Agorafobie je mnohem více než jen strach z otevřených prostor. Je to úzkostná porucha, která může výrazně omezit životy těch, kteří jí trpí. Představa opuštění bezpečného domova může vyvolat paralyzující paniku a úzkost, což činí běžné denní aktivity téměř nemožné. V tomto článku prozkoumáme, co agorafobie skutečně znamená, jaké jsou její příznaky a možnosti léčby, a jak mohou postižené osoby získat zpět kontrolu nad svým životem.
Agorafobie je úzkostná porucha, charakterizovaná strachem z míst a situací, z nichž by mohlo být obtížné nebo trapné uniknout nebo kde není k dispozici rychlá pomoc. Tyto situace zahrnují veřejná místa, otevřené prostory či davová shromáždění. Obvykle osoby s agorafobií nemají problém přijímat návštěvy či pracovat ve svém bezpečném, dobře známém prostoru. Tato porucha se obvykle objevuje po třicátém roce života. U dětí nebo osob starších 45 let je výrazně v menšině. Také jí trpí až dvojnásobně více ženy než muži.
Jedním z hlavních faktorů, který může přispět k vzniku agorafobie, je panická porucha. Mnoho lidí s agorafobií začíná mít symptomy poté, co prožijí jeden nebo více panických záchvatů. Během takového záchvatu může jedinec pociťovat intenzivní strach, doprovázený fyzickými symptomy, jako je bušení srdce, pocení se nebo závrať. Po záchvatu může osoba začít mít obavy z dalšího záchvatu a začít se vyhýbat situacím, které by mohly vyvolat další panickou ataku.
Symptomy agorafobie mohou být velmi rozmanité a mohou se lišit od jedince k jedinci. Mezi běžné projevy patří strach z opuštění domova nebo bezpečné zóny. Obavy přichází i na místech, ze kterých je těžké uniknout nebo kde jsou velké davy. To mohou být v některých případech i přeplněné veřejné dopravní prostředky nebo třeba metro, které jezdí pod zemí. V náročných situacích může jedinec pociťovat příznaky panického záchvatu.
Diagnóza agorafobie se obvykle stanovuje na základě podrobného klinického rozhovoru s psychologem. Není všechno zlato co se třpytí a stejně tomu je i u agorafobie. Strach z otevřených míst nemusí být způsobený pouze touto nemocí, může se jednat i o deprese, úzkosti či onemocnění, která s tím zdánlivě vůbec nesouvisejí, jako je třeba Parkinsonova či Crohnova choroba. Lékař na základě symptomů vyloučí jiná možná onemocnění, stanoví diagnózu a doporučí postup léčby, která obvykle zahrnuje další sezení u psychologa či psychiatra
„Agorafobie je poměrně častá úzkostná porucha. Projevuje se nadměrným strachem ze situací, kde se nachází mnoho osob ve volném prostranství a nedá se jednoduše přivolat pomoc. Postihuje dvakrát častěji ženy. Prevence by měla začít již v dětském věku, kdy by rodina měla předat dítěti pocit bezpečí. S rozvojem úzkosti v dospělosti často souvisí ztráta důležité osoby v dětství, nedostatečná péče, týrání dítěte, nebo naopak jeho nadměrné rozmazlování. Svoji zásadní roli hraje výchova.
Úzkost se také může rozvíjet při nadměrné konzumaci alkoholu či drog. V léčbě agorafobie se volí kognitivně-behaviorální terapie či antidepresiva, je důležité vyhledat odbornou pomoc co nejdříve.“
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je často považována za nejúčinnější formu terapie pro agorafobii. Zaměřuje se na identifikaci a změnu negativních myšlenkových vzorců a chování. Vhodná je také skupinová terapie, při níž je možné uvědomit si vztah k ostatním lidem, ujasnit si svoje postavení a také formy chování, které eventuálně vedou ke stresu.
Některá antidepresiva a léky proti úzkosti mohou být účinné při léčbě agorafobie, obzvláště pokud se vyskytuje několik duševních onemocnění zároveň.
Součástí terapie je stejně jako u dalších fobií postupné vystavování se stresovým situacím.
Ačkoli není možné zcela zabránit vzniku jakékoliv fobie agorafobii nevyjímaje, existují určité strategie, které mohou snížit riziko jejího rozvinutí nebo zmírnit její průběh. Mezi ně patří brzká intervence při prvních známkách panických atak a učení se technikám řízení stresu, jako je meditace nebo hluboké dýchání. Pomoci mohou i bylinky či doplňky stravy proti stresu a vyhýbání se alkoholu, drogám a dalším látkám, které mohou způsobit vyšší citlivost a vyšší míru nervozity.
Pro mnoho lidí s agorafobií může být každodenní život výzvou. Cestování na veřejná místa, návštěva přátel nebo dokonce jen vykonávání každodenních úkolů může vyvolat úzkost. Avšak s vhodnou léčbou a podporou lze dosáhnout zlepšení a znovu začít žít plnohodnotný život.
Agorafobie je komplexní úzkostná porucha, která může významně ovlivnit kvalitu života jedince. S vhodnou léčbou a podporou je však možné dosáhnout zlepšení a umožnit postiženým osobám návrat k normálnímu životu. Pokud máte podezření, že trpíte agorafobií či jinou duševní chorobou, vyhledejte odbornou pomoc co nejdříve.
www.mayoclinic.org/diseases-conditions/agoraphobia/symptoms-causes/syc-20355987
www.betterhealth.vic.gov.au/health/conditionsandtreatments/agoraphobia
https://cpzp.cz/clanek/2346–0-Agorafobie.html
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/03/05.pdf
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.