Zánět Achillovy šlachy, lékařský zvaný tendinitida, se projevuje otokem a bolestí ve spodní části nohy. Vyskytuje se zejména u běžců či jiných sportovců, ale vlivem přirozeného stárnutí či výskytem artritidy hrozí často i u starších ročníků. Tento článek si klade za cíl poskytnout o tomto problému komplexní přehled.
Šlacha spojuje sval lýtkový (gastrocnemius) s patní kostí (calcaneus). Achillova šlacha je naše nejpevnější šlacha, která v rámci pohybu plní nepostradatelné funkce:
Achillova šlacha přenáší sílu lýtkového a podkolenního svalu na patní kost. To umožňuje pohyb nohy v kotníku, jako je obyčejná chůze, chůze po schodech, běh, skákání a podobně. Při každém takovém pohybu se na ní přenáší váha celého těla.
Achillova šlacha podporuje stabilitu kotníku a umožňuje tak například i postoj na špičkách nohou.
Při pohybu jako je skákání Achillovka funguje v podstatě jako pružina, která udržuje energii. To umožňuje efektivnější pohyb nohy.
Achillova šlacha začíná již uprostřed lýtka a táhne se až k patě. Spojuje lýtkový sval v zadní části nohy s patní kostí.
Achillovu šlachu tvoří silná vlákna kolagenu, elastinu a proteoglykanů. Tato vlákna nejsou orientována vertikálně, ale jsou uspořádána do spirálovité struktury, což zajišťuje odolnost a pevnost této šlachy. Stejně jako u ostatních šlach, každou vrstvu Achillovy šlachy obklopuje vrstva buněk paratenonu, která zajišťuje průtok krve do šlachy a lubrikuje její pohyb.
Zánět Achillovy šlachy bývá často způsoben opakovaným nebo intenzivním namáháním Achillovy šlachy, zejména pak u lidí, kteří sportují jen nárazově nebo kteří náhle zvýšili intenzitu pohybu. Struktura Achillovy šlachy se navíc s věkem oslabuje, což může způsobit, že je čím dál náchylnější k poranění.
Mezi rozličné příčiny a přispívající faktory může patřit:
Rizikové mohou být obecně ty sportovní aktivity, u kterých dochází k nárazům do pevné podložky, rychlým změnám směru nebo prudkým odrazům – typicky třeba tenis, basketbal či fotbal.
Mikrotraumata jsou malá, opakovaná poškození a stresová zatížení, které vznikají v důsledku opakovaných pohybů nebo přetěžování. Mohou být jedním z přispívajících faktorů zánětu Achillovy šlachy.
Při běhu se Achillova šlacha opakovaně natahuje a stahuje, přičemž
při nesprávné technice běhu (viz níže) se může zvýšit stres a tlak na
tuto šlachu. Před během je proto důležité se pořádné protáhnout.
Obuv, která nezajišťuje dostatečnou podporu nebo absorpci nárazů, může rovněž přispět ke vzniku zánětu.
V některých případech mohou pomoci vhodné vložky do bot.
Některé abnormality způsobují špatnou distribuci tlaku a zátěže na tuto šlachu. Může jít například o ploché nohy nebo nedostatečnou flexibilitu kotníku a lýtkových svalů.
Nedostatek estrogenu u žen po menopauze může snížit elasticitu šlach a zvýšit riziko poranění a zánětu.
Nedostatečná výživa nebo nedostatek určitých živin může mít vliv na
zdraví šlach a svalů. Důležité jsou mimo jiné omega 3, zinek nebo vitamin B6. Zkuste
proto do svého jídelníčku zahrnout více ryb, ořechů, semínek a listové
zeleniny.
K rozvoji zánětu Achillovy paty mohou být náchylnější zejména osoby
s onemocněním revmatoidní artritidy. Mezi další rizikové faktory patří
zejména diabetes
mellitus a nadváha/obezita.
