Zpět na všechny epizody

Za poslední 10 až 15 let nejmodernější medicínské metody a technologie produkují obrovské množství dat. Bohužel se s nimi komplexně nepracuje. Zda se nemoc u lidí rozvine (nebo ne) závisí na mnoha faktorech.

„Tak proč zmíněná data například o našem životním stylu, vrozených predispozicích DNA, či údaje z naší zdravotní a rodinné anamnézy vhodně nepropojit, aby nám pomohla prodloužit si aktivní zdraví?“ říká Petr Štěpánek, spolumajitel a zakladatel společnosti Macromo.

Obsah

Jak testování probíhá?
Kdy je potřeba lékař?

Nejmodernější metody a technologie, které pronikly do medicíny za posledních 10 až 15 let vyprodukují obrovské množství dat. Bohužel se s nimi komplexně nepracuje. Pokud bychom je totiž pečlivě a spolehlivě dokázali zpracovat, využívali bychom je daleko více ve prospěch svého zdraví, především co se týká prevence či zpřesnění diagnostiky.

Už na lékařských fakultách i některých středních školách se učí, že jestli se nemoc opravdu rozvine nebo ne, závisí na kombinaci mnoha faktorů. „Tak proč zmíněná data například o našem životním stylu, vrozených predispozicích DNA, či údaje z naší zdravotní a rodinné anamnézy vhodně nepropojit, aby nám pomohla prodloužit si aktivní zdraví?“ říká k prvotní motivaci zabývat se jimi systematicky Petr Štěpánek, spolumajitel a zakladatel společnosti Macromo.

Macromo chce právě co nejvíce propojit výsledky dlouhodobé genetiky, krevních testů a též životního stylu. S pomocí mobilní aplikace pak předávat personalizovaná doporučení založená na datech. Analýza DNA představuje investice do vlastního zdraví na celý život. Jelikož se v průběhu života nemění, provede se bezbolestně ze slin jen jednou, není nutné ji opakovat. „Co se týká krevních testů, tak my jsme první společností ve střední Evropě, která je zavedla do pohodlí domova. A postačí k tomu jen malé množství krve (500 mikrolitrů),“ říká Štěpánek.

Krev odebraná z vpichu do prstu se následně zašle ve zkumavce do jejich laboratoře a výsledky nás upozorní na aktuální stav našeho zdraví, na co bychom si měli ve své životosprávě dávat pozor. „Vytyčí nám obrazně řečeno „červené praporky“, které nám pak v kombinaci s genetickou predispozicí, dejme tomu např. pro diabetes (cukrovku) druhého typu ukáží, čeho se vyvarovat, aby u nás tato nemoc nepropukla,“ upřesňuje P. Štěpánek.

Stejné tomu je i u dalších nemocí jako např. kardiovaskulárních chorob, či při potížích se záněty kloubů, šlach, ale i rakoviny. Zároveň Petr Štěpánek podtrhuje, že v žádném případě nenahrazují roli lékaře. Naopak, prvotní výsledky získané preventivně doma, nás na doporučení Macroma dovedou v řadě případů do ordinace a pomohou zastavit nemoci ještě včas. Na druhé straně nechtějí v žádném případě těmito moderními metodami zdravotní prevence podporovat novodobé hypochondry.

Úplnou novinkou zaváděnou už nyní během září jsou „domácí“ testy střevního mikrobiomu jak u dospělých, tak u dětí. Dokáží stanovit jeho pestrost či naopak monotónnost, poskytnout informace, jestli se ve střevě nevyskytuje nějaká bakterie v příliš velkém množství, což by mohlo být spojeno s patogenními stavy. „Dokážeme vzorky odebrané doma štětičkou ze stolice a dodané do naší laboratoře porovnat i s mikrobiomy diabetiků, obézních lidí či těch s Crohnovu chorobou,“ poukazuje Štěpánek.

U dětí je pak důležité podchytit problémy se střevním mikrobiomem už v raném věku, což má pak velmi pozitivní vliv na jejich zdraví. „Nerovnováha střevního mikrobiomu vzniká často právě u dětí (ať po porodu císařským řezem, vliv má i (ne) kojení, nebo i přechodem na špatnou stravu). My bychom chtěli matkám umožnit pravidelné testování třeba každé tři měsíce. Dítěti by pak byla poskytnuta ta správná probiotika a předcházelo by se tím autoimunitním a zažívacím potížím,“ podotýká.

Postupně by Macromo chtělo poskytovat svoje služby nejen jednotlivým lidem jako v současnosti, ale i například lékařům. Už nyní spolupracují v rámce prevence s nemocnicemi a klinikami. Spatřují v tom budoucnost v podobě nástroje, který pomůže efektivnějšímu rozhodování lékařů.

„Není v jejich silách, aby velká množství dat z moderních technologií týkající se ať už střevního mikrobiomu, genetiky (DNA), krevních testů, ale i dat např. z chytrých hodinek mapujících řadu zdravotních parametrů, adekvátně v čase vyhodnotili a dali nám doporučení, co je pro nás v rámci prevence nejlepší. Chceme proto dodávat prioritní, personalizovaná, a hlavně relevantní data časem i lékařům,“ dodává k tomu Petr Štěpánek.

Česká společnost Macromo se zaměřuje na rozsáhlé analýzy dat z genetiky, laboratorních testů a zařízení (hodinky, mobily, aj.) mapujících naše zdraví. Jejím cílem je usnadnit přechod zdravotní péče od reaktivní léčby nemocí k proaktivnímu přístupu zaměřenému na cílenou prevenci a sebepéči. Petr Štěpánek, zakladatel a spolumajitel Macromo, se už jako student věnoval práci s pacienty s vzácnou Wilsonovo nemocí. A právě tam vznikla idea algoritmu, který by dokázal propojit veškerá zdravotní data a pomáhal lékařům při diagnostice tohoto těžko identifikovatelného onemocnění. Postupně rozšiřoval tento přístup i na diagnostiku dalších nemoci.