Karpální tunel: příznaky, projevy a léčba

Syndrom karpálního tunelu je útlakový syndrom, které postihuje ruku a zápěstí. Může se projevovat bolestí, brněním, necitlivostí a slabostí ruky. Jedná se o poměrně častou komplikaci, která ovlivňuje každodenní život lidí, zejména těch, kteří jsou vystaveni opakovaným pohybům rukou nebo k potížím mají genetické predispozice.

pilulka
pilulka

Co je karpální tunel

Karpální tunel je úzký průchod v zápěstí, který tvoří zápěstní kost (karpální kosti) a pevné vazy. Skrz tento tunel prochází flexorový šlachový plát, který ovládá pohyby prstů, a také nervová vlákna, z nichž je nejdůležitější středový nerv (nervus medianus). Při syndromu karpálního tunelu dochází právě k jeho stlačení v této oblasti.

Problém s karpálním tunelem může výrazně omezit každodenní činnosti a kvalitu života postižených osob. Často postihuje lidi, kteří provádějí opakované pohyby rukou, například při práci s počítačem, skládání, montáži nebo při hraní na hudební nástroje. Syndrom je také spojován s určitými rizikovými faktory, jako jsou zánětlivá onemocnění a genetická predispozice.

Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:

„Syndrom karpálního tunelu je útlakový syndrom n. medianus. Patří mezi nejčastější nemoci z povolání z dlouhodobého jednostranného přetěžování fyzickými činnostmi. K hlavní prevenci před vznikem tohoto onemocnění patří správné ergonomické uspořádání na pracovišti, pravidelné přestávky a nápomocné může být také cvičení a protahování."

Příznaky karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se nejčastěji projevuje následujícími symptomy:
 

  • nepohodlí v oblasti zápěstí, dlaně a prstů
  • bolest
  • pálení
  • mravenčení či brnění
  • znecitlivění, zejména v prsteníčku nebo malíčku
     

Bolest často doprovází snížená svalová síla, jež omezuje chytání, držení anebo manipulaci s předměty. Výjimkou není ani zvýšení bolesti či mravenčení v noci, která může vést i k problémům se spánkem.

Identifikace rizikových faktorů

Nejčastěji bývá syndrom karpálního tunelu způsoben opako­vanými pohyby zápěstí – jedná se hlavně o práci s počítačem (klikání myší i psaní na klávesnici).
 

Dalším rizikovým faktorem je nadměrné zátěž na zápěstí, jako je například zvedání či nesení těžkých břemen, používání ručních nástrojů nebo vykonávání činností vyžadujících opakovaný ohyb zápěstí. Také může vzniknout vlivem úrazu.
 

Syndrom karpálního tunelu se častěji objevuje u žen, jako příčina vzniku se mimo jiné uvádí hormonální změny vlivem antikoncepce, těhotenství nebo menopauzy. V neposlední řadě riziko tohoto syndromu může zvýšit dědičnost.

Diagnostické metody a postupy

Základem je fyzické vyšetření zahrnující testy síly, citlivosti, reflexů a pohybů ruky a prstů. Lékař se dále dotáže na podrobnosti příznaků a možných rizikových faktorů.
 

Užitečným diagnostickým nástrojem je pak elektromyografie (EMG), která měří elektrickou aktivitu svalů a nervů. Při karpálním tunelu může být EMG použita k určení místa stlačení nervu a jeho závažnosti.

Léčba karpálního tunelu

Když se podíváme na samotnou léčbu karpálního tunelu, zjistíme, že existuje několik způsobů, jak k ní přistupovat. Obecně platí, že rekonvalescence karpálního tunelu je záležitostí pravidelnosti a je na místě se vždy nejprve poradit s lékařem.
 

Konzervativní metody
 

  • Změna ergonomie: Jde o změny ve způsobu, jakým používáme ruce a provádíme opakované pohyby zápěstí. To zahrnuje správnou polohu zápěstí při práci, omezení opakovaných pohybů či zvážení pořízení ergonomické či vertikální počítačové myši.
  • Fyzioterapie a rehabilitace: Cvičení na posílení a uvolnění svalů v oblasti zápěstí je jedním z nejúčinnějších způsobů úlevy. Ve vážnějších případech se doporučuje navštívit fyzioterapeuta, který může doporučit ortézu, jež pomáhá držet zápěstí v neutrálním postavení a omezuje stlačení nervu. Pomoci při bolestech může i tejpování oblasti karpálního tunelu.
  • Užívání léků a protizánětlivých prostředků: Lékaři často doporučují užívání protizánětlivých léků, které pomáhají zmírnit zánět a bolest, jedná se o léky jako je ibuprofen. V případě vážnějších případů může být podána kortikosteroidní injekce přímo do místa karpálního tunelu pro zmírnění zánětu. Také se doporučuje zvýšení přísunu vitamínu B6

Chirurgické možnosti

Pokud bolest i navzdory využití konzervativních metod stále přetrvává a dochází k oslabení svalů či snížení citlivosti v zápěstí, pak se zvažuje chirurgický zákrok:
 

  • Karpální tunelová dekomprese: Jedná se o uvolnění tlaku na nerv odstraněním překážek, jako je přebytečná tkáň, která by na nerv mohla tlačit.
  • Endoskopická karpální tunelová dekomprese: Prin­cip tohoto zákroku je velmi podobný, jen se provádí pomocí endoskopu – úzké trubice s kamerou, která se zavádí přes malé řezy. Endoskop umožňuje chirurgovi uvolnit tlak na nerv, přičemž se minimalizuje velikost řezu a pooperační bolest.
     

