Zánět srdce neboli myokarditida je závažné a také poněkud zákeřné onemocnění – kvůli mírným nebo jen obecným příznakům totiž může zůstat dlouho bez povšimnutí. Naštěstí se ale jedná se spíše o vzácnou komplikaci. V tomto článku se podíváme, jak se zánět projevuje, jak probíhá diagnostika u lékaře i jak mu ideálně předcházet vhodnou prevencí.
Mezi nejběžnější příčiny zánětu srdce patří
infekce, v některých případech jej dokáže ale způsobit
i autoimunitní reakce nebo intoxikace. Podrobněji se na tyto příčiny
podíváme níže.
Zánět se často vyskytuje společně nebo v souvislosti s jinými
závažnými nemocemi (HIV / AIDS, borelióza a
další zdravotní komplikace), které samy postihují různé tkáně nebo
ničí imunitní systém a jeho schopnost se bránit před patogeny.
Infekční příčiny
Mezi infekčními příčinami zánětu srdce jsou na prvním místě různé virové infekce, zpravidla jde o enteroviry (nejčastěji viry Coxsackie A/B), herpesviry, adenoviry, ale i viry hepatitidy, příušnic či chřipky a jiných běžných nemocí. Virový zánět srdce může mít různou závažnost od lehkého průběhu bez příznaků až po vážné srdeční selhání.
Méně časté jsou pak ostatní druhy infekcí:
Toxické látky
Jednou z nejčastějších toxických látek, která způsobuje zánět srdce, je alkohol (tzv. alkoholová kardiomyopatie). Ten má negativní vliv nejen na játra, jak je všeobecně známo, ale také na celou srdeční svalovinu. Dochází k nárůstu hmoty srdce, zvětšení komor a zúžení stěn, což zabraňuje správné funkčnosti.
Mezi další tzv. kardiotoxické látky patří:
Autoimunitní onemocnění
Mezi nejčastější autoimunitní poruchy, které mohou vyvolat srdeční zánět, patří revmatická artritida nebo revmatická horečka a systémový lupus erythematodes. Tato onemocnění dokáží postihnout nejen srdce, ale i další orgány a části těla. Ve většině případů však příčina není jasná.
Alergie
Výjimečně může být za myokarditidu – zánět srdeční svaloviny – zodpovědná také alergická reakce na některé léky.
Poškození srdce toxickými látkami bývá trvalé a k úplnému uzdravení již nedojde. Úplná abstinence či vysazení látky, která tento problém způsobila, však alespoň zabrání dalšímu zhoršování.
Pokud zánět srdce vznikne v průběhu jiného onemocnění, pak jsou jeho
projevy nesprávně přičítány nějaké již známé nebo snáze
diagnostikovatelné komplikaci – samotný zánět srdce proto může zůstat
delší dobu neodhalen. Ale ani při samostatném srdečním
zánětu to není nijak jednoduché, příznaky mohou být často dosti
nespecifické.
Mírný průběh může být zcela bezpříznakový nebo může
svými projevy připomínat běžnou chřipku:
Teprve až při vážnějším stavu dochází již k jevům, které dobře signalizují problém. Typické jsou:
Ne vždy se tyto příznaky projevují všechny, zpravidla jen několik z nich. Navíc k nim může dojít i několik dní až týdnů po prodělání infekce, která zánět původně způsobila.
„Myokarditida je závažné a složité onemocnění srdce.
Složité především v jeho diagnostice. Nejčastějším vyvolávajícím
faktorem je prodělaná infekce, především virová. S tím souvisí prevence
zánětu srdce – pokud máte jakékoliv infekční onemocnění (virózu,
angínu), pak je velmi důležitý klid na lůžku a řádné vyléčení
nemoci.
Pokud se objeví varovné příznaky jako je bolest na hrudi, navštivte
lékaře, ať se léčba zahájí včas a předejde se
komplikacím."
V prvé řadě je důležité informovat lékaře o všech
prodělaných infekcích v poslední době. Nezapomínejte ani na ty
běžnější nemoci, jako je chřipka či zánět v oblasti žaludku a
střev.
Pro zjištění problémů se srdcem se používá sledování změn
v elektrokardiogramu (EKG) a pro zobrazení změn na srdci zase
magnetická rezonance nebo echokardiografie – ultrazvukové vyšetření
srdce. O přítomnosti zánětu v těle vypoví krevní
testy, konkrétně zvýšená hladina C-reaktivního proteinu a
leukocytů.
V některých případech je nutné odebrání vzorku tkáně
ze srdečního svalu (tzv. biopsie myokardu). To se provádí pomocí tzv.
srdeční katetrizace – zavedení cévky přes velkou žílu až
do srdce.
Při mírnějším průběhu zánětu mnoho lidí nevyhledá lékaře a problém tak zůstane delší dobu bez odpovídající léčby. Avšak ani při návštěvě ordinace není zcela vyhráno – lehčí zánět srdce s „chřipkovým“ průběhem nemusí být rozpoznán a diagnostikován ihned. Srdeční testy obvykle se provádějí až při neustupujících příznacích a po vyloučení jiných, častějších příčin.
