Mor, známý také jako černá smrt, je jednou z nejsmrtelnějších nemocí v historii lidstva. Tato nemoc kdysi způsobila několik pandemií, které zdecimovaly velké populace v různých částech světa. Přestože je tato bakteriální infekce léčitelná antibiotiky, stále dochází k výskytu případů, zejména v odlehlých oblastech s omezeným přístupem k lékařské péči.
Ačkoli se mor v mnoha částech světa vyskytuje sporadicky, stále
existují oblasti, kde je nemoc endemická, zejména v Jižní
Americe, Asii a Africe. Světová
zdravotnická organizace (WHO) a další mezinárodní organizace spolupracují
s místními zdravotními úřady na prevenci a kontrole moru. V České
republice hrozí riziko zavlečení nákazy z endemických oblastí.
Madagaskar je v současnosti nejvíce postiženou zemí. Je
zde každoročně hlášeno 200 případů, nejčastěji se jedná
o bubonickou formu.
Mor je tzv. zoonóza, tedy nemoc přenosná mezi zvířetem a
člověkem. Původcem infekce je gramnegativní bakterie Yersinia
pestis, velmi rezistentní mikrob jež dokáže v mrtvolách zvířat
i lidí přežívat až několik měsíců. Zdrojem i rezervoárem moru jsou
hlodavci, potkani, krysy, sysli nebo svišti. Mezi přenašeče moru pak patří
blechy (morová blecha), k člověku ji může zanést také kočka nebo
pes.
Plicní mor může být také přenášen vzdušnými
kapénkami od osoby k osobě při kašli nebo kýchání. Také se
může přenášet přímým stykem s nemocným člověkem nebo s uhynulým
zvířetem.
Nemoc probíhá v několika formách. Inkubační doba moru je 2–6 dní, u plicní formy je to 1–3 dny.
Nejběžnější forma. Začíná vysokou teplotou, třesavkou a schvácenosti. Dochází k zánětu a zduření lymfatických uzlin v tříslech, v podpaží a krku. Člověk může upadnout do bezvědomí. Smrtnost je 50–60 %, ale pokud jsou včas podána antibiotika, je nízká.
Jak už název naznačuje, postihuje plíce. Projevuje se horečkou, kašlem, dušností a bolestí na hrudníku. Smrtnost je téměř 90 %.
Ovlivňuje krevní oběh. Projevuje se horečkou, dochází k poruše srážení krve. Smrtnost je téměř stoprocentní a postižený umírá na selhání vnitřních orgánů.
„Mor je infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia
pestis, zdrojem jsou především hlodavci. Význam měl hlavně
v minulosti, kdy patřil mezi onemocnění s největší smrtností a častým
výskytem epidemií. Nejčastější forma je bubonická, neboli dýmějová,
projevuje se mimo jiné zduřením lymfatických uzlin, v kterých může
docházet ke krvácení, proto mají zduřelé uzliny charakteristickou černou
barvu.
Nyní se mor vyskytuje sporadicky v endemických oblastech jako je Jižní
Amerika, Asie a Afrika. Prevence spočívá v ochraně před kousnutím blech,
vyhýbáním se kontaktu s nemocnými či mrtvými zvířaty. Aktivní
imunizace vakcínou je vhodná především u osob pracujících v těchto
oblastech jako jsou lékaři nebo pracovníci laboratoří."
Díky moderní medicíně je mor léčitelný antibiotiky. Pokud je nemoc diagnostikována včas a léčba je zahájena rychle, prognóza je obvykle dobrá. Nicméně bez léčby může mor skončit smrtí během několika dní.
Prevence moru zahrnuje snížení kontaktu s infikovanými hlodavci a
blechami. V oblastech, kde je mor endemický, je důležité sledovat populace
hlodavců a provádět deratizaci, pokud je to nutné.
Prevence spočívá také v ochraně osob, které cestují do rizikových
oblastí. Tyto osoby mohou využít aktivní imunizace
vakcínou. Před cestou se dále doporučuje chemoprofylaxe antibiotiky
nebo sulfonamidy.
Mor měl v historii obrovský dopad na společnost.
Způsoboval masová úmrtí, což vedlo k demografickým a ekonomickým
změnám. Mnoho měst a vesnic bylo opuštěno a zemědělská produkce klesla.
Mor také vedl k sociálním změnám, protože lidé hledali vysvětlení a
viníky za nemoc, což vedlo k pronásledování menšin.
Na druhou stranu, mor také vedl k některým pozitivním změnám. Snížená
populace znamenala, že bylo více zdrojů na osobu, což vedlo
k ekonomickému růstu a inovacím.
Mor se také neblaze zapsal do vojenské historie. Během obléhání měst byly
používány morové mrtvoly jako v podstatě biologická zbraň
– byly katapultovány přes hradby do města, aby infikovaly
obyvatele.
Vědecký výzkum moru začal již v 19. století, kdy byla
bakterie Yersinia pestis poprvé identifikována. Výzkum moru vedl
k objevení mnoha základních principů bakteriologie a infekčních
nemocí.
Mor se díky své devastující síle a dopadu na společnost stal inspirací
pro mnoho umělců, spisovatelů i filmařů. Umělci často zobrazovali mor
jako symbol smrti, zkázy a lidského utrpení.
V literatuře se mor objevil v dílech jako je Dekameron od
Giovanni Boccaccio, kde skupina mladých lidí vypráví příběhy, aby se
zabavili během morové epidemie ve Florencii. V moderní době se zase
proslavil román Mor od Alberta Camuse, který zkoumá lidskou
reakci na náhlou a nevysvětlitelnou epidemii v alžírském
městě Oran.
Mor je jednou z nejvíce devastujících nemocí v historii lidstva, ale
díky moderní medicíně a vědeckému výzkumu je nyní lépe kontrolován.
Přesto je důležité neustále bdít a být připraven na možnost nových
výskytů, zejména v oblastech s vysokým rizikem. Historie moru nám
připomíná, jak může jedna nemoc změnit průběh dějin a ovlivnit celé
civilizace.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje
odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte
s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/plague/symptoms-causes/syc-20351291
https://www.nzip.cz/clanek/1162-mor
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/mor-yersinia-pestis-blecha-a-clovek.pdf
https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/m/mor/zakladni-informace/
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.