Další metody

Existují také případy, kdy k léčbě karpálního tunelu mohou potenciálně pomoci i metody na bázi terapeutických a jiných procedur. Tyto postupy je ale třeba nejprve konzultovat s lékařem.
 

  • Akupunktura: Jedná se o tradiční čínskou léčebnou metodu, při které se tenké jehličky vkládají do specifických bodů na těle. Akupunktura může pomoci uvolnit svalové napětí, snížit zánět a zlepšit průtok energie, což pomáhá zmírnit bolest a brnění spojené s karpálním tunelem.
  • Masáže: Podobný efekt uvolnění svalového napětí a zvýšení průtoku krve mohou mít i masáže.
  • Terapeutické metody: Některé terapeutické procedury, jako je ultrazvuková terapie nebo elektroterapie, se používají pro zmírnění bolesti a snížení zánětu v oblasti zápěstí. Tyto metody mohou mít za cíl, stejně jako metody předchozí, zlepšení průtoku krve, podporu hojení a minimalizaci bolesti

Prevence a opatření ke snížení rizika karpálního tunelu

Základem prevence je především správná ergonomie při práci na počítači či u stolu. Ujistěte se, že máte správně nastavenou výšku stolu a židle, aby byly vaše paže a zápěstí ve správné poloze při psaní a používání klávesnice nebo myši. Dopřejte si pravidelné menší pauzy a protahujte svaly ruky a zápěstí, zejména pokud provádíte opakované pohyby nebo jste v jedné poloze po delší dobu.
 

Při provádění jiných rizikových činností, jako je například zdvihání těžkých předmětů, používejte správné techniky, které minimalizují tlak a napětí na zápěstí. Nenoste příliš těžké předměty a vyhněte se dlouhodobému vystavování přetížení a zátěži na zápěstí i jiné části těla. Pokud je to možné, rozložte opakované pohyby mezi různé svalové skupiny a nezatěžujte jednu část těla příliš dlouho

Prognóza a dlouhodobé vyhlídky

Vývoj problémů s karpálním tunelem se u různých jedinců může podstatně lišit. U některých osob mohou příznaky postupně ustupovat a mizet i bez léčby, zatímco u jiných se mohou příznaky zhoršovat nebo se stát chronickými. Většinou však platí, že bez léčby se příznaky nezlepší a mohou se projevovat stále častěji a intenzivněji.

Úspěšnost léčby karpálního tunelu závisí na různých faktorech, včetně závažnosti a doby trvání příznaků, věku pacienta, pohlaví a způsobu léčby. Konzervativní metody léčby, jako jsou změny životního stylu, fyzioterapie a užívání léků, mohou u mnoha pacientů vést k úlevě od příznaků a zlepšení funkce ruky. Nicméně, pokud konzervativní léčba nepřináší dostatečné zlepšení, chirurgický zákrok se obvykle považuje za účinnou možnost.

Komplikace spojené s karpálním tunelem jsou spíše vzácné, zejména pokud se syndrom správně léčí pod dozorem lékaře. Nicméně, pokud se karpální tunel neléčí nebo se neléčí správně, mohou se vyskytnout komplikace, jako je trvalá slabost svalů ruky, atrofie svalů nebo dokonce i omezení funkce ruky.

Závěr

Syndrom karpálního tunelu je problém, kdy dochází ke stlačení nervu v zápěstí, což vede k bolesti, brnění a slabosti či znecitlivění ruky. Do rizikových skupin patří osoby s opakovanými pohyby rukou, zánětlivými onemocněními a genetickou predispozicí. Kon­zervativní léčba zahrnuje změny životního stylu, ergonomii, fyzioterapii či rehabilitaci a užívání léků. Chirurgický zákrok se používá až v případech, kdy konzervativní léčba nepřináší dostatečné zlepšení. Nicméně včasné řešení problému s lékařem výrazně zlepšuje prognózu a minimalizuje riziko komplikací.

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK448179/

https://www.he­althdirect.gov­.au/carpal-tunnel-syndrome

https://www.y­alemedicine.or­g/conditions/car­pal-tunnel-syndrome

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/carpal-tunnel-syndrome/symptoms-causes/syc-20355603

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/4005-carpal-tunnel-syndrome

https://www.hop­kinsmedicine.or­g/health/condi­tions-and-diseases/carpal-tunnel-syndrome

https://www.he­althline.com/he­alth/carpal-tunnel-syndrome

https://www.me­dicalnewstoda­y.com/articles/184337

Autor článku

Bc. Marie Siatka

Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.