Cholera: příznaky, příčina, léčba

O choleře každý jistě slyšel ve spojitosti s historií našich předků, kdy nastávaly její smrtelné pandemie. V rozvojových oblastech se touto bakteriální nemocí můžeme nakazit i v dnešní době. Při správné lékařské péči však lze spolehlivě potlačit možné poškození organismu. Přesto se nejedná o příjemný stav – cholera se vyznačuje především extrémními průjmy, které rychle dehydratují.

Cholera je způsobena bakteriemi Vibrio cholerae. Člověk s nimi může přijít do styku a nakazit se hned několika způsoby. Častým zdrojem infekce je voda z různých zdrojů, jako jsou nečisté řeky, studny a kanalizace. V takovém případě existuje riziko, že nemoc postihne velký počet lidí, kteří ji pijí nebo ji jen používají na čištění zubů či na mytí nádobí a potravin.

Do vody se bakterie zpravidla dostanou tělesnými výměšky infikované osoby. Ve vodě pak dokáží přežít až tři týdny. Jsou schopné se ale uchytit i na jídle, přes které se následně po pozření dostanou do těla. Na potravinách mají bakterie schopnost vydržet až 6 týdnů, pokud je jídlo skladované v chladu.

Výjimečně také může dojít přímo k přenosu z člověka na člověka po kontaktu s infikovanou stolicí nebo zvratky.

V našich podmínkách se tato nemoc prakticky nevyskytuje. I v případě zavlečení bakterie z ciziny ji lze správným lékařským přístupem a vysokou úrovní hygieny ihned potlačit bez vážnějších zdravotních následků a obětí na životech.

V současné době je cholera rozšířená v rozvojových zemích a v oblastech s nízkým socioekonomickým statusem, které mají omezený přístup k čisté a pitné vodě a také k desinfekčním přípravkům. Onemocnění má tendenci vypuknout během dešťového období, kdy se vodou snadno šíří. Často se tak pandemie objevují po přírodních katastrofách nebo v přeplněných táborech a provizorních ubytovnách pro utečence z chudých zemí. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) se cholerou ročně nakazí 1,3 až 4 miliony lidí po celém světě a zemře na ni 21 000 až 143 000 lidí.

Vibrio cholerae mají schopnost odolat prostředí s nízkým pH, což jim umožňuje přežít v žaludku a dostat se do tenkého střeva, kde se začnou množit a aktivně škodit. Bakterie jsou infekční a mohou se vylučovat a šířit i několik dní až týdnů po odeznění příznaků.

Zajímavostí je, že samotné bakterie Vibrio cholerae jako takové nejsou přímým zdrojem potíží. Riziko pro zdraví představuje toxin zvaný choleratoxin, který produkují. Tato látka je odpovědná za vznik charakteristických symptomů cholery. Svým působením na střeva totiž vyvolává enormní ztrátu tekutin a elektrolytů.

Nástup prvních příznaků je velmi rychlý. Nemoc se obvykle projeví do 24 hodin po vniknutí bakterií do těla. Všeobecně lze říct, že inkubační doba se pohybuje v rámci hodin, výjimečně až několika dní.

Jak již bylo zmíněno, bakterie způsobují extrémní odvodňování organizmu, ke kterému dochází v důsledku silných průjmů a v některých případech také zvracení. To může být doprovázeno rovněž bolestmi břicha. Horečky se ale zpravidla nevyskytují. Častým doprovodným znakem bývá také samotná dehydratace. Ztráta vody může být až 26 litrů za den.

Zpočátku jsou příznaky mírné a neliší se od běžných cestovatelských průjmů. Cholera dokonce může mít průběh zcela bez jakýchkoliv příznaků. Avšak u přibližně 20 % případů je symptomatický průběh závažný. V takovém případě, při nedostatečném nebo pozdním zásahu, se stav zhoršuje velmi rychle, a přidávají se i přidružené příznaky, jako jsou křeče, pokles krevního tlaku a selhávání orgánů v důsledku dehydratace. Bez léčby je úmrtnost u závažných projevů až 50 %. S rehydratací a odbornou lékařskou péči se však pohybuje pod jedním procentem.

Onemocnění cholerou v případě náhlého průjmu nebývá v našich podmínkách pravděpodobnou variantou. Lékaři se k této možnosti přikloní spíše, pokud jste se vy nebo i někdo z vašich blízkých vrátili ze zemí, kde je tato nemoc rozšířená. V místech výskytu zdravotníci samozřejmě s možností nákazy cholerou počítají a pravděpodobnost dále zhodnotí podle příznaků a další diagnostiky.

Onemocnění se diagnostikuje kultivací stolice. K němu je nutné odebrat vzorky nebo provést výtěr z konečníku. Důležité je informovat mikrobiologickou laboratoř na podezření na choleru, protože při běžném kultivování vzorků se nemusí podařit bakterie Vibrio cholerae zachytit. Další pomocnou metodou je pak vyšetření krve, které může odhalit specifické protilátky. V rizikových oblastech jsou dostupné i rychlé testy, které dobře pomáhají odhalovat výskyt a ohniska nemoci.

