Definice panické poruchy

Panická porucha je duševní porucha, která se projevuje náhlými a opakovanými záchvaty intenzivního strachu a úzkosti, které mohou trvat několik minut až hodin. Tyto záchvaty, označované jako panické ataky, mohou nastat bez zjevného důvodu a často přicházejí neočekávaně.

 

Osoby s panickou poruchou mohou zažívat pocit blízké smrti nebo strach ze ztráty kontroly nad svými reakcemi. Kvůli obavě před dalšími záchvaty může jedinec upravit své chování, což může vést k izolaci nebo vyhýbání se konkrétním situacím.

 

Příznaky panické poruchy

• Náhlý nástup úzkosti, často bez zjevného spouštěče.
• Zrychlený srdeční tep.
• Pocit nedostatku vzduchu nebo dusivý pocit.
• Třes či chvění.
• Bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi.
• Neuvěřitelný strach ze smrti nebo pocit blížícího se šílenství.
• Závrať nebo pocit na omdlení.
• Úzkost a strach z opakování záchvatu.

 

Je důležité si uvědomit, že příznaky panické poruchy mohou být velmi podobné příznakům jiných zdravotních problémů, například srdečních onemocnění. Pokud zažijete některé z těchto příznaků, je důležité co nejdříve vyhledat lékaře.

 

Příčiny vzniku panické poruchy

Přesné příčiny panické poruchy nejsou plně známy, avšak většina odborníků se domnívá, že se jedná o kombinaci genetických faktorů, chemické nerovnováhy v mozku a vlivů životního prostředí.

 

• Genetické faktory – osoby s rodinnou anamnézou panické poruchy mají vyšší pravděpodobnost rozvoje této poruchy.
• Chemická nerovnováha v mozku, zejména spojená s neurotransmitery jako je serotonin.
• Vážné životní události, jako je ztráta blízké osoby, mohou být pro někoho spouštěčem.
• Chronický stres nebo trauma mohou rovněž přispět k vývoji panické poruchy.

 

Diagnostika panické poruchy

Pro stanovení diagnózy panické poruchy lékaři často začínají fyzikálním vyšetřením, aby vyloučili jiné možné zdravotní problémy, například se srdcem. Pokud nejsou nalezeny zjevné fyzické příčiny, může být pacient odkázán na psychiatra nebo psychologa.

 

Diagnostika panické poruchy u specialisty na duševní zdraví může zahrnovat:

 

• Rozhovor o anamnéze: Lékař bude chtít vědět o vašich symptomech, jejich frekvenci a délce trvání.
• Psychologické testy pro zhodnocení vašeho duševního stavu.
• Dotazníky či škály pro zhodnocení závažnosti vašich příznaků.

 

Léčba panické poruchy

Léčba panické poruchy může mít podobu farmakoterapie, psychoterapie nebo kombinace obojího. Cílem léčby je mírnit nebo zastavit příznaky a pomoci osobě lépe zvládat stresové situace, které mohou vyvolávat panické ataky.

 

Hlavními způsoby léčby jsou:

 

• Léky, zejména antidepresiva a benzodiazepiny, jsou často předepisovány pro léčbu panické poruchy. Je důležité konzultovat se svým lékařem možné vedlejší účinky a interakce s jinými léky.
• Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie, je považována za jednu z nejúčinnějších forem léčby panické poruchy.
• Relaxační techniky a meditace mohou pomoci zmírnit symptomy a zlepšit celkovou kvalitu života pacientů s panickou poruchou.

 

Prevence a sebepomoc

Ačkoli není vždy možné zcela zabránit výskytu panické poruchy, existují určité kroky, které můžeme podniknout k jejímu zmírnění:

 

• Vyhněte se kofeinu a alkoholu, obojí může vyvolat záchvaty paniky u citlivých lidí.
• Vyhledejte terapii nebo poradenství, abyste se naučili techniky zvládání náročných situací.
• Zůstaňte ve spojení s blízkými, izolace může zhoršit příznaky.
• Cvičte techniky snižující stres, jako je hluboké dýchání, meditace a progresivní svalová relaxace.
• Pravidelná fyzická aktivita může pomoci snížit frekvenci a závažnost záchvatů paniky.
• Existují také bylinky a doplňky stravy, které uklidňují nervy, například kozlík lékařský nebo třezalka. V případě užívání psychofarmak se však poraďte s lékařem, jejich kombinace se zpravidla nedoporučuje.

 

Dopady panické poruchy na život jedince

Panická porucha může mít významný dopad na každodenní život osoby. Tyto dopady mohou zahrnovat:

 

• Profesní problémy: Obtíže se soustředěním nebo vykonáváním každodenních úkolů mohou vést k problémům v práci nebo škole.
• Sociální izolace: Strach z panických atak může vést k vyhýbání se společenským situacím nebo místům, kde se tyto záchvaty dříve vyskytly.
• Fyzické komplikace: Opakovaný stres a úzkost mohou vést k fyzickým problémům, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční problémy a vysoký krevní tlak.
• Deprese: Mnoho lidí s panickou poruchou také trpí depresemi, což může zvyšovat riziko sebepoškozování nebo sebevraždy.

 

Mýty a omyly o panické poruše

I přes veškeré informace dostupné veřejnosti existuje mnoho mylných představ a mýtů o panické poruše, které mohou komplikovat porozumění a léčbu této nemoci. Některé z těchto mýtů zahrnují:

 

• Panické ataky jsou pouze projevem slabosti: Panická porucha je skutečné duševní onemocnění, ne výsledek slabosti nebo nedostatku sebeovládání.
• Lidé s panickou poruchou si to „jenom vymýšlí“: Příznaky panické poruchy jsou skutečné a mohou být pro jedince velmi náročné.
• Panická porucha je výsledkem traumatu: Ačkoli trauma skutečně může zvýšit riziko vzniku panické poruchy, mnoho lidí s touto poruchou nemá v anamnéze žádné významné traumatické události.
• Lidé s panickou poruchou jsou nebezpeční: Panická porucha sama o sobě nečiní jedince nebezpečným pro ostatní.

 

FAQ: Nejčastější otázky o panické poruše

Zde jsou odpovědi na některé často kladené otázky o panické poruše:

 

• Co způsobuje panickou poruchu?

Existuje mnoho faktorů, včetně genetiky, biologie a životních zkušeností, které mohou přispět k rozvoji panické poruchy.

 

• Je možné úplně vyléčit panickou poruchu?

Zatímco někteří lidé zaznamenají díky léčbě návrat k původnímu fungování, jiní mohou mít chronické příznaky, které vyžadují dlouhodobou léčbu.

 

• Je panická porucha dědičná?

Existuje určitá genetická predispozice pro panickou poruchu, avšak není to jediný faktor, který přispívá k jejímu vývoji.

 

Doporučení pro osoby trpící panickou poruchou

Pokud trpíte panickou poruchou nebo máte pocit, že byste mohli mít příznaky, důrazně doporučujeme:

 

• Poradit se s lékařem nebo specialistou na duševní zdraví co nejdříve.
• Informovat se o panické poruše a dostupných léčebných možnostech.
• Hledat podporu od rodiny, přátel nebo skupin podpory.
• Praktikovat relaxační techniky a techniky redukce stresu.

 

Závěr

Panická porucha je vážné duševní onemocnění, které může výrazně ovlivnit kvalitu jedincova života. Díky správné léčbě a podpoře je však možné zvládat příznaky a vést plnohodnotný život. Pokud máte pocit, že můžete trpět panickou poruchou, je důležité kontaktovat lékaře nebo specialistu na duševní zdraví co nejdříve.

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.

Zdroje