Koktavost: co byste měli vědět

Koktavost, známá také jako balbutismus, je řečová porucha, při které je plynulost řeči neúmyslně přerušována. To se projevuje opakováním slabik, prodlužováním zvuků nebo neúmyslnými pauzami, během nichž není postižený schopen vydat žádný zvuk, což se označuje jako řečové bloky. Osoby trpící koktavostí si jsou vědomé toho, co chtějí říct, ale navzdory snaze se jim nedaří plynule mluvit. Tyto osoby nejsou mentálně postižení jedinci, jejich mozek v ostatních oblastech než je řeč funguje naprosto normálně.

Výskyt koktavosti

Koktavost postihuje přibližně 5 % dětí, u dospělých je to pak přibližně 1,5 %. Když se děti učí mluvit, může se stát, že mají problémy se vyjádřit a to způsobuje onu neplynulost řeči. Nemusíte však hned věšet hlavu, dejte dítěti prostor se v klidu vyjádřit a sledujte, jak se situace vyvine. Koktavost se může se objevit v jakémkoliv věku, ale nejčastěji se projevuje v raném dětství, kolem 3,5 roku. Koktavost postihuje častěji chlapce z důvodu dozrávání centrální nervové soustavy.

Příznaky koktavosti zahrnují:

• opakování a prodlužování slabik
• nechtěné pauzy v řeči
• neschopnost vyslovit určité zvuky nebo slova

Může dojít i k doprovodným fyzickým projevům, jako jsou třes rukou nebo mimovolné pohyby obličeje. U postižených může být také pozorována změna tónu hlasu, vyhýbání se určitým slovům a zrychlené tempo řeči. Tyto symptomy jsou často spojeny s pocitem úzkosti a studu.

Příčiny koktání nejsou úplně jednoznačné. S největší pravděpodobností v tom hraje roli několik aspektů od genetiky, neurologických abnormalit až po psychické faktory. Je vhodné vypozorovat, zda je koktání zhoršeno v určitých situacích, a pak jim předcházet nebo na problému zapracovat v rámci terapie.

Diagnostika koktavosti zahrnuje klinické hodnocení řečových schopností a možné fyzické projevy. Může zahrnovat rozhovory s rodiči a učiteli u dětí, stejně jako detailní sledování řečových vzorců. Důležité je také posouzení psychologického dopadu koktavosti na jedince. V některých případech může být použita také neurologická diagnostika k vyloučení jiných zdravotních stavů.

Léčba koktavosti je individuální a multidisciplinární. Zahrnuje logopedickou terapii zaměřenou na zlepšení řečových dovedností a snížení fyzických projevů koktavosti. Logopedická cvičení na koktavost mají za cíl minimalizovat pauzy v řeči a obnovit její plynulost. Psycho­logická podpora je klíčová zejména u těch, kteří zažívají úzkost nebo nízké sebevědomí. V některých případech se logopedická léčba kombinuje s kognitivně-behaviorální terapií.

Koktavost má významný psychologický a emocionální dopad na postižené. Často vede k pocitům úzkosti, nízkého sebevědomí a sociální izolaci. Mnozí lidé s koktavostí se vyhýbají mluvení na veřejnosti nebo se snaží nepoužívat slova, u kterých mají obavy z řečových bloků. Tyto vyhýbavé strategie vedou k dalšímu stresu a negativním emocím. Je důležité, aby terapie koktavosti zahrnovala také psychologickou podporu, aby se tyto psychologické aspekty řešily a lidé s poruchou plynulosti řeči cítili podporu svého okolí.

Koktavost je složitá a multifaktoriální porucha, která vyžaduje individualizovaný přístup k léčbě. Ačkoliv může mít značný dopad na život jedince, existuje řada efektivních terapeutických přístupů, které výrazně zlepšují řeč a snižují psychologické a sociální následky. Důležité je, aby lidé trpící koktavostí měli přístup ke kvalifikovaným odborníkům a dostatečné podpoře, aby mohli vést plnohodnotný a aktivní život bez omezení způsobených touto poruchou.

https://www.kli­nickalogopedi­e.cz/index.php?pg=ve­rejnost–co-je-to–koktavost

https://is.mu­ni.cz/el/ped/p­odzim2018/SOp1­83/um/Poruchy_ply­nulosti_reci_-_koktavost_a_brep­tavost.pdf

https://www.do­bralogopedie.cz/cz/kok­tavost-u-deti-wp000020.html

https://www.lo­gopedonline.cz/po­ruchy-reci/koktavost/

https://casopis­.aklcr.cz/attachmen­ts/000048.pdf