Trávení je nezbytný biologický proces, který umožňuje tělu zpracovat potravu, extrahovat z ní živiny a energii a odstranit nepotřebné látky. Správné trávení hraje klíčovou roli v udržení našeho zdraví. Vše probíhá díky celému souboru orgánů a struktur v lidském těle, které navzájem spolupracují. V našem článku se podíváme, z čeho se trávicí soustava skládá i jak celý systém funguje.

Náš trávicí systém se skládá z celé řady orgánů, kterými potrava prochází, ale i z pomocných orgánů a žláz, které tvoří enzymy a jinou sekreci pro správné trávení.

• Ústa + sliny: Vstupní část trávicího ústrojí a také spolu s vylučovací soustavou jediná část, jejíž činnost dokážeme plně regulovat vůlí. Po polknutí již trávení probíhá na základě reflexivního pohybu hladké svaloviny a produkce odpovídajících tělesných šťáv. V ústech tvoří trávicí ústrojí nejen zuby, ale také jazyk a malé i velké slinné žlázy, které produkují sliny.
• Jícen: Jedná se o „spojovací trubici“ mezi ústy a žaludkem. Ta je ve vrchní části navazující na ústa ještě pokrytá kosterní svalovinou, kterou můžeme ovládat vůlí při polykání, zatímco ve spodních dvou třetinách se nachází hladká svalovina, která pracuje reflexivně po přijmutí potravy. U dospělého člověka je délka jícnu 23 až 28 cm. V klidovém stavu na šířku jícen měří zhruba 1,5 cm a je předozadně zploštělý. Je však velmi elastický a během přijímání potravy se dokáže roztáhnout až na dvojnásobnou velikost.
• Žaludek + žaludeční šťávy: Nejdůležitější orgán pro zpracování potravy před vstřebáváním živin. Žaludek navazuje na jícen a z druhé strany z něj vychází dvanáctník. Je uložený pod levou bránicí mezi slezinou a játry. Má vypouklý tvar a je velmi flexibilní. Jeho velikost se mění v závislosti na míře naplnění. Jedná se o vak se svaly, které je schopný se stahovat a také vylučovat trávicí šťávy, které jsou velmi agresivní a obsahují například i kyselinu chlorovodíkovou. Vnitřní strana je pokrytá hlenem, aby vnitřní prostředí nenarušilo samotnou tkáň žaludku.
• Tenké střevo + střevní sekrece: První z konečných částí trávicí soustavy. Jedná s o trávicí trubici mezi žaludkem a tlustým střevem. Jak již napovídá název, tato část je sice dlouhá, ale užší (tenčí) než následující tlusté střevo. Je cca 3 až 5 metrů dlouhé a 3 až 3,5 cm široké. Jeho plocha dosahuje až 300 m2. To je pro představu více, než má tenisové hřiště. Extrémní plocha je dána klky neboli drobnými zřasenými výběžky, které se nacházejí na vnitřní straně a slouží pro zvětšení povrchu pro vstřebávání živin. Tenké střevo produkuje střevní sekreci neboli různé enzymy, které napomáhají vstřebávání živin do krevního oběhu.
• Tlusté střevo: Druhá z konečných částí trávicí soustavy a poslední část před vylučováním. Tlusté střevo je dlouhé cca 1,5 metru a má průměr 5 až 7 cm. Skládá se ze dvou část: tračník a konečník. Ty na sebe plynule navazují. Neobsahuje již klky, zato má velké množství pohárkových buněk, které produkují hlen. K vypouštění nejdůležitějších trávicích enzymů v této části již nedochází. Zajímavostí je, že tenké střevo neústí přímo na začátek tlustého střeva, ale o několik centimetrů výše – ve spodní části se pak nachází slepé střevo, které je známé především díky možným zánětům.
• Pankreas (slinivka břišní) + pankreatická šťáva: Laločnatá žláza s vnější i vnitřní sekrecí. Slouží k výrobě pankreatické šťávy, což je enzym pro štěpení cukrů, tuků a bílkovin. Tato látka je následně odváděná do dvanáctníku (počáteční část tenkého střeva). Slinivka břišní se nachází napříč celou dutinou břišní pod brániční klenbou a játry, před srdečnicí, za žaludkem a mezi dvanáctníkem zprava a slezinou zleva. Má velikost cca 12 až 16 cm.
• Játra + žluč: Největší vnitřní orgán a centrum pro náš metabolismus. Jedná se o největší trávicí žlázu. U dospělého člověka játra váží 1 200 až 1 800 g a tvoří cca 2 % hmotnosti těla. Produkují žluč (žlutá až tmavě zelená hustá tekutina, která žlučovými cestami odtéká do tenkého střeva, kde se účastní trávicích procesů). Játra také slouží jako zásobní orgán a mají zásadní vliv na detoxikaci organismu. Jsou uložena v horní pravé části břišní dutiny a jsou téměř celá pokrytá pobřišnicí; díky tomuto obalu mají typický lesklý vzhled.
• Žlučník: Vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater. Má délku 8 až 12 cm a jeho objem je 30 až 80 ml. Navzdory jeho názvu v něm žluč přímo nevzniká. Žlučník slouží k jejímu skladování a k úpravě.

