Ať už se jedná o mírné nepohodlí nebo o silnou bolest ramene, která vám komplikuje každodenní život, nejste v tom sami. Ramenní kloub je kloub s největším rozsahem pohybu v lidském těle, a proto má tak složitou strukturu, která je náchylná na různá poranění. Co vlastně způsobuje bolest ramene, jak si poradit v domácích podmínkách a jak bolesti předcházet? Téměř 30 % našich čtenářů bolest ramene přehlíží – podnikněte ten první krok, ulevte si a vyřešte příčinu problému jednou pro vždy.
Ramenní kloub propojuje pažní kost s lopatkou a klíční kostí a je vybaven rotátorovou manžetou – skupinou svalů a šlach zajišťujících stabilitu. Klíčovým prvkem je acromion, část lopatky nad ramenním kloubem, hrající roli v impingement syndromu, kdy dochází k útlaku měkkých tkání. Ramenní kloub je nejpohyblivější kloub v těle.
Důležité jsou také kloubní pouzdra, vazy a kloubní chrupavka, zajišťující plynulý pohyb. Jakékoliv poškození těchto struktur může vést k bolesti ramene. Porozumění anatomii kloubu je klíčové pro identifikaci příčin bolesti a důležitost prevence a léčby.
Nejčastější známou příčinou bolesti ramene u našich čtenářů je přetížení při sportu nebo práci. Dalším důvodem bývá úraz nebo pád nebo kloubní a kostní onemocnění. Některým příčinám lze snadno zabránit, jiné jsou hůře řešitelné. Jaké jsou další důvody bolesti ramene a při jakých aktivitách je třeba si dávat pozor?
Přetížení nebo nesprávná technika cvičení může vést k natažení svalů okolo ramene. Jedná se o příčinu bolesti v rameni u téměř třetiny našich čtenářů. Namožené svaly v oblasti bicepsu vedou k bolesti v přední části ramene. Naopak zádové svaly upínající se na kloub se vyznačují typicky jako bolest ramene od lopatky.
Funkční nebo strukturální problémy s páteří mohou ovlivnit nervy vedoucí k rameni a způsobit tak bolest ramene od krční páteře nebo od zad vedoucí až do ruky. Typické je také brnění.
Někdy může bolest ramene signalizovat srdeční problém, zejména pokud je doprovázena dalšími symptomy. Je to kvůli tzv. Headovým zónám, což jsou zóny na pokožce se stejnou inervací jako jednotlivé orgány. Proto se třeba infarkt myokardu projevuje bolestí ve zdánlivě vzdáleném levém malíčku.
Pokud běžně s ramenem žádné problémy nemáte, ale u intenzivního běhu nebo jiné aktivity vás najednou začne nepříjemně bolet, je to nejspíš způsobené tím, že vaše bránice jednoduše nestíhá. A její Headova zóna ústí právě v oblasti ramenního kloubu.
Jedna z nejčastějších příčin bolesti ramene, způsobená poškozením svalů a šlach, které stabilizují ramenní kloub. Jedná se totiž o relativně malé svaly, na které se při cvičení často zapomíná. Zánětlivé onemocnění rotátorové manžety se nazývá tendinitida.
Zranění způsobená pádem nebo sportovními aktivitami jsou častým zdrojem bolesti. Nejčastěji se jedná o vykloubení ramene. Identifikace je samozřejmě snadná, protože se objev bolest ramene po pádu nebo úrazu ihned. Je-li mezi bolestí a sportem prodleva (například se rameno rozbolí až ráno), jedná se o natažení nebo namožení svalů v rameni.
Artritida spojená s bolestí kloubů a ztuhlostí a osteoporóza vedoucí ke zvýšené křehkosti kostí mohou negativně ovlivnit stavbu ramenního kloubu a způsobit bolest. Nepříjemné pocity se zhoršují v chladném počasí nebo při zátěži.
Bursy neboli tíhové váčky vyplněné tekutinou pomáhají zmírňovat tření kloubů. Zánět těchto váčků – bursitida pak vzniká v důsledků úderu, dlouhodobého tření či v důsledků infekce.
„Ramenní kloub je nejsložitější a zároveň nejpohyblivější kloub v těle. Bolesti vznikají v důsledku nesprávného nebo dlouhodobého přetěžování či úrazu. Mezi nejčastější diagnózy patří syndrom zmrzlého ramene, impingement syndrom a záněty šlach. Při problémech s ramenem navštivte fyzioterapeuta nebo ortopeda.“
Bolest ramene se projevuje různými způsoby a její přesná diagnostika je klíčová pro účinnou léčbu. Dvě třetiny našich čtenářů pociťují ostrou bolest při pohybu, více než polovina má problémy s rozsahem pohybu. Přidává se k tomu pocit ztuhlosti a snížená síla paže, která může limitovat při každodenních činnostech.
Pro správnou diagnostiku je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Lékař provede fyzické vyšetření, vyslechne si vaše příznaky a historii bolesti a může doporučit další testy pomocí zobrazovacích metod jako jsou rentgen, ultrazvuk, nebo magnetická rezonance, aby zjistil přesnou příčinu bolesti.