Hlavním a nezbytným prvkem léčby cholery je udržení dostatku tekutin a elektrolytů v těle. K tomu slouží speciální rehydratační roztoky. Ty bývají podávány v běžných případech perorálně, při vážnějším průběhu pro rychlejší nástup účinku i nitrožilně. Důležitá je také izolace pacienta a zvýšená hygiena, aby nedošlo k dalšímu šíření nemoci.

Lékař může také předepsat antibiotika, která mohou zkrátit dobu trvání průjmu a zvracení. Zpravidla se ale nasazují jen při vážnějších symptomech. Ve většině případů podávání antibiotických přípravků není nutné a ani žádoucí z hlediska dalšího šíření pandemií – v průběhu posledních dvou desetiletí si totiž mnohé z kmenů bakterie vyvinuly rezistenci vůči celé řadě antibiotik.

Kvůli snižování účinnosti antibiotik lékaři pracují na vývoji nových léků proti choleře. Zajímavostí je, že u mnoha přírodních látek byly objeveny pozitivní účinky pro boj s touto nemocí. Například výtažky z červeného chilli, sladkého fenyklu a bílého pepře mají schopnost inhibovat přes 80 % produkce choleratoxinu – v domácích podmínkách se však jen na tyto pomocníky nespoléhejte a vyhledejte vždy lékařskou pomoc.

Hlavní prevencí je dodržování pravidel hygieny. Běžné dezinfekce jsou proti těmto bakteriím velmi účinné, stejně jako suché prostředí a teploty nad 60 °C. Sušení a poctivá tepelná úprava jsou tudíž dobrou volbou pro úpravu jídla, a převaření zase slouží jako spolehlivá úprava vody před pitím nebo i před čištěním zubů.

Nižší teplota bakterii nezabije. Nakažené tudíž mohou být například i kostky ledu. Pokud se nacházíte v rizikových oblastech, neupravovanou vodu nepijte a dávejte si pozor na kvalitu potravin, které konzumujete.

Další možností ochrany proti choleře je očkování. To je podle Světové zdravotnické organizace doporučované zejména lidem s vyšším rizikem nákazy, jako jsou zdravotní a humanitární pracovníci. Pro běžné cestovatele postačí dodržování výše zmíněných hygienických pravidel. Při probíhající pandemii v cílové destinaci však může být vakcinace vhodná i pro turisty.

Vakcína se podává perorálně a ve dvou dávkách, které se pijí se vzájemným odstupem alespoň jednoho týdne. U dětí mladších šesti let je vakcína rozdělená na tři dávky. Týden po posledním podání vás očkování chrání na 2 roky proti choleře a 6 měsíců i proti některým dalším původcům cestovatelských průjmů, jako je např. ETEC – enterotoxická Escherichia coli. Případné přeočkování pak probíhá v jedné dávce do dvou let po první aplikaci. U dětí do šesti let je pak přeočkování doporučováno už po šesti měsících.

Ačkoliv se cholera dá poměrně dobře léčit a dokonce na ni existuje očkování, je stále globálním problémem a bojuje s ní a umírá na ni mnoho lidí po celém světě. Do rozvojových částí světa se totiž nedostává dostatečná pomoc a jen velmi pomalu se zlepšují místní podmínky – přístupu k čisté vodě a sanitaci, zvyšování povědomí o hygienických základních praktikách i úroveň zdravotní péče a rychlé lékařské reakce na epidemie.

V našich podmínkách se cholery bát nemusíte, avšak pokud cestujete do rozvojových zemí, měli byste být opatrní, dbát na zvýšenou hygienu a hlídat si především kvalitu vody. Rizikové jsou také potraviny, které mohly být infikovanou vodou omyté. Bakterie cholery účinně ničí dezinfekce a tepelná úprava. Jako ochrana existuje také možnost očkování, zejména pokud v rizikových oblastech budete pobývat delší dobu či pokud se zde v dané době vyskytuje pandemie. Vážný neléčený průběh může být život ohrožující, avšak při správném přístupu se cholera snadno potlačuje. Důležitá je zejména rehydratace pro doplnění tekutin, o které tělo přišlo kvůli průjmu i zvracení.

Článek je pouze informativního charakteru a nenahrazuje konzultaci s lékařem ani odbornou pomoc.

Zdroje

https://www.wi­kiskripta.eu/w/Cho­lera

https://emedi­cine.medscape­.com/article/962643-overview#a2

https://www.nzip­.cz/clanek/53-cholera

https://www.lekari-bez-hranic.cz/cholera

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/cho­lera/symptoms-causes/syc-20355287

https://www.oc­kovani-zahranici.cz/cho­lera-a-ockovani