Trávení probíhá pomocí dvou hlavních mechanismů, které spolu vzájemně spolupracují – mechanickým a chemickým zpracováním potravy. Obě tyto části jsou zcela zásadní a podílejí se na celém průběhu trávení. Jejich fyziologické části jsme si probrali výše. Nyní se podíváme na jednotlivé kroky trávení a jejich mechanismus zvlášť a hezky popořadě podle toho, jak potrava postupně prochází trávicí soustavou:

• Žvýkání: V ústech tvoří první trávicí část nejen zuby jakožto zásadní prvek pro rozmělnění velkých soust, ale také jazyk, který napomáhá k posunu potravy a sliny, které jídlo namočí pro snadnější pohyb jícnem. Sliny rovněž započínají chemické trávení, konkrétně štěpení cukrů.
• Pohyb jícnem: Slouží pro transport do žaludku. Pohybu pomáhají stahující se svaly. Během průchodu jícnem nedochází k žádnému dalšímu mechanickému nebo chemickému zpracování.
• Trávení v žaludku: Kyselé prostředí žaludku je nejdůležitější pro rozložení potravy, aby ji následně mohlo naše tělo zpracovávat. Základem je vylučování kyselých žaludečních šťáv. Produkce šťávy je 2 až 3 l za den a její pH dosahuje hodnoty 1,8 až 4. Mimo to pracuje žaludek také mechanicky.
• Průchod střevy: Ze žaludku natrávená potrava se dostává do tenkého a následně tlustého střeva, kde dochází k absorpci živin. Ty jsou díky předchozímu zpracování jídla snadno dostupné. Na absorpci živin se dále ještě podíváme zblízka v samostatné kapitole.
• Vylučování: Nestrávené zbytky potravy jsou nakonec vyloučené stolicí.

K hlavní absorpci živin dochází v tenkém střevě, kde se působením enzymů potrava dále rozkládá a následně uvolňuje do těla. V tlustém střevě se pak následně zpracovávají složitější látky a dochází k přijímání vody a solí i některých vitamínů a minerálů. Pro přijímání živin ve střevech má tělo celou řadu mechanismů. Mezi nejdůležitější pat­ří:

• Pasivní transport je proces, při kterém dochází k pohybu molekul živin z oblasti s vyšší koncentrací do oblasti s nižší koncentrací. Probíhá samovolně a nespotřebovává žádnou chemickou energii (ATP). Tento proces je základním mechanismem absorpce vody, elektrolytů a drobných živin, jako jsou monosacharidy.
• Aktivní transport je proces, při kterém se živiny aktivně dostávají přes buněčnou membránu. Na rozdíl od pasivního transportu je tento proces spjatý se spotřebou energie, která je dodávána nejčastěji štěpením ATP. Díky tomu je možné vykonávat tento transport i proti směru koncentračního spádu. To je důležité pro absorpci živin, jako jsou glukóza a aminokyseliny.
• Transportéry jsou specifické proteiny, které živiny, jako vitamíny a minerály, vyžadují pro svůj přenos, a které usnadňují jejich absorpci. Tento mechanismus je důležitý pro vstřebávání například vitamínů skupiny B a železa.
• Endocytóza je proces, při kterém buňka vytváří malé váčky, do kterých jsou zachyceny velké částice nebo makromolekuly, jako jsou bílkoviny a tuky. Tento mechanismus je způsobem, jakým se některé tuky a bílkoviny dostávají do buněk střevní stěny.
• Sekrece a reabsorpce v tlustém dodává vodu do střevního obsahu nebo z něj zpět do těla v závislosti na potřebách. Tento mechanismus umožňuje tělu přizpůsobit se různým podmínkám a zachovat konzistenci stolice.
• Mikroorganismy, které obývají tlusté střevo, hrají také důležitou roli ve vstřebávání a metabolismu živiny a elektrolytů. Tyto mikroorganismy mají schopnost fermentovat (rozkládat) látky, které prošly tenkým střevem. Jedná se zejména o nestravitelné sacharidy, vlákninu a některé složitější složky stravy.

Regulace trávení je klíčovým aspektem trávicího systému a zahrnuje hormonální i nervovou regulaci. Nyní se zblízka podíváme na oba tyto aspekty a na to, jak společně řídí proces trávení.

Hormonální regulace

Hormony jsou chemické látky produkované endokrinními žlázami, které ovlivňují různé funkce v našem těle, včetně trávení.

• Gastrin: Hormon produkovaný zejména žaludečními buňkami. Stimuluje produkci žaludeční šťávy. Také podporuje střevní a žaludeční pohyby.
• Sekretin: Ve střevech vylučovaný hormon. Jeho funkcí je stimulace pankreatické sekrece a žluči. Také má za na starost regulaci kyselosti v dvanáctníku. Snižuje sekreci žaludeční kyseliny a utlumuje pohyby tlustého střeva.
• Inzulín a glukagon: Tyto hormony produkované slinivkou břišní ovlivňují hladinu cukru v krvi a tím působí i na funkci trávicích orgánů, jako například jater.
• Leptin a ghrelin: Tyto hormony ovlivňují naši chuť k jídlu a kontrolují pocit sytosti a hladu. Leptin potlačuje chuť k jídlu, zatímco ghrelin zvyšuje chuť k jídlu.

Nervová regulace

Nervový systém hraje rovněž klíčovou roli v regulaci trávení. Nervy řídí svalové kontrakce v trávicím traktu a koordinují pohyb potravy a trávicích šťáv. Rovněž přenášejí signály mezi různými částmi trávicího systému a mezi trávicím systémem a centrálním nervovým systémem. Tento celý soubor se nazývá enterická nervová soustava. Obsahuje až 100 milionů nervových buněk. To je pro představu stejné množství, kolik je nervových buněk obsaženo v míše.

Trávicí soustava je systém, který je na sobě navzájem závislý a pro naše tělo nezbytný. Občas se však stane, že se vyskytnou trávicí potíže. Mezi nejčastější řadíme:

• Žaludeční vředy jsou bolestivé defekty nebo rány v žaludeční sliznici nebo v dvanáctníku. Mohou být způsobeny přítomností bakterií, některými léky nebo nadměrnou konzumací alkoholu a kouřením. Hlavními symptomy jsou bolest v horní části břicha, pálení žáhy, nevolnost a zvracení.
• Gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) je stav, při kterém dochází k zpětnému toku žaludeční šťávy do jícnu. Tento jev může způsobovat pálení žáhy i bolest na hrudi. Příčiny mohou být fyziologické, ale také způsobené obezitou, konzumací nevhodných potravin a kouřením. Léčba GERD zahrnuje změny životního stylu a v některých případech podávání léků, které snižují tvorbu žaludeční kyseliny.
• Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k poškození a zánětlivosti střevní sliznice při konzumaci lepku, který se nachází v obilovinách, jako je pšenice, ječmen a žito. Příznaky zahrnují průjem, nadýmání, úbytek hmotnosti a únavu. Léčba není možná a prevence spočívá v dodržování bezlepkové diety.
• Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění střev, které může postihnout jakýkoliv část trávicího systému. Typické příznaky zahrnují bolest břicha, průjem, úbytek hmotnosti a únavu. Příčina Crohnovy choroby není úplně jasná, ale zdá se, že genetika a poruchy imunitního systému hrají klíčovou roli. Léčba zahrnuje léky ke snížení zánětu, chirurgické zákroky a změny v životním stylu.
• Syndrom dráždivého střeva (IBS) je funkční porucha střeva, která se projevuje různými symptomy, které obvykle zahrnují bolesti břicha, průjmem, zácpu a nadýmání. Přesná příčina IBS není zcela jasná, ale za možné faktory se považuje stres, špatná strava a genetika. Léčba zahrnuje změny stravovacích návyků, snižování stresu a léky k řešení konkrétních symptomů.