Běh je pro obecně zdravé lidi velmi prospěšná aktivita. To však platí jen když je vykonávána správně, jinak si můžeme paradoxně uškodit – třeba právě zánětem achillovky. Mezi časté běžecké zlozvyky patří:
Bolest v oblasti Achillovy šlachy patří mezi nejčastější příznaky zánětu. Mírná a tupá bolest nebo naopak silná až palčivá bolest obvykle začíná v zadní části nohy nebo nad patou po běhu nebo jiné aktivitě. Bolest se však může šířit i do okolních oblastí. Bolest může dále doplňovat:
„Zánět Achillovy paty se nejčastěji rozvíjí vlivem jejího dlouhodobého přetěžování. Další důvody vzniku zánětu jsou úrazy nebo chronická onemocnění, jako je revmatoidní artritida. Mezi rizikové faktory patří např. obezita, diabetes a nevhodná obuv. Při potížích s Achillovou patou neváhejte navštívit lékaře, který zvolí vhodnou léčbu.“
Lékař během prohlídky jemně stlačí postiženou oblast, aby zjistil, kde přesně se projevuje bolest, citlivost nebo otok. Také zhodnotí pružnost, uspořádání, rozsah pohybu a reflexy nohy a kotníku. Následně může doporučit nějaký zobrazovací test k přesnějšímu posouzení stavu:
V případech mírného a středně těžkého zánětu je obvykle účinná již konzervativní léčba, tedy zmírnění bolesti, snížení zánětu a podpoře hojení šlachy. Základem je obvykle odpočinek, ledování a protizánětlivé léky (např. ibuprofen).
To mohou navíc doplnit i další postupy v rámci fyzioterapie. Pokud se stav dlouho nelepší nebo se dokonce zhoršuje, mohou přijít na řadu chirurgické postupy. Tohle jsou některé z možností:
Fyzioterapeuti předepisují specifická cvičení pro protahování a posilování, aby podpořili hojení a posílení Achillovy šlachy.
Vložka do bot (popř. jen klín, který mírně zvedne paty) může poskytnout oporu a zmírnit tlak působící na Achillovu šlachu.
Kompresní obvazy, případně kompresní punčochy či ponožky, mohou snížit otok a podpořit cirkulaci krve.
Oprava Achillovy šlachy, zejména pokud došlo k přetržení. Chirurg spojí poškozené částí šlachy a zajistí jejich pevné spojení.
Zákrok, při kterém je Achillova šlacha řezána a poté prodloužena. Tím se snižuje napětí na šlachu a zajistí se lepší hojení.
Neinvazivní procedura, při které se aplikují rázové vlny na postiženou oblast k stimulaci hojení šlachy.
Zánětu Achillovy šlachy sice nelze vždy zcela zabránit, můžete však přijmout opatření, která podstatně sníží riziko:
Se zánětem Achillovy šlachy mohou nastat různé komplikace a následky, zejména pokud není řádně diagnostikován a léčen. Některé z komplikací a následků mohou být:
Achillova šlacha zajišťuje pohyb nohy a kotníku, a proto je důležité ji chránit. Zánět této šlachy je bolestivým a nepříjemným stavem, který může být způsoben nadměrným zatížením, nesprávnou technikou běhu a anatomickými abnormalitami. Včasná diagnostika a správná léčba zánětu Achillovy šlachy jsou klíčové pro zajištění rychlého uzdravení, minimalizaci komplikací a následků a obnovení normální funkce šlachy a spodní končetiny. Neméně důležitá je i prevence, obzvláště u sportů.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.hss.edu/condition-list_achilles-tendon.asp
https://www.pennmedicine.org/for-patients-and-visitors/patient-information/conditions-treated-a-to-z/achilles-tendonitis
https://my.clevelandclinic.org/health/body/21927-achilles-tendon
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/achilles-tendinitis/symptoms-causes/syc-20369020
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/achilles-tendinitis/diagnosis-treatment/drc-20369025
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.