Zánět srdce: příznaky, léčba a prevence

Zánět srdce neboli myokarditida je závažné a také poněkud zákeřné onemocnění – kvůli mírným nebo jen obecným příznakům totiž může zůstat dlouho bez povšimnutí. Naštěstí se ale jedná se spíše o vzácnou komplikaci. V tomto článku se podíváme, jak se zánět projevuje, jak probíhá diagnostika u lékaře i jak mu ideálně předcházet vhodnou prevencí.

Mezi nejběžnější příčiny zánětu srdce patří infekce, v některých případech jej dokáže ale způsobit i autoimunitní reakce nebo intoxikace. Podrobněji se na tyto příčiny podíváme níže.

Zánět se často vyskytuje společně nebo v souvislosti s jinými závažnými nemocemi (HIV / AIDS, borelióza a další zdravotní komplikace), které samy postihují různé tkáně nebo ničí imunitní systém a jeho schopnost se bránit před patogeny.

Pokud zánět srdce vznikne v průběhu jiného onemocnění, pak jsou jeho projevy nesprávně přičítány nějaké již známé nebo snáze diagnostikovatelné komplikaci – samotný zánět srdce proto může zůstat delší dobu neodhalen. Ale ani při samostatném srdečním zánětu to není nijak jednoduché, příznaky mohou být často dosti nespecifické.

Mírný průběh může být zcela bezpříznakový nebo může svými projevy připomínat běžnou chřipku:

• únava
• bolesti svalů
• bolesti kloubů
• horečka

Teprve až při vážnějším stavu dochází již k jevům, které dobře signalizují problém. Typické jsou:

• bolesti na hrudi
• srdeční arytmie
• těžkost na prsou
• dýchací obtíže
• dušnost
• otoky
• bušení srdce

Ne vždy se tyto příznaky projevují všechny, zpravidla jen několik z nich. Navíc k nim může dojít i několik dní až týdnů po prodělání infekce, která zánět původně způsobila.

V prvé řadě je důležité informovat lékaře o všech prodělaných infekcích v poslední době. Nezapomínejte ani na ty běžnější nemoci, jako je chřipka či zánět v oblasti žaludku a střev.

Pro zjištění problémů se srdcem se používá sledování změn v elektrokardi­ogramu (EKG) a pro zobrazení změn na srdci zase magnetická rezonance nebo echokardiografie – ultrazvukové vyšetření srdce. O přítomnosti zánětu v těle vypoví krevní testy, konkrétně zvýšená hladina C-reaktivního proteinu a leukocytů.

V některých případech je nutné odebrání vzorku tkáně ze srdečního svalu (tzv. biopsie myokardu). To se provádí pomocí tzv. srdeční katetrizace – zavedení cévky přes velkou žílu až do srdce.

Zánět dokáže vážně poškodit srdce nebo jeho části – v některých případech i natolik, že již nedosáhne stejné kondice jako před nemocí nebo nebude vůbec schopné plnohodnotně vykonávat svou funkci. V takovém případě hrozí i srdeční selhání, při kterém srdce nepřečerpá plno­hodnotně krev v organismu. Nedochází tak k dostatečnému přívodu kyslíku a živin do různých částí těla, ani k odstraňování oxidu uhličitého a metabolického odpadu. To pak mívá celou řadu důsledků:

• dušnost
• otoky
• zasažení nervové soustavy a intelektu
• svalová slabost
• únava
• zhoršená detoxikace v játrech

Dalším doprovodným rizikem je vznik srdeční arytmie, kterou způsobují chybné pohyby a atypické šíření vzruchů v důsledku nekrózy srdeční svaloviny poškozené zánětem. I samotné arytmie přitom mohou být smrtelné. Poškození srdce navíc může zasáhnout některé jeho nezbytné části a způsobit například vady chlopní. Dále hrozí také vznik krevních sraženin nebo nedokrvování.

Akutní a těžká myokarditida je vážné onemocnění, tudíž budete při léčbě hospitalizováni. Zásadní je klid na lůžku, také probíhá pravidelné monitorování životních funkcí.

Pokud je to možné, je zapotřebí léčit původní příčinu zánětu. U infekčních zánětů srdce se podávají antibiotika. Při bakteriálních zánětech srdce mají za úkol ničit samotného původce onemocnění, u virových zánětů srdce zase preventivně zabraňují tomu, aby bakterie napadly již poškozené tkáně. Při virové srdeční infekci se používají také antivirotika.

Zánětu srdce infekčního původu se lze z velké části bránit poctivým doléčením nemocí, které mohou při přechození napadat srdeční svalovinu. Sem patří například angína, střevní infekce nebo i běžná chřipka. Při virovém onemocnění dodržujte klid, zůstaňte v posteli, udělejte si teplý čaj a omezte námahu i stres. Proti mnoha běžným infekcím se lze také očkovat.

Pokud se vyskytne jakýkoliv problém, vyhledejte lékaře. Přehlížené by neměly být především varovné příznaky jako bolest na hrudi. Také nevynechávejte pravidelné zdravotní kontroly, které mohou odhalit bezpříznakové komplikace a umožní tak nasadit léčbu včas.

Zánět srdce bývá nejčastěji infekčního, autoimunitního nebo intoxikačního původu. Jedná se o vážné onemocnění, které se ne vždy snadno odhaluje. V raných fázích či při mírném průběhu může mít nespecifické nebo také chybějící příznaky. Nepodceňujte proto pravidelné lékařské kontroly a prevenci, kterou můžete snížit riziko onemocnění – škodí především přechození virových nákaz. Pokud ucítíte bolest na hrudi nebo budete mít jakékoliv podezření na zdravotní komplikace, vyhledejte lékaře.

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK441847/

https://www.he­alth.harvard.e­du/a_to_z/myo­carditis-a-to-z

https://www.web­md.com/heart-disease/myocarditis

https://www.msdma­nuals.com/home/he­art-and-blood-vessel-disorders/peri­cardial-disease-and-myocarditis/my­ocarditis

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/my­ocarditis/sym­ptoms-causes/syc-20352539

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/23052-heart-inflammation

https://www.hop­kinsmedicine.or­g/health/condi­tions-and-diseases/myocar­ditis