Správné trávení je zásadní pro udržení celkového zdraví a vitality. Naše tělo je jako složitý mechanismus, který potřebuje vhodné palivo a péči, aby mohl optimálně fungovat. Některé složky potravy jsou pro naše trávení prospěšné, zatímco jiné nikoliv.

V první řadě naše tělo potřebuje k celkovému fungování dostatek makroživin, ale i vitamínů, minerálů a dalších pomocných látek. Ty bychom měli získávat pestrou stravou. V některých případech je to však složitější a proto se vyplatí určité látky suplementovat pomocí doplňků stravy – například vitamín D v zimě, kdy si ho tělo nedokáže s minimem slunečního záření syntetizovat, nebo Omega-3, které se vyskytují převážně v mořských rybách, které nejsou mimo přímořské oblasti v jídelníčku tak rozšířené.

Na správné trávení má také zásadní vliv dostatečný příjem vody a vlákniny, které prospívá střevní mikroflóře a předchází střevním potížím, jako je průjem nebo zácpa. Střevní bakterie dále můžeme podpořit příjmem probiotik.

Naopak mezi látky, které mají negativní vliv na trávení, patří například alkoholu, káva nebo tabák. Nadměrná konzumace alkoholu dráždí sliznice žaludku a střev, což může způsobit záněty a vředy v trávicím traktu. Alkohol také snižuje produkci žaludečních šťáv a poškozuje orgány trávicí soustavy, zejména játra. Kofein obsažený v kávě zase nadměrně stimuluje produkci žaludečních kyselin, což dokáže způsobit pálení žáhy a nepohodlí u lidí s citlivým žaludkem. Také může mít projímavé účinky. Kouření tabáku má pak škodlivé účinky na celý trávicí systém. Zvyšuje riziko vzniku vředů v žaludku a dvanáctníku, snižuje průtok krve do trávicího systému. Také zvyšuje riziko rakoviny ústní dutiny, jícnu, slinivky břišní a konečníku, což jsou všechno důležité části trávicího traktu.

Správné trávení je klíčové pro udržení celkového zdraví. Jeho funkci můžeme podpořit konzumací vhodných potravin a vyhýbáním se věcem, které mu naopak škodí. Pokud máte vážné potíže s trávením, je vždy nezbytné konzultovat se s lékařem nebo odborníkem na výživu.

Zajímá-li vás více o mechanismu trávení a zdraví všeobecně, doporučujeme ke studiu především učebnice a texty pro studenty medicíny nebo ověřené zdravotnické portály na internetu.

Zdroje:

• www.wikiskrip­ta.eu/w/Obecn%C3%A1_stav­ba_tr%C3%A1vic%C3%AD_tru­bice
• www.nzip.cz/ka­tegorie/223-traveni-vylucovani
• www.niddk.nih­.gov/health-information/di­gestive-diseases/digestive-system-how-it-works
• www.uc.edu/con­tent/dam/uc/ce/­docs/OLLI/Page%20Con­tent/OLLI%20-%20The%20Diges­tive%20System­.pdf
• www.is.muni.cz/do/rec­t/el/estud/fsps/js0­6/t031/Fyziolo­gie_traveni_a_vstre­bavani_nove.ppt
• www.studiumbi­ochemie.cz/tra­veni21.html