Impingement syndrom, nyní nazývaný jako subakromiální bolestivý syndrom, je běžnou příčinou bolesti ramene, způsobený přetěžováním měkkých tkání mezi hlavicí pažní kosti a acromionem lopatky. Tento stav může nastat při nadměrném používání ramene, zejména při opakovaných pohybech nad hlavou. Viníky bývá brusitida, zánět šlach nebo natržení vazů.
Symptomy impingement syndromu zahrnují bolest při zvedání ruky (hlavně mezi 90 ° a 120 °), bolest při ležení na postižené straně, a sníženou sílu a rozsah pohybu. Zpočátku se nepříjemné pocity objevují jen při zátěži, později se může přidat i bolest ramene v klidu. Léčba se obvykle zaměřuje na zmírnění zánětu a bolesti, zlepšení rozsahu pohybu a posílení svalů ramene.
Zamrzlé rameno je přesně to, co z názvu vyplývá. Začíná potížemi při vnější rotaci (pohyb paže směrem od těla, dozadu a dlaní vzhůru), nejdříve bolestí a pak snížením rozsahu pohybu. V druhé fázi bolest pomalu ustupuje, rozsah se ale ještě zmenšuje. Třetí fází je pak konečně rozmrzání a obnovení pohyblivosti.
Prevence je klíčovým krokem pro udržení zdraví ramenního kloubu a minimalizaci rizika bolesti. Zahrnuje pravidelné cvičení, správnou techniku při zvedání těžkých předmětů a vyhýbání se nadměrnému zatížení ramene. Cvičení zaměřené na posílení svalů ramene a zlepšení flexibility může pomoci snížit riziko zranění. Stejně tak je důležité udržovat celkovou fyzickou kondici a pravidelně se protahovat, zejména pokud trávíte hodně času v sedu. Zvedněte čas od času obě paže nad hlavu a pořádně se protáhněte. Ty pohyby, které člověk nedělá, jeho tělo brzy zapomene.
Při sportu nebo při práci, která vyžaduje opakované pohyby ramenem, je důležité pravidelně odpočívat a osvojit si správnou techniku cviků, abyste předešli zraněním. V případě jakýchkoli příznaků bolesti nebo nepohodlí v rameni navštivte lékaře nebo fyzioterapeuta.
Léčba bolesti ramene závisí na příčině a závažnosti příznaků. Základem je návštěva ortopeda, který určí další průběh léčby. 42 % našich čtenářů volí odpočinek, který bývá doporučován pro lehčí případy, stejně jako ledování postižené oblasti a protizánětlivé léky, se kterými ale není radno to přehánět. V nejnovějších studiích se ukazuje, že mírné zatížení, které nezpůsobuje velkou bolest může dokonce urychlit průběh léčby (oproti úplnému odpočinku) a návrat do každodenního života. Více než dvě třetiny čtenářů nezná žádné cviky na uvolnění ramene, ačkoliv se jedná o jednu z nejsnadnějších metod prevence i léčby a cviky jsou často velmi nenáročné.
V těžších případech může být nutná fyzioterapie, na kterou dle výsledků našeho dotazníku nedá dopustit 15 % čtenářů, která je často klíčovou součástí léčby a zaměřuje se na posílení svalů ramene, zlepšení rozsahu pohybu a snížení bolesti. Cílem je obnovit funkci a předejít dalším zraněním. Využívá se také injekční terapie a v extrémních případech, kdy dojde k vážnému poškození struktur v rameni, může být nutný chirurgický zákrok.
Mezi babské rady na bolest ramene patří především teplé obklady, což může pomoci jak při zánětu, tak při kloubních potížích. 11 % našich čtenářů ji v dotazníku označilo za nejčastější metodu léčby bolesti ramene. Zkusit můžete také masáže, avšak raději se svěřte do rukou odborníka, abyste si případné namožené měkké tkáně ještě více nepoškodili.
Bolest ramene má velké množství příčin, od pádů po pravidelné přetěžování nebo systémová onemocnění. Diagnostiku je vhodné přenechat odborníkům, s léčbou si pak často poradíte sami nácvikem správné techniky cviků, úpravou pracovního prostředí nebo posílením svalů okolo ramene. Některým příčinám lze předcházet, což je vždy lepší, než následné řešení problému a bolesti. Věnujte pozornost signálům, které vám vaše tělo vysílá, a při prvních příznacích bolesti neváhejte vyhledat lékařskou pomoc.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.medical.theclinics.com/article/S0025–7125(14)00031–5/fulltext
https://boneandjoint.org.uk/article/10.1302/0301–620X.94B1.27093
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1356689X16000400?casa_token=g4l1×a_6OWYAAAAA:_oBSzw1×LWzglZwytqfgxa_Pdr0tqDdR4f8nTwXxS3gfSkEbCBGlj6lg-8L8BjP8mZtsH0ROC-Q
https://www.reboundca.com/Injuries-Conditions/Shoulder/Research-Articles/Time-To-Stop-Using-the-Term-Shoulder-Impingement-Syndrome/a~4821/article.html
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.