Autismus: vše, co byste měli vědět

Autismus je psychiatrickým onemocněním způsobeným abnormálním vývojem CNS (centrální nervové soustavy). Není to jen jedna diagnóza, ale pod pojmem porucha autistického spektra (PAS) se skrývá několik onemocnění, ke kterým se mohou připojit i jiné nemoci, jako je epilepsie, obsedantně kompulzivní porucha, úzkostné a depresivní poruchy nebo ADHD. Jaké jsou nejčastější příčiny tohoto onemocnění?

Za autismem stojí genetické předpoklady v oblasti mozku a nervové soustavy. Jedná se o poruchu zpracovávání a přenášení informací, nikoliv o vadu v konkrétní části mozku. Některé studie vyvrací skutečnost, že by na toto onemocnění měly vliv environmentální faktory jako je styl výchovy, prostředí, apod. V určitém období však hraje roli mnoho faktorů a životní styl.

Centrální nervová soustava se vyvíjí po celou dobu těhotenství, již od úplného začátku, kdy nastávající maminky ještě nemají žádné tušení o tom, že v nich roste malý človíček. Před jeho narozením jsou rizikem třeba infekční onemocnění, která mohou autismus spustit. Obavy, že by konkrétní očkování způsobovalo autismus nejsou dostatečně podložené, stejně jako není žádný rozdíl ve výskytu poruchy na různých místech po celém světě.

Poruchu autistického spektra lze vypozorovat již v dětském věku, kdy vývoj probíhá jinak než u vrstevníků. Mezi běžné symptomy patří:

• opožděný vývoj řeči,
• opakování slov,
• neschopnost porozumění abstraktním pojmům,
• monotónní intonace,
• potíže s rozpoznáním neverbálních gest,
• potíže s navazováním nových vztahů s vrstevníky,
• potřeba pevně stanoveného řádu,
• špatná snášenlivost změn,
• extrémní fixace na předmět nebo potřeba stále vykonávat určitou aktivitu,
• potíže s navázáním a udržením očního kontaktu.

Jak u dětí, tak u dospělých se vyskytuje tzv. stimming. Jedná se o opakování zdánlivě zbytečných a nadbytečných pohybů. Řadí se mezi ně např. chůze nebo stoj na špičkách, houpání, kývání, kousání nebo štípání. Touto cestou ventilují emoce a zbavují se smyslového přehlcení, a proto není vhodné jim v těchto pohybech zabraňovat.

Co je cílem terapie u osob s autismem? V první řadě se klade důraz na správný vývoj dítěte a jeho začlenění do kolektivu. Velkou roli zde hraje zlepšení komunikace, nácvik sociálního chování a podpora herního myšlení. Pomáhají rodiče, učitelé i speciální pracovníci. TEACCH program je vytvořený jako model pro práci s osobami autistického spektra. Respektuje jejich odlišnosti a pomáhá jim zlepšovat se v učení, samostatnosti a spolupráci s ostatními. Další formou léčby je: psychoterapie, logopedie, ergoterapie, muzikoterapie atd. Léky se využívají jen při kombinaci s jinými psychickými nebo tělesnými onemocněními. Pomáhá také stanovení přesného režimu, na který si jedinec navykne a pomůže mu to k většímu klidu a jistotě.

Každý se v běžném dni setkává s několika výzvami, které jsou pro něj náročné, stojí ho energii a výběr správného řešení situace. Pro osoby s poruchou autistického spektra je těchto okamžiků mnohem více. Při komunikaci s cizími lidmi, při emotivních rozhovorech s blízkými, nových situacích nebo porušení své rutiny. Každá změna je pro ně náročná, je tedy podstatné, aby mělo okolí pochopení a vědělo, jak reagovat. Stejně tak hůře zvládají velké množství senzorických podnětů a jejich následné zpracování. 

Filmy, seriály a jiná média mají na svědomí některé mylné představy o lidech s PAS. Vzhledem k tomu, že se nejedná o jedno onemocnění a vyskytují se různé podoby, ne všichni mají problémy se sociálními interakcemi, s řečí nebo s očním kontaktem. Dalším mýtem je zvýšená inteligence, která je typická pro Aspergerův syndrom, ale zase u atypického autismu se může vyskytovat mentální retardace. Každý má také jinou hranici citlivosti na různé situace a jejich zvládání. Správné informování veřejnosti boří nejčastější mýty a přináší lepší porozumění osobám s PAS. Pomáhá i jejich integrace do školního či pracovního prostředí, pokud to jejich stav umožňuje.

Ačkoliv jsou nějaké představy o autismu hluboko zakořeněné ve společnosti, je důležité se informovat o skutečných projevech a životech lidí s PAS. To vede k lepšímu porozumění, vzájemné spolupráci a podpoře při zvládání obtížnějších situací. Jelikož není známa přesná příčina a neexistuje léčba, která by nebyla pouze podpůrná, ale zcela vyléčila onemocnění, je třeba pokračovat ve výzkumech odborníků a studiu ohledně fungování mozku a celé nervové soustavy.
 

Zdroje

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Autismus

https://www.nzip­.cz/clanek/678-autismus

https://autis­mport.cz/

https://www.nau­tis.cz/autismus