Bod G – jak dosáhnout orgasmu

Jistě jste slyšeli o onom záhadném místě v ženském těle, které přináší opravdovou slast. Je opředeno tajemstvími, mnozí tápají, zda vůbec existuje. A ti, co v jeho existenci věří, se ho snaží mermomocí najít. My se v našem článku podíváme, jak je to s ním ve skutečnosti a probereme si jeho biologické umístění i možnosti dosáhnutí orgasmu nejen pomocí bodu G.

Obsah článku

• Historie bodu G
• Existuje bod G?
• Kde se nachází bod G
• Typy orgasmu
• Jak dosáhnout orgasmu
• Závěr

Historie bodu G

Už několik desítek let zůstává otázkou, zda něco jako bod G (neboli Grafenbergův bod) vůbec existuje. První konkrétní zmínka o tomto bodu G pochází z roku 1950, kdy v časopise International Journal of Sexology německý gynekolog Dr. Ernst Gräfenberg popsal citlivou nervovou pleteň ve vaginální sliznici. Vycházel však jen z tvrzení svých pacientek a nepodložil text žádnou studií. Tento článek u odborné veřejnosti nevzbudil příliš pozornost, až do roku 1978, kdy provedli výzkumníci Perry a Whippleová první studii, která měl existenci dokazovat. Z dnešního pohledu však nelze považovat za relevantní a není ji možné ani zopakovat; dokážete si představit, že není tak snadné, aby etická komise podobnou studii povolila. Zároveň tato dvojice výzkumníků také na počest původního objevitel zavedla název bod G. V roce 1982 pak Alice Ladas zveřejnila knihu, ve které popisovala zázračný bod, který pomáhá ženám dosáhnout vyvrcholení. Od té doby se téma postupně začalo dostávat z lékařských okruhů do mainstreamu.

Existuje bod G?

Pro to, aby bylo možné prohlásit, že bod G skutečně existuje, není dostatek důkazů. Jedno je ale jasné: na přední straně pochvy je víc nervových zakončení než na té zadní, proto její stimulace vede k příjemnějším pocitům a uspokojení ženy. Kvůli ženské ejakulaci se předpokládá, že bod G je něco jako mužská prostata, částečně kvůli tomu, že se z něj vylučují látky podobné těm z prostaty. Aby bylo možné říct, že ženy mají bod G, bylo by třeba prozkoumat podrobněji nervová zakončení v pochvě. To ale nebrání některým klinikám v poskytování procedur zvětšení bodu G, které slibuje silnější orgasmy a lepší prožitek z pohlavního styku.

Kde se nachází bod G

Pokud věříte tomu, že mají ženy něco jako bod G, určitě vás zajímá, kde ho hledat. Nachází se na přední stěně vaginy mezi stydkou kostí a dělohou. Je 3–6 cm od poševního vchodu na straně blíže k močové trubici. Nejlépe ho lze stimulovat prsty, pohybem podobným, jako když ukazujete „pojď ke mně“. K tomu jsou i vyvinuté speciální vibrátory na bod G.

Jako mužský bod G můžeme popsat oblast prostaty. Jedná se o orgán uložený v pánvi asi pět cm za svěračem.

Typy orgasmu

Stimulace bodu G (nebo obecně přední strany pochvy) může vést k takzvanému vaginálnímu orgasmu. To však není jediný způsob, jak dosáhnout orgasmu. Větší procento žen má lepší zkušenosti s klitorálním orgasmem, u kterého nedochází k penetraci, jen ke stimulaci klitorisu. Některé ženy mohou mít i mokrý orgasmus, při kterém Skeneho žlázy produkují mléčně zabarvenou tekutinu podobnou zředěné moči a dochází k ženské ejakulaci.

Jak dosáhnout orgasmu

Každá žena je originál, proto bohužel neexistuje jednotný návod, jak dosáhnout orgasmu. Je však potřeba, aby byla žena v klidu, ničím se nestresovala (třeba tím, že chce zažít orgasmus), byla uvolněná a v té správné náladě. Někomu více vyhovuje stimulace klitorisu, někomu pomyslného bodu G, nebo obecně přední strany pochvy. Chemie mezi vámi, trocha cviku a komunikace o tom, co se ženě líbí, vám pomůžou dosáhnout vyvrcholení. Mějte ale na mysli, že si pohlavní styk můžete užít i bez orgasmu a nechte tomu volný průběh.

Závěr

Jestli bod G opravdu existuje, to je otázka. Ať už je pravda jakákoliv, je vědecky podložené, že na přední straně pochvy je větší počet citlivých nervových zakončení, jejich stimulace proto vede k příjemným pocitům až k orgasmu. Toho lze dosáhnout i jinými způsoby, třeba při stimulaci klitorisu. Na každou ženu funguje něco jiného, proto se nebojte toto téma ve vztahu načít a postupně se společnými silami dostat až na vrchol.

Zdroje

https://www.sci­encedirect.com/sci­ence/article/pi­i/S0002937801153354

https://www.tan­dfonline.com/do­i/pdf/10.1080/146819­9031000064487

https://link.sprin­ger.com/article/10­.1007/s10508–010–9639–7