Zánět dokáže vážně poškodit srdce nebo jeho části – v některých případech i natolik, že již nedosáhne stejné kondice jako před nemocí nebo nebude vůbec schopné plnohodnotně vykonávat svou funkci. V takovém případě hrozí i srdeční selhání, při kterém srdce nepřečerpá plnohodnotně krev v organismu. Nedochází tak k dostatečnému přívodu kyslíku a živin do různých částí těla, ani k odstraňování oxidu uhličitého a metabolického odpadu. To pak mívá celou řadu důsledků:
Dalším doprovodným rizikem je vznik srdeční arytmie, kterou způsobují chybné pohyby a atypické šíření vzruchů v důsledku nekrózy srdeční svaloviny poškozené zánětem. I samotné arytmie přitom mohou být smrtelné. Poškození srdce navíc může zasáhnout některé jeho nezbytné části a způsobit například vady chlopní. Dále hrozí také vznik krevních sraženin nebo nedokrvování.
Akutní a těžká myokarditida je vážné onemocnění, tudíž budete při
léčbě hospitalizováni. Zásadní je klid na lůžku, také
probíhá pravidelné monitorování životních funkcí.
Pokud je to možné, je zapotřebí léčit původní příčinu zánětu.
U infekčních zánětů srdce se podávají antibiotika. Při
bakteriálních zánětech srdce mají za úkol ničit samotného původce
onemocnění, u virových zánětů srdce zase preventivně zabraňují tomu,
aby bakterie napadly již poškozené tkáně. Při virové srdeční infekci se
používají také antivirotika.
Proti bolestem na hrudi lze podávat léky tišící bolest. Dobré je také potlačovat zánět. K tomu jsou nejčastěji využívané kortikosteroidy a v době rekonvalescence nesteroidní antiflogistika (Ibalgin, Aspirin). Ty by se ovšem neměly podávat v raných fázích nemoci.
Využívané jsou rovněž léky na posílení činnosti srdce a pro usnadnění jeho práce – např. ACE inhibitory, beta blokátory, vasodilatancia, digoxin, diuretika. Při poruše srdečního rytmu se nasazují antiarytmika.
Pokud je příčinou autoimunitní onemocnění, podávají se
imunosupresiva na potlačení nežádoucí imunitní reakce a
zánětlivosti. U zánětu srdce z intoxikace (a nejen z ní) je důležité
nevystavovat se toxinům, které by tkáň ještě více
poškozovaly. Absolutní omezení alkoholu by mělo pokračovat ještě
minimálně půl roku po kompletním vyléčení.
Ve velmi závažných případech, kdy již došlo k trvalému poškození
srdce, pomůže jen chirurgický zákrok pro opravu srdečních
vad nebo transplantace.
Zánětu srdce infekčního původu se lze z velké části bránit
poctivým doléčením nemocí, které mohou při přechození
napadat srdeční svalovinu. Sem patří například angína, střevní infekce
nebo i běžná chřipka. Při virovém onemocnění dodržujte klid,
zůstaňte v posteli, udělejte si teplý čaj a omezte námahu i stres. Proti
mnoha běžným infekcím se lze také očkovat.
Pokud se vyskytne jakýkoliv problém, vyhledejte lékaře. Přehlížené by
neměly být především varovné příznaky jako bolest na hrudi. Také
nevynechávejte pravidelné zdravotní kontroly, které mohou
odhalit bezpříznakové komplikace a umožní tak nasadit léčbu včas.
Pro obranyschopnost organismu samozřejmě pomáhá zdravý životní styl – vše od vyvážené stravy, přes pravidelný pohyb, až po omezení rizikových faktorů, jako je například konzumace alkoholu či nadužívání léčiv. Inspirovat se můžete názory a radami různých odborníků v našem podcastu Životozprávy:
Nezapomínejte také na dodržování zásad hygieny, základem je pravidelné mytí rukou pro prevenci infekcí.
Zánět srdce bývá nejčastěji infekčního, autoimunitního nebo
intoxikačního původu. Jedná se o vážné onemocnění, které se ne vždy
snadno odhaluje. V raných fázích či při mírném průběhu může mít
nespecifické nebo také chybějící příznaky. Nepodceňujte proto
pravidelné lékařské kontroly a prevenci, kterou můžete snížit riziko
onemocnění – škodí především přechození virových nákaz. Pokud
ucítíte bolest na hrudi nebo budete mít jakékoliv podezření na zdravotní
komplikace, vyhledejte lékaře.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje
odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte
s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK441847/
https://www.health.harvard.edu/a_to_z/myocarditis-a-to-z
https://www.webmd.com/heart-disease/myocarditis
https://www.msdmanuals.com/home/heart-and-blood-vessel-disorders/pericardial-disease-and-myocarditis/myocarditis
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/myocarditis/symptoms-causes/syc-20352539
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/23052-heart-inflammation
https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/myocarditis
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.