojení tkání.

V případě suchých gangrén způsobených cévním onemocněním se někdy zablokovaná tepna chirurgicky zprůchodní pomocí angioplastiky, nebo se „obchází“ zavedením bypassu. Tím se efektivně obnoví krevní oběh a zamezí se další nekróze. Pacient také může dostat léky proti srážlivosti krve.

Velkým rizikem pro vznik gangrény je především ateroskleróza, kdy může dojít k ucpání tepny. Významnou prevencí je zde omezení kouření i alkoholu, dostatek pohybu a zařazení zdravého stravování – základem je více ovoce a zeleniny, a naopak méně nezdravých tuků, které zvyšují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi.

Při poranění je zásadní správná péče o otevřené rány, aby se do nich nezanesla infekce. Vždy je ošetřujeme výhradně umytýma rukama a pravidelně kontrolujeme. Tím spíše to platí pro osoby s chronickými onemocněními.

Především diabetici by měli věnovat zvýšenou pozornost nohám, zda se na nich neobjevují příznaky gangrény či ischémie – změny barvy kůže, otoky, kožní defekty. Je nutné předcházet jakýmkoli zraněním, a to především vhodnou padnoucí obuví i pravidelnou hygienou chodidel. Zároveň je více než vhodné docházet na pravidelné lékařské kontroly.

V případě podezření na gangrénu je potřeba co nejrychleji vyhledat lékařskou péči. V odumírajících tkáních hrozí zejména vznik infekce, případně se již přítomná bakteriální infekce může rychle šířit po těle. V nejhorším případě může neléčená infekce způsobit sepsi, tedy nebezpečnou otravu krve.

Při velkém rozšíření gangrény může být nutná amputace zasažené části končetiny. Včasné lékařské ošetření a dodržování preventivních opatření může potřebnost tohoto zákroku významně snížit.

Při výskytu gangrény hraje hlavní roli čas. Čím dříve se nám dostane včasné diagnostiky a patřičné léčby, tím lépe. Gangréna, obzvláště pak infekčního typu, má totiž tendenci se rychle šířit a jejím včasným podchyceným se lze vyhnout amputaci a zdravotním komplikacím. Velký pozor by si měli dát především diabetici, prevence a osvěta je u nich zásadní. Na prevenci gangrény by se však měli zaměřit i osoby náchylné k cévním onemocněním, mimo jiné i kuřáci.

Článek má pouze informativní charakter. Neslouží jako náhrada lékařské či lékárnické konzultace.

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK560552/

https://www.hop­kinsmedicine.or­g/health/condi­tions-and-diseases/gangrene

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/21070-gangrene

https://www.he­althline.com/he­alth/gangrene

https://cs.me­dlicker.com/2240-gangrena-snet

https://www.me­dicalnewstoda­y.com/articles/158770#­causes